Subprojekt „Improvement of planning in animal production“ („Zlepšení plánování v živočišné výrobě“) operace eFarmer programu Interreg IIIC

Tento subprojekt byl realizován v rámci programu eFarmer Interreg IIIC zaměřeném na vzájemnou výměnu zkušeností při uplatňování různorodých přístupů k problematice venkovského rozvoje mezi zúčastněnými regiony ze starých (Finsko) a nových členských států EU (Česká republika a Polsko), vytvoření nových inovačních podpůrných nástrojů a vybudování mezinárodního partnerství mezi existujícími místními a regionálními institucemi zabývajícími se rozvojem venkova. Tento program eFarmer zahrnuje několik subprojektů, které jsou podpořeny z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF).

Tento subprojekt byl řešen třemi participanty z České republiky, jedním z Polska a jedním z Finska. Z Česka to byla obecně prospěšná společnost IdeaHelp o.p.s., AgroKonzulta Žamberk a AgroKonzulta-poradenství. Z Polska to byl Institut genetiky a chovu zvířat, z Finska Agricultural DataProcessing Centre. Subprojekt byl řešen v období od července 2006 do června 2007.

Hlavním cílem subprojektu byla vzájemná výměna zkušeností a metod při plánování živočišné výroby a výroby krmiv. Cílovou skupinou uživatelů výsledků subprojektu byli farmáři, pracovníci zemědělských podniků a zemědělští poradci.

Subprojekt byl rozdělen do 4 komponent:

1. Řízení a koordinace subprojektu

2. Vytvoření zemědělského poradenského nástroje „Databanka krmiv a norem pro výživu zvířat“

3. Vytvoření zemědělského poradenského nástroje „Plánování a bilance výroby krmiv“

4. Implementace poradenských nástrojů u konečných uživatelů

V rámci komponenty č. 2 byla vytvořena za pomoci specialistů na výživu zvířat databanka krmiv a norem pro výživu zvířat, která je pak k dispozici konečným uživatelům v rámci poradenského nástroje pro plánování a bilanci výroby krmiv.

V rámci komponenty č. 3 byl vytvořen poradenský nástroj pro plánování a bilanci výroby krmiv. Tento nástroj umožňuje uživateli vytvořit plán živočišné výroby a výroby krmiv na budoucí období. Zjednodušeně řečeno po zadání základních vstupních informací o počtu obhospodařovaných hektarů, pěstovaných plodinách a počtech chovaného dobytka provede kalkulaci, jejímž výsledkem je informace o tom, zda je reálné uživit chovaná zvířata krmivy vyrobenými z vlastních plodin, nebo zda bude nutné v budoucnosti krmivo dokoupit, respektive zda bude možné případné přebytky rostlinné produkce odprodat. Dále poskytuje informace o množství vyrobeného masa a mléka.

Podkladem pro vlastní plánování krmivové základny jsou plodiny, které se pěstují na stávající rozloze (hektary), výnosy zelené hmoty, předpokládané ztráty při konzervaci, žlabové ztráty ve stáji a ceny krmiv. Z živočišné výroby se pak zadávají počty a kategorie zvířat s plánovanou užitkovostí. Základem pro výpočet struktury krmiv jsou optimalizované krmné dávky, počítané z průměrných hodnot krmiv dané zemědělské firmy a nebo podle krmiv z databanky. V průběhu výpočtu stále sledujeme disponibilní počty hektarů, měnící se podle zadaného množství krmiva v krmné dávce, a na podkladě těchto hodnot můžeme interaktivně zvyšovat nebo snižovat zadávaná množství krmiv. Další možností je navrhnout a zařadit nové plodiny, které splňují předpoklady plánované užitkovosti. Také se mohou měnit stavy zvířat a zvyšovat či snižovat užitkovost. Jedním z ukazatelů k určení užitkovosti je i cena krmné dávky na litr mléka nebo cena přírůstku, která se automaticky propočítává a tím se minimalizují krmné náklady. Když jsou zpracovány krmné dávky pro jednotlivé kategorie na období jednoho roku, tak je propočtena nejenom potřeba hektarů jednotlivých plodin a i potřeba ostatních krmiv (jadrná krmiva, krmné směsi, minerální směsi atd.). V průběhu výpočtu si také můžeme zadat i dostatečnou rezervu v objemném krmivu, která je pro stabilitu živočišné výroby nutná. Obdobným způsobem se provádí výpočty při bilancování již vyrobených krmiv na dané období. Vychází se z optimalizovaných krmných dávek, spočítaných podle aktuálních rozborů krmiv. Výpočet probíhá na podkladě zásob krmiv tak, aby celé krmné období mělo vyrovnané krmné dávky s maximální produkční účinností při minimalizaci krmných nákladů.

