Ministerstvo zemědělství plánuje další opravy hřebčína Kladruby

Ministerstvo zemědělství chce pokračovat v opravách areálu Národního hřebčína v Kladrubech i po ukončení současného projektu rekonstrukce. Část hřebčína prochází opravou za 300 milionů korun. Dosáhnout požadované úrovně by stálo minimálně 700 až 800 milion korun, řekl novinářům při návštěvě Pardubického kraje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

"Je to první etapa, nedokážeme v areálu zrekonstruovat úplně všechno. Má obrovskou perspektivu a budoucnost pro celý Pardubický kraj," uvedl Jurečka. Ministerstvo chce na budoucí opravy využít jak státní tak evropské peníze. Provoz hřebčína stojí ročně 80 milionů korun.

Na současnou rekonstrukci hřebčín získal dotaci z Integrovaného operačního programu. Opravuje 17 budov a dalších pět volných prostranství nebo sousoší. Jde o stáje, zámek, kostel, kapli, hájovnu, vodárenskou věž a kočárovnu v Kladrubech, hříbárnu Františkov v Selmicích a stáje Josefov. Práce by měly být hotové do konce letošního roku.

Ministerstvo se bude také snažit v příštích letech o zapsání areálu na seznam světového dědictví UNESCO. Od roku 2002 je chovné stádo starokladrubských běloušů s celým komplexem hřebčína národní kulturní památkou. Na takzvaném indikativním seznamu České republiky pro zápis do UNESCO je pouze kulturní krajina hřebčína. Podle ředitele Jiřího Machka by se teoreticky mohl do žádosti zahrnout i hřebčín. Možností je společné podání žádosti s nějakým dalším historickým hřebčínem v Evropě.

Původní koňskou oboru nechal císař Rudolf II. povýšit na císařský dvorní hřebčín v roce 1579. Hřebčín chová starokladrubské bělouše v Kladrubech nad Labem a vraníci mají chovné zázemí ve Slatiňanech.