V Krušných horách se daří obnovit rašeliniště

V Krušných horách se daří obnova již téměř zaniklých rašelinišť, a to v lokalitách Cínovecký hřbet a U Jezera. Obě leží u Cínovce na Teplicku. Projekt, na kterém se podílí stát, kraj, ekologické organizace a jako sponzor i společnost přepravující plyn, již stál miliony korun. Obnova rašeliniště v U Jezera byla dokončena vloni na podzim, druhé jí prošlo v letech 2009 až 2011. Ekologové říkají, že provedená opatření jsou funkční, lze tu podle nich vidět pozitivní vývoj, například se tu zvedla hladina vody. Připravuje se i obnova rašelinišť na Chomutovsku.    

Krušné hory byly v minulosti po Šumavě zřejmě nejvýznamnější rašeliništní lokalitou v Česku, nyní jich tu je jen zlomek. Jejich obnova má význam nejen z hlediska zachování vzácných rostlinných a živočišných druhů, ale také pro člověka. "Rašeliniště mají v krajině řadu funkcí, jako je udržování mikroklimatu či zadržování vody," řekl Ondřej Volf z občanského sdružení Ametyst, které provádělo práce na obnově obou rašelinišť.    

Rašeliniště například dokáže zpomalit odtok vody v přívalových srážkách, které když rychle stečou z hor, působí v obydlených lokalitách škody. "Tato plocha ale není zas tak velká, aby to zastavilo povodně," podotkl Volf směrem k dvěma cínoveckým rašeliništím.    

Do odvodňovacích kanálů kolem obou rašelinišť byly zabudovány dřevěné přehrážky. Ty mají zabránit, aby se z kanálů vyplavovaly sedimenty. Časem se rozpadnou a splynou s krajinou. Na Cínoveckém hřbetu jich ekologové vybudovali 150, U Jezera necelých 60.    

"Cílem je, aby se na odvodněných rašeliništích zpomalil odtok povrchové vody, zvedla hladina spodní vody, aby se tam vrátila vlhkomilná vegetace a obnovily se biotopy pro vzácné druhy," uvedla koordinátorka projektu obnovy krušnohorských rašelinišť Lenka Vokasová z Institutu aplikované ekologie Daphne. Obě rašeliniště dohromady zabírají plochu asi 50 hektarů. Pro podobnou obnovu se připravují další plochy, především kolem Hory Svatého Šebestiána na Chomutovsku.    

"Můžeme porovnat jednu lokalitu, kde jsou přehrážky udělané nově, s lokalitou, kde už pár let fungují. Vidíme, že funkci stoprocentně plní a že i po několika letech už je vidět veliký rozdíl. Efekt přichází rychleji, než jsme čekali," dodala Vokasová. Zlepšení podle ní nastalo co do výšky hladiny spodní vody. Obě lokality jsou více zamokřené. Výraznější změna ve vegetaci bude patrná až po delší době. Typickou rašeliništní flórou jsou podle Volfa třeba suchopýry, masožravé rosnatky nebo některé druhy orchidejí.    

"K likvidaci rašelinišť v minulých desetiletích přispělo zejména odvodnění, plošná přeměna lesních porostů ze smíšených na smrkové monokultury, také následné odumření lesních porostů, které přispělo k dalšímu vysoušení rašelinišť," popsal Volf.    

Na projektu se vedle zmiňovaných ekologických organizací podílí také Ústecký kraj, ministerstvo životního prostředí či společnost NET4GAS, která ho jako generální partner finančně podporuje. Podle jednatele Radka Benčíka už do revitalizace rašelinišť v Krušných horách investovala řádově miliony korun.