Obr. 1. Tok dat mezi poradenským nástrojem „Databanka krmiv a norem pro výživu zvířat a „Plánování a bilance výroby krmiv“

Poradenské nástroje poskytují svým uživatelům tyto níže uvedené výstupní informace, na jejichž základě mohou zlepšit klíčové rozhodovací procesy a dosáhnout tak zefektivnění živočišné a rostlinné výroby:

Základní výpočet poskytuje informace o potřebě plodin potřebných pro realizaci krmných dávek naplánovaných na dané období - hektary, výnosy, cena v zelené hmotě, výnos zelené hmoty (který je pak rozdělen na zelené krmení, siláže, seno, úsušky, jadrná krmiva atd.)

Informačním výstupem je vyrobené celkové množství krmiv a množství vyrobené sušiny objemných krmiv na VDJ (velkou dobytčí jednotku). Tento výstup je možné doplnit i o použitá krmiva, ztráty silážní a žlabové, ceny krmiv atd.

Výstupem, který bezprostředně navazuje na výpočet optimálních krmných dávek, je zpracovaná potřeba krmiv ve zkrmitelném množství s cenou jednotlivých krmiv, ale i s  celkovou cenou všech použitých krmiv

Výroba mléka a masa - informace je zpracována podle počtu zvířat a kategorií, společně s cenami na jednotku produkce

Velice cenným výstupem je zpracovaná bilance vyrobených krmiv podle optimalizovaných krmných dávek na zadané období. Podle ní lze určit a naplánovat požadovanou užitkovost s možností naplánování nákupu krmiv mimo rámec zemědělské firmy, a případně i prodeje krmiv, vyrobených díky vyššímu výnosu plodin něž je plánovaná spotřeba.

Obr. 2. Náhled poradenského nástroje „Plánování a bilance výroby krmiv“

V rámci komponenty č. 4 pak byla ve druhém pololetí trvání projektu provedena implementace výsledků subprojektu a vytvořené poradenské nástroje byly předány koncovým uživatelům. V rámci řešeného subprojektu byly tyto nástroje předány v Pardubickém kraji 60-ti a v Mazowieckém vojvodství 20-ti konečným uživatelům z řad farmářů, pracovníků zemědělských firem a poradců, kteří tak mají nyní možnost využít těchto nástrojů pro získání kvalitnějších informací pro zlepšení rozhodovacích procesů a dosáhnout tak zefektivnění živočišné a rostlinné výroby. V obou uvedených regionech proběhlo několik workshopů s těmito konečnými uživateli, na kterých byli seznámeni s výsledky tohoto subprojektu a naučili se předané nástroje používat.

Aktivity a výstupy celého supbrojektu byly prezentovány v Praze na XIII. ročníku evropské konference "Informační systémy v lesnictví a zemědělství", v českých a polských  tiskových a internetových médiích, a v rámci několika setkání se zemědělskou veřejností v regionu Pardubického kraje a Mazowieckého vojvodství.

Operation 4E0018R eFarmer RFO (Regional framework operations) Stimulating enterpreneurship competitiveness and regional development in rural areas.

Obr. 3. Foto ze setkání s konečnými uživateli v regionu Pardubického kraje

Obr. 4. Foto ze setkání s konečnými uživateli v regionu Mazowiecké vojvodstvo