Chladné jaro sníží roční tržby květinářů o 10 až 15 pct

Tuzemští pěstitelé květin čekají v důsledku letošního zpožděného jara pokles svých ročních tržeb o deset až 15 procent, sdělil ČTK místopředseda Svazu květinářů a floristů ČR Petr Nachlinger. Nadpoloviční většinu prodejů českých květinářů představují záhonové a balkonové květiny, na jejichž poptávce se nepřízeň počasí projevuje velmi výrazně. 

"Letošní začátek roku, zejména únor a březen, se dají charakterizovat velmi podnormální světelností, počet slunečných dní je nejnižších za posledních 15 až 20 let," uvedl Nachlinger. Chladné počasí od poloviny března do první dekády dubna, které trvalo i přes Velikonoce, se negativně odrazilo v poptávce po květinách od domácích pěstitelů. Chladné předjaří navíc pro květináře znamená zvýšené výdaje v důsledku vyšší spotřeby energií. Vyšší náklady jim přináší i s nedostatkem slunce spojené prodlužování pěstební doby. 

Období od března do května představuje pro tuzemské květináře zpravidla polovinu ročních tržeb. "Dá se předpokládat, že v případě, že ostatní část roku bude mít normální průběh, bude úbytek tržeb v tomto roce deset až 15 procent," uvedl Nachlinger. Ten zároveň očekává mírné navýšení nákladů na likvidaci neprodaného zboží. Životnost neprodaných květin je totiž velmi krátká. 

Podle pěstitelů je možné, že se jim část květin podaří prodat později, než původně plánovali. Sled kultur ve skleníku to však příliš neumožňuje. Plocha bývá využívána intenzivně a na uvolněné místo se musí co nejdříve sázet nebo rozestavovat balkónové a záhonové květiny. Pokud toto pěstitel neudělá v termínu, hrozí mu podle Nachlingera ztráta kvality výpěstků. 

Celkové tržby českých květinářů loni vzrostly o čtyři procenta na 1,94 miliardy korun. Většina v Česku prodaných květin však pochází z dovozu, přestože jeho objem loni klesl o 6,5 procenta na 2,55 miliardy Kč. 

Právě levné dovozy květin na začátku 90. let minulého století téměř zlikvidovaly domácí konkurenci. Velká zahradnictví krachovala a drobní producenti květin se tímto oborem již neuživili. 

Díky rostoucí poptávce po květinách, ale také zásluhou dotací z Programu rozvoje venkova na obnovu skleníků a fóliovníků, se podařilo oboru doslova vstát z popela. Na rozdíl od některých jiných zemědělských odvětví vykazuje česká květinářská produkce od druhé poloviny 90.let růst. 

Růst produkce je doprovázen také změnou její struktury. Z klimatických a ekonomických důvodů čeští květináři přešli od řezaných květin k pěstování rostlin hrnkových, záhonových a balkónových. "Pro nás jsou nejdůležitější ze začátku roku primule, potom na to navazují balkonové rostliny, letničky do měst a obcí, chryzantémy na Dušičky a na Vánoce poinzécie," řekl ČTK již dříve předseda svazu Jiří Horák. 

Většina výpěstků českých květinářů se dnes prodá prostřednictvím obchodních řetězců. Přestože marže obchodníků z prodeje květin dosahuje podle statistiky svazu kolem tří miliard korun ročně, chybí při prodeji v supermarketech často poučený personál, který by dokázal zákazníkovi poradit, jak se o květiny dál starat. To by chtěli tuzemští pěstitelé do budoucna změnit a větší část své produkce prodávat prostřednictvím vlastních malých prodejen nebo stále přibývajících zahradnických center.