Jíme levné maso, jež v Německu nechtějí
10. 4. 2008 | Denik.cz
Bezmála polovina dovezeného masa je nižší kvality a největší podíl na jeho importu mají velké obchodní řetězce.
Téměř polovina masa, které dovážíme, jsou laciné odřezky, zejména z Německa. Tamní zákazníci se po několika skandálech spojených se zkaženým masem mnohem víc zaměřují na kvalitu a masných výrobků nižší jakosti na německém trhu najednou přebývá. A tak se vyváží za dumpingové ceny. I k nám.
„V roce 2006 jsme dovezli celkem přes 115 tisíc tun vepřového. O rok později to už bylo téměř 130 tisíc tun. Zhruba 46 procent z toho množství připadá právě na méně kvalitní maso, takzvané ořezy,“ potvrzuje Pavel Krejčík, ředitel Národního odbytového družstva Centroodbyt.
Co spadne pod náročný stůl
Podle Krejčíka nejvíce masa bereme právě z Německa a zcela logicky se to týká i méně kvalitního masa. A jaké je využití méně jakostního masa? Obchodní řetězce z nich dělají levné párky a salámy.
„Významný podíl na dovozu mají obchodní řetězce,“ potvrzuje prezident agrární komory Jan Veleba. Řetězcům tato politika vyhovuje, protože mohou tlačit cenu svých výrobků razantně dolů.
Katastrofální následky to ale má na české farmáře, kteří s vepřovým pomalu, ale jistě končí. Současné stavy prasat, ale i skotu jsou tak nízké, že odpovídají údajům z dvacátých let minulého století.
„Až dovozci nebudou mít žádného konkurenta, ceny už nebudou dumpingové a půjdou nahoru,“ varuje Pavel Krejčík.
Hýčkejme si svého řezníka
Přestože se v médiích už téměř rok neobjevila zpráva o prodeji závadného masa či masného výrobku, měli bychom si podle agrární komory stále dávat pozor na to, co kupujeme a jíme. Podobně jako Němci bychom měli navštěvovat prodejce, u kterého se dá stoprocentně dopátrat původ masa – tedy menší zpracovatelské firmy a regionální řezníky.
Zákazník ale musí počítat s tím, že z peněženky zpravidla vytáhne více peněz než v supermarketu.
Sama agrární komora ale uznává, že ne všechny obchodní řetězce působící na trhu musí nutně prodávat nekvalitní masné výrobky. Podle jejího prezidenta je také v tomto případě nutné rozlišovatChovatelé: Většina prodejců klame zákazníky
Téměř všechny řetězce klamou své zákazníky. Například hovězí maso vydávají za mladší, než ve skutečnosti bylo. Vyplynulo to z průzkumu Českého svazu chovatelů masného skotu (ČSCHMS).
„Zhruba před tři čtvrtě rokem jsme provedli rozsáhlou kontrolu u jedenácti řetězců působících v ČR. Zjistili jsme, že většina prodejců uvádí špatně především údaje týkající se stáří poraženého skotu. Když jsme teď namátkově kontrolu zopakovali, výsledky byly ještě horší,“ řekl Deníku ředitel svazu Kamil Malát. Nejlepší maso je totiž z mladých býků a právě za ně podle Maláta obchodníci své produkty často vydávají.
Zákazníkovi může být útěchou, že při koupi hovězího s pozměněnými údaji většinou netratí. Rozdíl v ceně mezi mladým a starším hovězím je závislý na obchodní politice prodejce. Obchodní řetězce ale většinou rozdíly v ceně mezi tímto masem nedělají.
„Jde o to nalákat zákazníka. Je to jako když si koupíte auto, kde dealer deklaroval motor o obsahu 1,8 litru, a ve skutečnosti je to obsah jen 1,6 litru. Sice vám pojede, ale nemá ty vlastnosti, jaké by mělo mít. Konkrétně u hovězího má stáři vliv na chutnost či šťavnatost,“ míní šéf ČSCHMS.
Dalším problémem bylo nedostatečné značení původu masa. Značení má obsahovat informace o tom, kde se zvíře narodilo, kde bylo poraženo a kde bylo rozbouráno. Minimálně by měl být uveden kód země původu.
Legislativa také ukládá povinnost uvádět na obalu číslo zvířete nebo číslo tzv. šarže. Pokud je na výrobku uveden první údaj, vypátrat původ masa není problém, a to třeba na internetových stránkáchwww.hovezimaso.cz. Číslo zvířete je totiž něco jako rodné číslo u člověka.
Pokud je ale uvedeno jen číslo šarže, to už podle Kamila Maláta problém je. „Obsah kódu zná jen prodejce nebo ten, co maso boural. Dohledatelnost se tím rapidně snižuje,“ dodal.
Zdroj: Denik.cz, 10. 4. 2008
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.06.2025 15:34