Prosinec v myslivosti

Myslivci musí pečovat o zvěř a pomoci jí přežít období nouze tím, že jí pravidelně předkládají přiměřené množství krmiva. Nejvhodnější je kvalitní luční seno v kombinaci s menším božstvím ovsa nebo kukuřičné siláže. Přikrmování je nejúčinnější prevencí před vznikem škod. Zajícům je třeba ihned po napadnutí sněhu instalovat v honitbě malé krmelečky naplněné senem a otýpky sena přivázané ke keřům. Lidé nemusejí být ke strádající zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Přikrmování zvěře může pomoci dětem nalézt zájem o přírodu, který se z dnešní společnosti postupně vytrácí. Největším nepřítelem zvěře v zimním období je lidská bezohlednost, zvěř je velmi citlivá na rušení. Obrovské nebezpečí pro zvěř v přírodě představují volně pobíhající psi, proto se nestyďme použít pro svého miláčka vodítko. Chráníme nejenom krásu přírody, ale i svého pejska. Psi se dokáží velmi rychle pohybovat na sněhu i v oranici, kde se srnčí svými kopýtky boří a prakticky nemá šanci na únik. Policie ČR pokračuje na honech v kontrolách technického stavu zbraní, platnosti všech potřebných dokladů a zákaz konzumace alkoholu. Letošní výsledky dokládají minimální zjištění přestupků. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol. Prosincem vrcholí lovecká sezóna. Hony jsou pro účastníky společenskou událostí, a proto je nutno dbát na dodržování tradic a vhodného oblékání.

Přikrmování zvěře.

Hlavní starostí myslivců v prosinci je péče o zvěř. V průměru na každé myslivecké sdružení připadá 12 krmelců pro spárkatou zvěř a několik zásypů pro zvěř pernatou. Přikrmovaní zařízení myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně, přičemž dbají, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena, v zásypech dostatek jadrných krmiv. Postupně omezují přikrmování zejména jelení zvěře jadrnými krmivy. V honitbách, kde je jen srnčí zvěř, je naopak jadrné krmivo předkládáno, ale pouze v malých dávkách. Mezi další povinnosti patří doplňování slanisek. Tak se říká na metr zkrácené soušce, vydlabané a zbavené kůry, do které se ukládá hrouda kamenné soli, kterou zvěř olizuje.

Myslivci přilepšují zvěři v zimním období letninou, což jsou sušené kopřivy, maliní a ostružiní. Ty jsou pro zvěř významným zdrojem vitaminů. Jinde při přikrmování přecházejí na kukuřičnou siláž, kterou je možno zakoupit v zemědělských družstvech s živočišnou výrobou (takových však díky likvidaci českého zemědělství není mnoho). Na mysliveckých políčcích či biopásech je pro zvěř připravená kapusta, která je postupně spásaná.

Zajíci vyžadují zvláštní péči a ihned po napadnutí sněhu je pro ně nutné instalovat malé krmelečky, naplněné senem nebo otýpky sena přivázané ke keřům.

Bažanty je nutno přikrmovat již od podzimu, aby se naučili stahovat do jednoho místa. Za vyšší sněhové pokrývky je vhodné, po dohodě s majitelem pozemku, odhrnout sníh z ozimů tak, aby se koroptve a bažanti mohli dostat k zelené potravě.

Lidé nemusejí být ke strádající zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Kdo má doma nasbírané kaštany nebo žaludy, může z nich zvěři připravit nadílku na přilepšenou. Kaštany zabraňují průjmům a střevním potížím zvěře. Suché plody předkládáme do krytích krmítek u krmelců. Dobročinnosti se meze nekladou a každá pomocná ruka bude vítaná. Při současném zatížení kulturní krajiny si zvěř naši pomoc zaslouží. Přikrmování zvěře může pomoci dětem nalézt zájem o přírodu, který se z dnešní společnosti postupně vytrácí.

Při pastvě na polích se zvěř stává více viditelnou. Spárkatá zvěř se shlukuje do zimních tlup, které mohou sdružovat až několik desítek kusů. To však není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období, a funguje jako obrana před predátory.

Čím a jak přikrmovat

V zimě je vhodné přikrmovat zvěř lučním senem (z první seče), jadrným krmivem (nejlépe ovsem), a dužnatým krmivem (jablka, výlisky, krmná řepa) v přiměřeném množství. Přes zimu se mění žaludeční mikroflóra u zvěře. Při vysokých dávkách jadrného krmení by proto zvěř nemohla dobře jádro zpracovat a hrozily by úhyny nejsilnějších jedinců. Suchým pečivem krmíme jen v malém množství, protože rychle navlhá a plesniví, proto se musí dávat zvěři zásadně na zakrytá místa do krmelců. Slaniska musí být pravidelně doplňována kusovou krmnou solí.

