Lesnická společnost: NP Křivoklátsko bude zátěží pro rozpočet

Zřízení Národního parku Křivoklátsko, s nímž počítá ministerstvo životního prostředí, bude podle České lesnické společnosti znamenat zátěž pro státní rozpočet. Ročně půjde o 60 až 100 milionů korun, sdělil dnes ČTK předseda společnosti Pavel Draštík s odvoláním na údaje Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Mendelovy univerzity v Brně. Ministerstvo životního prostředí vznik parku obhajuje. Podle něj zajistí ochranu přírody, zatraktivní region a zvýší zájem turistů. 

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) nedávno připustil, že se u národního parku musí počítat s většími provozními výdaji, než které jsou u nynější chráněné krajinné oblasti. Na druhou stranu podle něj má národní park na rozdíl od chráněné oblasti určité příjmy, například z lesnického hospodaření. 

Odhadovaná částka 60 až 100 milionů korun se podle lesnické společnosti, která vznikla jako stavovská organizace v roce 1990 a sdružuje zejména pracovníky v lesnictví, opírá o skutečnost, že na současné národní parky se vynaložilo v letech 2007 až 2011 ročně zhruba 620 milionů korun. Podle Draštíka je otázkou, zda jsou výdaje na NP Křivoklátsko zapotřebí a zda je nutné zasahovat do osvědčeného tradičního hospodaření v souladu se zájmy ochrany přírody. "Tradiční hodnoty a vazby v kulturní krajině budou narušeny a dosažené efekty v ochraně přírody budou velmi problematické," obává se Draštík. 

Chalupův úřad naopak národní park hájí. Z pohledu ochrany je přísnější kategorií. Lesy v něm neslouží hospodářským účelům, hlavním cílem je ochrana biologických procesů, ekosystémů a jednotlivých druhů. Návrh na zřízení NP Křivoklátsko má jít za několik měsíců do vlády. Ministerstvo má vypracovaný návrh zákona, který ještě musí projít připomínkovým řízením.

Draštík poukázal i na to, že vlastníci a správci lesů v roce 2010 na Křivoklátsku založili první lesnický park v ČR. Ministerstvo životního prostředí ale tehdy uvedlo, že lesnický park nemá žádné právní zakotvení. 

Národní park by se měl rozprostírat jižně od Křivoklátu podél Berounky. Projekt se týká 102 nejcennějších hektarů půdy, tedy 16 procent nynější chráněné krajinné oblasti, šlo by převážně o lesy. Hranice národního parku by sousedila s 19 obcemi, uvnitř parku by měla být pouze Karlova Ves.