Velkochovy dostaly od ČŽPI za provoz bez povolení tisícové pokuty

Osmi velkochovům brojlerů a prasat, které neměly včas integrované povolení provozu, uložila Česká inspekce životního prostředí pokuty od 10.000 do 50.000 korun. Stalo se tak na podnět ekologického hnutí Děti Země, který podala jeho plzeňská pobočka na konci loňského roku. ČTK to řekl její zástupce Martin Hyťha. Sankce, které mohou dosáhnout až sedmi milionů korun, jsou podle něj nedostatečné.

Inspekce udělené pokuty potvrdila. "Farmy neodhadly, že správní proces bude trvat tak dlouho, a nesplnily zákonný termín. Pokuty jsou odstupňovány podle toho, kdy žádost na krajský úřad podaly. Zohlednili jsme, že udělaly všechny kroky pro to, aby povolení získaly," řekla ČTK ředitelka ČIŽP Eva Tylová. Inspekce podle ní uděluje milionové pokuty pouze v případech, kdy má provoz firmy značné negativní vlivy na životní prostředí, což v tomto případě nebylo ani u jednoho z velkochovů.

"Firmy si neopatřily do konce loňského října pravomocné integrované povolení, jejich provoz tak byl nezákonný," vysvětlil Hyťha. Podle Dětí Země jsou pokuty nedostatečné. Zákon stanovuje maximální výši sedm milionů korun. "Tím tak trochu naznačuje, o jak závažný delikt se jedná. Udělená pokuta je pro velkochovy sotva postřehnutelná," dodal. Například firma Moras měla loni tržby 120 milionů korun a pokuta 15.000 Kč za drůbežárnu ve Slepoticích na Pardubicku z nich tvoří jen 0,0125 procenta.

Podle Hyťhy udělila inspekce nejvyšší sankci 50.000 korun firmě Integro z Rokycanska za chybějící povolení dvou provozů - velkochovu prasnic ve Vítání a výkrmny prasat v Nevidu. Nejnižší pokutu 10.000 Kč dostaly Vejce CZ za nepovolené provozování východočeské drůbežárny ve Svinčanech. Sankci 20.000 až 40.000 korun musí zaplatit velkochovy brojlerů v Lišnici na Ústecku a středočeských obcích Obříství a Vyžlovka, které provozuje Jan Virag KBU a dále Jiří Šonka v jihočeských Sudoměřicích a Tinoss s halami na brojlery v jihočeském Myšenci.

Ve dvou případech inspekce rozhodla, že chybějící povolení není vina provozovatelů, neboť zdržení žádosti vzniklo při správním řízení. "V kauze Těšínských jatek pak dodnes nebylo rozhodnuto, ačkoliv od podání podnětu inspekci uplynul více než rok," dodal Hyťha.

Smyslem integrovaného povolení je stanovit podmínky, které zajistí ochranu zdraví člověka a zvířat, životního prostředí, ovzduší, půdy, lesa, podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny. Dále například definuje opatření pro hospodárné využívání surovin a energie, emisní limity a podmínky pro nakládání s odpady.