Přikrmování zvěře se provádí:

- přiměřeným množstvím vhodného krmiva (oves, ostatní obiloviny pouze ve směsi s ovsem, jablka, krmitelné odpady z potravinářského průmyslu, výlisky ovoce, krmná a cukrová řepa, ….),

- krmivy s vhodnou energetickou hodnotou vzhledem k danému období a složení zvěře,

- zásadně se vyvarovat riziku zaplísnění krmiva - zaplísnění značně snižuje efekt přikrmování a může zvěři i uškodit,

- stále stejnými krmivy, protože spárkatá zvěř patří mezi přežvýkavce a ti vyžadují stálost potravy vzhledem k bachorovým mikroorganizmům v předžaludcích, kteří jim pomáhají potravu trávit.

Při přikrmování je nutno dodržovat ustanovení platné legislativy zejména ustanovení vererinárního, rostlinolékařského zákona a zákona o myslivosti.

Zvláště v příměstských oblastech nejsou výjimkou krádeže a projevy vandalizmu, a proto je nutno krmná zařízení pravidelně kontrolovat.

Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a v době strádání ji přikrmovat, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. Tam, kde je ale vyšší koncentrace zvěře, dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí. Na každou honitbu připadá v průměru dvanáct přikrmovacích zařízení, které musí pověření členové mysliveckého sdružení doplňovat.

Jedním z řešení, jak zvěř před takovýmito podmínkami zvláště v horských oblastech uchránit, je vybudování nových přezimovacích obůrek. Myslivci by zde měli usnadněnou práci s dokrmováním a zvěř by nezpůsobovala škodu okusováním dřevin. Tento trend se objevil ve vyšších polohách kraje v osmdesátých letech minulého století. Po roce 1993 se ale kvůli rozčleňování a pronajímání honiteb a z ekonomických důvodů od jejich pořizování ustoupilo.

Největším nepřítelem zvěře je lidská bezohlednost

Období od listopadu do března představuje pro zvířata dobu takzvané „nouze“. V tomto období je zvěř na rušení velmi citlivá. Největšími nepřáteli lesní zvěře jsou v těchto dnech proto především neukáznění lidé, kteří často zvěř plaší a nutí oslabenou zvěř k útěku. Obrovské nebezpečí pro zvěř představují volně pobíhající psi v honitbách. Tím, že se pes pohybuje bez vodítka, nutí zvěř k pohybu. Psi se také dokáží velmi rychle pohybovat na sněhu i v oranici, kde se srnčí svými kopýtky boří a prakticky nemá šanci na únik.

Nejen pejskaři, ale i běžkaři jsou každým rokem pohromou pro poklidný život. Myslivci proto se stejnou periodicitou vyzývají k ohleduplnosti. Stačí, aby nyní turisté nezacházeli hluboko do lesů, nebo se nepohybovali středem polí, kde se schovávají zajíci, ale aby se drželi na krajích lesů a běžkaři dodržovali vyznačené trasy. Neukázněnost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Útěk je pro ni vysoce rizikový. Často dochází ke zraněním či se uštvání, a když potom znovu ulehne na sníh, je náchylná k zápalům plic. Ty vedou až ke smrti. V zimě se spárkaté zvěři v důsledku omezené potravy mění metabolismus. V současné době přežívá na objemném krmivu, tedy senu, které si u přežvýkavců žádá delší dobu na trávení. Proto srnčí více polehává v houští a odpočívá.

Nedostupnost potravy a ztížený pohyb, hrozící prochladnutí s následkem uhynutí. To jsou hlavní důsledky vysoké vrstvy napadaného sněhu společně s nízkými teplotami.Zvěř se pak nemůže dostat přes sníh k rostlinné potravě a trpí hladem. Díky tomuto došlo v zimě 2005/06 místy až k 80% úhynu spárkaté zvěře.

