Některé rybníky nebyly na loňské povodně dostatečně připraveny

Některé rybníky, které postihly loňské záplavy, byly na velkou vodu nedostatečně nepřipraveny a měly technické nedostatky. Vyplývá to ze souhrnné zprávy o povodních, kterou dnes schválila vláda. Předložil ji ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle dokumentu se ukázalo, že o malé vodní nádrže jejich vlastníci špatně pečují a nezajišťují jejich bezpečnost.    

Odborníci ze společnosti Vodní díla - TBD hodnotili 48 rybníků, z toho dva poldry a jez z povodí Vltavy, Labe, Ohře a Moravy.    

Kvůli povodním došlo k haváriím na 14 malých vodních dílech; v polovině z nich se protrhla hráz a vznikla tím povodeň na toku pod vodním dílem. Podle zprávy to nejčastěji způsobilo přelití hráze, protože její kapacita nedostačovala nebo se nezajistil přeliv. Díla se nacházela většinou v oblastech, kde kulminační průtoky přesahovaly stoletou vodu.    

Nejvíce protržené rybníky byly ve středních Čechách, Komárovský rybník na Smíchovském potoce v povodí Mrliny a Mlékovický rybník na Bečvářce v povodí Výrovky. Vodohospodáři zaznamenali významné poruchy i u bočních rybníků, kde došlo k ucpání hlavního toku nebo překročení jeho kapacity.    

Dvěstěpadesátistránková zpráva uvádí, že drobní vlastníci a provozovatelé méně významných rybníků ani nejsou dostatečně obeznámeni se svými povinnostmi a bezpečností při povodních, například kontrolou stavu díla při povodni a předávání informací povodňovým komisím.    

"Na vlastníky vodních děl není v mnohých případech vytvářen dostatečný tlak ze strany vodoprávních úřadů, zejména z důvodů nedostatečné pracovní kapacity," píše se. Odborníci ve zprávě proto apelují na zpřísnění kontrol a informování vlastníků o jejich povinnostech.    

Celkové škody po loňských povodních dosáhly na území České republiky 15,4 miliard korun. Co do rozsahu se řadí na třetí místo za povodně v letech 1997 a 2002. Loni v červnu postihly 1400 obcí se čtyřmi miliony obyvatel. Vyžádaly si celkem 16 lidských životů, z toho bylo pět neukázněných vodáků. Nejvíce postižené byly obce Praha a Terezín, naopak největší škody pocítila dopravní a technická infrastruktura obcí, zejména poškozená kanalizace.    

Zpráva hodnotila mimo jiné i významná vodní díla, většina z nich podle ní svou funkci zvládla. Částečně se však nedodržel manipulační řád v začátku záplav u pražské hostivařské přehrady. Pod ní došlo k velkým škodám. Zpráva doporučuje prověřit provozní řád vodního díla, modernizovat monitorovací systém a zajistit spolehlivou funkci hlásné služby. Vzniknout má i studie pro nádrže Vltavské kaskády mezi díly Orlík a Vrané.