Ministr zemědělství má v rukou čistotu vody
30. 7. 2013 | Svaz marginálních oblastí
Kohoutková voda obsahuje pesticidy, protože je většinou z méně kvalitní povrchové vody. Na uvedený problém aktuálně upozornila Potravinářská komora.
Problém je však mnohem širší – právě kvůli nadlimitnímu obsahu pesticidů musela Krajská hygienická stanice na Plzeňsku zvýšit povolený strop pro pesticidy a Krajská hygienická stanice v Olomouci musela povolit o 40 % vyšší obsah dusičnanů v pitné vodě, aby vůbec bylo možno veřejnými vodovody zásobovat obyvatelstvo vodou. Současně zdravotní dozor doporučil omezení spotřeby této vody k pitným účelům těhotným ženám a dětem do 5 let, používat ji pro přípravu stravy pro děti do 1 roku dokonce zakázal.
Znečištění povrchových vod stále narůstá. Sumu pesticidů monitoruje Český hydrometeorologický ústav prostřednictvím sítě mělkých vrtů indikujících kvalitu podzemních vod. Zatímco v roce 2007 překročilo povolený limit jen 4,4 % vzorků, v roce 2011 už přesáhlo normu 22,4 % vzorků.
Na vině je nadměrná intenzita a chemizace zemědělské výroby související s degradací půd. Eroze, absence organického hnojení, orientace na úzké spektrum lukrativních plodin a co nejvyšší produkci bez ohledu na ekologické škody – to vše je příčinou zvyšujícího se znečištění na jedné straně a klesající úrodnosti, neschopnosti půd vázat živiny a obecně se vyrovnávat s tlaky intenzívního hospodaření na straně druhé.
Mezi pesticidy se zvyšujícím se výskytem jsou karcinogenní, mutagenní i endokrinně účinné látky. Obdobně dusičnany se mohou metabolicky přeměňovat na karcinogenní látky, které způsobují rakovinu. Závislost zvýšeného výskytu rakoviny jater, žaludku, tlustého střeva a močového měchýře na obsahu dusičnanů ve vodě byla již statisticky prokázána.
„Ministerstvo zemědělství, které nyní připravuje své priority a strategii na dalších 7 let, má teď jedinečnou šanci zvrátit tento negativní trend snižující se kvality vody,“ říká Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí, který sdružuje více než 950 farem z horských, podhorských a příhraničních oblastí.
Vzhledem k tomu, že Česká republika má nadměrné zornění v rámci EU, spočívá řešení uvedených problémů ve vyšší podpoře šetrných forem hospodaření, zvýšení podílu travních porostů i ekologického zemědělství, které pesticidy ke své produkci nepotřebuje. „Moderní zemědělství již není pouze o tunách a hektolitrech, ale především o přiměřené produkci kvalitních potravin vyprodukovaných ruku v ruce s ochranou životního prostředí. A na to by se ministerstvo zemědělství mělo zaměřit,“ dodává Boleslav.
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.
Kontakt:
Svaz marginálních oblastí, Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368
předseda Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225
Internet: www.lfa.cz, email: lfa@lfa.cz
Zdroj: Svaz marginálních oblastí, 30. 7. 2013
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.09.2025 23:39