Zvěř hledá pastvu i v okolí silnic. Na polích proběhla podzimní orba. Ta proměnila pole pro zvěř v oblast bez zdroje potravy. Zvěř je tedy nucena stahovat se do lesů, na vzešlé ozimy a na okraje silnic a železnic. Tam je potravy dostatek, hrozí však poškození zemědělských plodin či komplikace řidičům. Proto je nutné realizovat v honitbách systém odváděcího či doplňkového přikrmování. Cílem odváděcího krmení je odlákat zvěř od silnic do bezpečných a klidných úseků honitby, k čemuž se využívá předkládání atraktivního krmiva. Doplňkové přikrmování je realizováno u velkých ploch osetých řepkou, které má za cíl snížit ztráty na zvěři vlivem nadměrné konzumace řepky, která obsahuje velmi málo vlákniny a zvěři nebezpečné glukosinuláty.

Řepka na polích je opět přerostlá a bude škodit srnčí zvěři. Listy řepky jsou pro srnčí zvěř velmi chutné, ale obsahují málo vlákniny, lehce zkvasitelné jednoduché cukry, nevhodný poměr základních prvků (draslík, hořčík, vápník) a jedovaté glukosinoláty. Při letošním teplém podzimu vytvořila řepka velké množství hmoty, která bude postupně zahnívat za tvorby nebezpečných mykotoxinů. Ty v kombinaci s glukosinoláty v řepce způsobí v některých oblastech otravy zvěře, které se projevují postupnou ztrátou plachosti, poruchám zraku, poruchám pohybových schopností a následně vysoké úhyny srnčí zvěře.

Myslivci mohou zvěři pomoci preventivními kroky, a to pravidelným předkládáním kvalitního čerstvého sena, siláže a krmné soli v blízkosti řepkových lánů, aby zvěř měla i jiný zdroj potravy (jedná se o doplňkové přikrmování).

Ještě v průběhu prosince lze nalézt v lese srnčí parůžky. Pokud je někdo nalezne na své procházce lesem, měl by ho každopádně odevzdat mysliveckému hospodáři či jinému myslivci s udáním místa nálezu. I když má parůžek velmi malou finanční hodnotu v řádu několika korun, pro myslivce je velmi důležitý, protože podle něho lze sledovat kvalitu srnců v honitbě. Ponecháním shozu se vystavuje nálezce trestnému činu pytláctví.

V některých oblastech byl na základě žádostí rybářů a povolení příslušného odboru životního prostředí pověřené obce povolen odstřel kormoránů. Rybáři myslivcům většinou za každého uhynulého ptáka, který se řadí k chráněným druhům, vyplácejí finanční odměnu. Kormoráni způsobují i nadále rybářům velké škody. Nejde jen o to, že žerou ryby, mnohé však také uhynou jen kvůli tomu, že je kormorán při lovu zraní. Pak na řekách či rybnících nachází rybáři spoustu mrtvých ryb.

Při lovu je nutno dbát všech zásad bezpečnosti

Prosincem končí lovecká sezóna. Zejména v lesních honitbách, do kterých se stáhla černá zvěř ze sklizených polí jsou konány společné lovy (naháňky a nátlačky). Čerstvě napadlý sníh poskytne příležitost k obeznávání zvěře. Redukce početních stavů by měla být soustředěna zejména na selata a lončáky.

Vedoucí honu musí na začátku honu upozornit myslivce na dodržování všech pravidel bezpečného zacházení se zbraní a případné hříšníky potrestat vyloučením z honu. Vedoucí honu je rovněž povinen před zahájením honu vypracovat seznam střelců a honců, zkontrolovat platnost všech povinných dokladů střelců (zbrojní průkaz, průkaz zbraně, lovecký lístek a doklad o povinném pojištění lovce).

Hony jsou pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic a vhodného oblékání. Dobře organizovaný výřad jako pocta ulovené zvěři na závěr honu s loveckými fanfárami je zážitkem pro všechny účastníky honu a posouvá tradice a kvalitu naší myslivosti do budoucnosti. Díky tradicím dodržovaným českou myslivostí a kvalitě zvěře pravidelně navštěvují naše honitby i zahraniční lovci, kteří zde nalézají a neopakovatelnou atmosféru, kterou vytvářejí i tradice a jejich dodržování.

Kontroly Policie ČR na honech

I v letošním roce budou pokračovat kontroly Policie ČR zaměřené na účastníky honů, při nichž jsou kontrolovány doklady a zákaz konzumace alkoholu před a v průběhu lovu. Tyto kontroly jsou Českomoravskou mysliveckou jednotou vnímány jednoznačně pozitivně a doufáme, že se v těchto namátkových kontrolách bude dále pokračovat. Kontroly mají velmi pozitivní preventivní charakter a zvyšují kázeň u myslivců. Výsledky kontrol z letošního roku dokládají minimální zjištění přestupků a nesrovnalostí, k čemuž pomohla i medializace kontrol. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol.

