Kůrovec se šíří, přiznává šumavský park

Rozhořela se další bitva o kůrovce na Šumavě. Poté, co Rakousko a Bavorsko oznámily, že připravují stížnost na evropské úrovni kvůli šíření kůrovce z českých lesů, a Kašperské Hory se rozhodly vyjmout své lesy z národního parku, na svolané tiskové konferenci představitel Národního parku Šumava (NPŠ) spolu s zástupcem ministerstva opět uklidňovali veřejnost, že boj s kůrovcem je účinný.

S tímto stanoviskem ale nesouhlasí přestavitelé šumavských obcí a někteří odborníci.

NP: Vše je v pořádku

„Správa NP a CHKO Šumava na základě odborných poznatků odhaduje, že kůrovec letos napadl zhruba 200 000 kubíků dřeva ponechaného z poloviny v bezzásahových územích a z poloviny v oblastech, kde lesnicky zasahujeme. Náš integrovaný systém ochrany lesa se ukázal jako dobrý a funkční, protože z až 80% zabránil přeletu kůrovců do lesů II. zón. Letos napadl kůrovec v bezzásahových územích pouze 0,5% lesů z celkové rozlohy lesů NPŠ. Kůrovcové nebezpečí v zásahovém území NP účinně likvidujeme,“ prohlásil ředitel šumavského parku František Krejčí.

„Obranná opatření uplatněná v boji s lýkožroutem smrkovým jsou na území mimo bezzásahových zón NPŠ realizována příkladným způsobem, včetně jejich odpovídajícího počtu,“ potvrdil ředitel odboru ochrany lesa České inspekce životního prostředí Vladimír Dolejský. „Ujišťujeme všechny vlastníky okolních lesů, že jejich obavy z kůrovce jsou zbytečné,“ dodal tiskový mluvčí Bursíkova ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Lesník Martan: Rázně jednat

„Situace není vůbec taková, jak ji proklamují představitelé národního parku. Tedy že situace je pod kontrolou, že je v souladu s životními procesy a že se kalamita nekoná. S tím rozhodně nesouhlasím, protože už samotný národní park publikuje na svých stránkách přes dvě stě tisíc kubíků kalamitní hmoty. A to je množství, které se v parku za normálního stavu vytěží za dva roky,“ tvrdí lesník a zároveň ředitel obecně prospěšné společnosti ze Čkyně Petr Martan, autor knihy Šumava umírající a ohrožená. Ten je přesvědčen, že je třeba začít rázně jednat. „Kůrovec se musí začít likvidovat účinně, to znamená nepoužívat prostředky, které jsou zatím ve fázi výzkumu, jako např. houby či antiferomony.

Na takových prostředcích se nedá stavět,“ prohlásil Martan.

Kůrovec se šíří

Přestože si Krejčí boj proti kůrovci pochvaluje, byl nucen připustit, že se tento nenasytný brouk na Šumavě šíří. „I přes naši veškerou snahu v zásahové části lesů NP letos však k populačnímu nárůstu kůrovců v bezzásahovém území NPŠ dochází. Větší nebo menší plochy porostů se soušemi v pásmu horských smrčin budou tedy ostrůvkovitě přibývat,“ uvedl ředitel parku. „Je to však v logice věci, dané jednak klimatickým vývojem planety, jednak situací Šumavy v těchto nadmořských výškách a jednak aktuálním zdravotním stavem jednotlivých smrků a jejich porostů,“ trvá ale na svém ředitel parku Krejčí.

Obce: Jen výmluvy

Představitelé šumavských obcí ale slovům představitelů parku i ministerstva příliš nevěří. „Mluvčí ministerstva pan Kašpar z Prahy ujišťuje vlastníky lesů, že obavy z kůrovce jsou zbytečné. Správa ujišťuje, že integrovaný systém ochrany lesa z 80 % zabránil přeletu kůrovce. Splní–li se toto konstatování, bude to pro šumavské lesy velice dobré. Z letitých zkušeností je však zřejmé, že tato tvrzení se potvrdí až příští a další rok. A pokud se nepotvrdí, lze to úspěšně odehrát na klimatické poměry, zdravotní stav lesů atd, jak nakonec vyjádření ředitele parku samo napovídá. Takže vysvětlení existuje pro každou možnou variantu,“ okomentoval vyjádření Krejčího a Kašpara předseda svazu šumavských obcí František Nykles.