Obce chtějí žalovat ministerstvo kvůli Národnímu parku Šumava

Šumavské obce chtějí žalovat ministerstvo životního prostředí (MŽP). Plán péče o Národní park Šumava, což je zásadní dokument, který určuje strategii péče o národní park, byl totiž MŽP údajně zásadně změněn bez vědomí obcí.

Svaz obcí Národního parku Šumava na svém posledním zasedání rozhodl, že na ministerstvo podá žalobu. Pro tento návrh bylo všech 21 členských obcí. „Důvod je jasný. Ministerstvo životního prostředí s námi sehrálo velmi nepříjemnou hru. Obce jsou podle zákona neopomenutelnou osobou a plán péče s námi měl být dohodnut. To se také stalo, ale následně byl plán zásadně změněn. A to se nám nelíbí," řekl Deníku předseda svazu a starosta Modravy Antonín Schubert. „Národní park je pro všechny. Takže musí brát ohled na návštěvníky parku i na jeho obyvatele. Místní si zaslouží podmínky pro podnikání, turista si zaslouží nějakou infrastrukturu. Povalkové chodníky, značené stezky a podobně. A to z plánu péče zmizelo. Šumava byla v roce 1978 vyhlášena chráněnou oblastí akumulace vod. Dříve byla hlavní obuví holínka. Dnes je na Šumavě sucho. Přitom nejdůležitější prvek krajiny je voda. My jsme chtěli, aby pravidla byla jasná, neměnná a rigidní. Přepracovaný plán je naopak velmi ohebný," dodal Schubert.

Obce nyní musejí projednat návrh žaloby na svých zastupitelstvech. To, kolik obcí žalobu podá, záleží na zastupitelích. „Nejsem osobně příznivcem soudních sporů, ale nehodlám tříštit jednotu svazu. Předpokládám, že žalobu schválíme," konstatoval starosta Železné Rudy Michal Šnebergr. Žalobu již schválili v Srní. Tamní zastupitelé hlasovali jednohlasně pro. „My jsme žalobu schválili, jsem ráda, že za jeden provaz táhnou i obce. Důvod je jasný, ministerstvo prostě z plánu péče vynechalo obce," konstatovala starostka Srní Ivana Pěčová.

K žalobě se pravděpodobně připojí i Kašperské Hory. „Když to zjednoduším, tak zoufalí lidé, dělají zoufalé činy. Já jsem se zajímala, jaký vliv bude mít plán péče na obce. Bylo mi řečeno, že pro obce není závazný, ale budou podle něj posuzovány," sdělila starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová.

Jedinou šumavskou obcí, která není členem svazu, jsou Prášily. Ty se podle všeho k chystané žalobě nepřipojí. „Podle mého názoru k tomu není důvod. Vedou mě k tomu dvě věci. Pokud chceme uklidnit situaci na Šumavě, není žaloba ta správná cesta. Je pravda, že v plánu péče byly udělány změny, ale podle mého jsou tyto změny v mezích zákona. Nevidím tedy důvod někoho žalovat," řekl Deníku starosta Prášil Libor Pospíšil.

Ministerstvo životního prostředí je přesvědčeno, že postupovalo správně. „Ministerstvo životního prostředí postupovalo při tvorbě Plánu péče o Národní park Šumava pro období 2014–2017 plně v souladu se zákonem. Text, který správa NP pod vedením bývalého ředitele Jiřího Mánka s obcemi dohodla, bylo nezbytné v několika směrech upravit. Původní text nebyl zpracován v souladu s platnou právní úpravou ani metodikou MŽP. Některé kapitoly byly zpracovány nedostatečně, nebylo možné garantovat ani soulad s požadavky evropského práva. Proto ministerstvo, jako správní úřad zodpovědný za formální a odbornou úroveň textu a jeho soulad s právními předpisy, přistoupilo k jeho úpravám jak na základě doručených oponentur, tak legislativních požadavků," sdělila Jana Taušová z tiskového odboru ministerstva. „Nový plán péče maximálně respektuje dohodu s obcemi týkající se bezzásahových ploch, péče o krajinu nebo částí týkajících se veřejného užívání území národního parku," dodala Taušová.

Autor: ČTK