Práce mysliveckého hospodáře

Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V předepsaných termínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Hospodář také vede v patrnosti včasné rozeslání pozvánek na prosincové hony. Dále kontroluje lov holé zvěře a připravuje organizaci společných lovů. Vede v patrnosti i sběr srnčích parůžků s cílem sledovat a porovnávat kvalitu srnců v honitbě.

Prosincem končí doba lovu řady druhů zvěře, jejíž chov a lov je plánován. Pro mysliveckého hospodáře to znamená, že nejpozději v polovině prosince by měl být splněn plán lovu. Pokud se však stala v honitbě nepředvídaná událost a stavy zvěře by se plánovaným lovem snížily pod minimální stav, je začátek prosince tím nejzazším termínem, kdy je nutné požádat o změnu plánu podle ustanovení zákona o myslivosti. Po obnově (čerstvě napadlý sníh) a řádném obeznání pořádají myslivci naháňky na černou zvěř. Na společném lovu je možné lovit pouze selata a lončáky prasete divokého.

Členské poplatky

Členské poplatky na příští rok musí zaplatit do konce prosince všichni myslivci, členové Českomoravské myslivecké jednoty. Zaplacením členského příspěvku zároveň splní povinnost povinného pojištění, které je součástí členského příspěvku. Místem vybírání pětisetkorunové částky je sídlo okresního mysliveckého spolku. Pokud někdo do konce roku nestihne zaplatit, automaticky mu bude pozastaveno členství. Obnovení členství pak může zapomnětlivce přijít na sto korun, záleží na praxi jednatele OMS. Z členského příspěvku je krom pojištění hrazena činnost okresního mysliveckého spolku, který vykonává servis pro myslivce a činnost sekretariátu, který zastřešuje činnost jednotlivých OMS.

Myslivecké tradice o Vánocích

O vánočních svátcích nezapomenou myslivci na zvěř, a také jí „něco nadělí“. Na Štědrý den nebo na sv. Štěpána chodívají myslivci přikrmovat zvěř. Do honitby sebou vezmou celou rodinu a poblíž krmelce nazdobí zvěři stromeček tím, co má ráda (jablka, mrkev, ….). Pamlsků však nedávají nikdy mnoho, protože náhlá změna potravy by mohla zvěři způsobit zažívací potíže, neboť se jedná většinou o přežvýkavce, kteří vyžadují stálou potravu. Pečivo je možné zvěři nabídnout pouze do krmelce, kde nemůže navlhnout. Nejvíce zvěři chutná oves, čerstvé seno a sůl.

Na Silvestra se myslivci rozloučí společně s přáteli s rokem uplynulým a do nového roku - roku 2008, si popřejí nejen hodně štěstí, ale také Myslivosti zdar!

Myslivost je časově náročná záliba, a tak je nutné poděkovat manželkám a rodinám myslivců, že u nich nalézají oporu a pochopení pro svou činnost, kterou věnují přírodě.

Pokud se někdo vydá o volných dnech do lesa, může dětem ukázat "pravé" jesličky, jak myslivci nazývají krmelce na seno. Ale hlavně by měl zachovat klid. Pokud s sebou vezme psa, měl by zůstat na vodítku. Do lesa vstupujte bez klepání, ale potichu a s ohleduplností ke zvěři.

Co dalšího se děje v prosinci honitbách?

V první polovině prosince:

-

mladí srnci shazují druhé paroží,

-

probíhá pozdní říje neoplodněných srn,

-

probíhá kamzičí říje a říje jelena siky,

-

11. 12. - Mezinárodní den hor,

probíhá období chrutí divokých prasat,

dle počasí probíhá v lesích asanace stromů napadených kůrovcem,

probíhá kontrola oplocenek nových výsadeb stromků a oplocení mladých listnáčů,

myslivci navážejí krmiva do přezimovacích obůrek.

V druhé polovině prosince:

v lesích probíhá natírání stromků repelenty proti okusu,

24. 12. symbolická procházka honitbou a zdobení stromků zvěři,

29. 12. Mezinárodní den biologické rozmanitosti,

31. 12. symbolická procházka honitbou a rozloučení s rokem 2006,

Vychází časopis Myslivost Stráž myslivosti s novými informacemi z oboru myslivost.

Ing. Jiří Šilha, Ph.D.

Pověřený pracovník ČMMJ pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil: 604 953 043