Dovolenou na statku stráví 33.000 lidí; zájem roste jen mírně

Venkovskou dovolenou na statku v blízkosti přírody se letos nechá zlákat zhruba 33.000 lidí. Odhaduje to analytická společnost Mag Consulting. Zájem o dovolenkové pobyty na českém venkově roste jen mírně. Podle údajů Českého statistického úřadu navštívilo český venkov v roce 2000 přibližně 26.000 dovolenkářů; loni to bylo 30.000. Zhruba třetinu tvoří cizinci. Analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek však předpokládá, že růst zájmu o venkovskou a zemědělskou turistiku nabere v budoucnu mnohem rychlejší tempo, než je tomu dnes. Do deseti let by se mohl počet turistů na venkově zdvojnásobit.

Podmínkou však je, že vedle zemědělství a kontaktu s domácími zvířaty, nabídnou farmáři i ubytování na lepší úrovni než dnes. Limitujícím faktorem pro rozvoj agroturistiky je také české specifikum, kterým je chalupaření. Téměř 15 procent obyvatelstva vlastní tzv. druhé bydlení, kde si o víkendech užívá zahrady, lesa a venkovského klidu.

Podle místopředsedy Svazu venkovské turistiky Zdeňka Němce má agroturistika v ČR budoucnost. A nemusí jít přímo o práci v zemědělství nebo projížďky na koni. "Lidem kolikrát stačí klid a sepjetí s přírodou," řekl Němec, který prý poslední dobou na venkově pozoruje nárůst počtu českých turistů na úkor cizinců. Z těch do českých vísek jezdí nejvíce Němci, Poláci a Nizozemci.

Právě klid a rodinnou atmosféru považuje Němec za základ spokojené dovolené na vsi. V zájmu zachování klidu proto nezvyšuje kapacitu svého Selského dvora, ačkoli má téměř stále plno. "Umístit autobus už je úplně něco jiného než klidná rodinná rekreace u lesa," říká Němec. "Takhle lidé ráno vstanou, mohou odejít do lesa, nebo se sami koupat v rybníku," vypočítal dále výhody malé kapacity.

Ceny ubytování na farmách jsou většinou mírné. Začínají na 150 korunách za jednoduchý dvojlůžkový pokojík, je však také možné bydlet v luxusu za několik tisíc. Výjimkou nejsou statkáři, kteří jako doplněk k pokojům zřizují na louce za stodolou minikempy. Zde je možné bydlet ještě levněji. K ubytování je možné si připlatit další služby, třeba jezdeckou školu nebo koňský vandr.

Principem agroturistiky je stále seznámení se zemědělskou výrobou a blízký kontakt s hospodářskými zvířaty. "Je mnoho dětí, kteří znají mléko pouze v krabici v supermarketu a když vidí, jak se dojí, a mohou ho ochutnat, je to pro ně úplný jiný zážitek," tvrdí Němec. Do stejné kategorie podle něj patří i obyčejné pohlazení králíka.

Turisté pro podnikavé zemědělce představují zajímavý doplňkový příjem. Na jejich nezájem si rozhodně nestěžuje majitel Zoofarmy Brčálník pod šumavským Špičákem Václav Fiala. Záměr dělat agroturistiku měl již v roce 1992, kdy se privatizoval tehdejší státní statek a on pořídil farmu. Hlavní činností podle něj zůstává zemědělství, především chov skotu. Vedle toho ale farma nabízí ubytování, hospodu, opékání různých specialit i možnost seznámit se se sedlačením zblízka.

"Zájem je a bude dál, i když tomu necháváme spíš volný průběh," uvedl Fiala s tím, že část klientely tvoří kamarádi a známí. Investice do zázemí pro turisty se prý stoprocentně vyplatila. "Máme ale výhodu, že lidi přijedou za turistikou, která je bezprostředně v okolí. Horší je to v oblastech ve vnitrozemí, kde musejí vymýšlet jiné další aktivity, aby hostům nabídli zábavu," podotkl.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je agroturistika v českém zemědělství stále spíše okrajovou záležitostí a rozvíjí se jen pomalu. "Jde spíš o alternativní zdroj příjmu pro jednotlivé farmáře v turisticky atraktivních oblastech," uvedl. V Česku podle něj nejsou takové podmínky jako třeba v Rakousku, mimo jiné kvůli skladbě českého zemědělství, kde většinu půdy obhospodařují velké podniky.

Odhaduje se, že v České republice se agroturistice věnuje 350 podnikatelů. Nejvíce farem, které nabízejí také služby pro turisty, je ve východních a jižních Čechách. Dovolenkáři tráví na statku v průměru pět až sedm dní, což je výrazně více než běžní městští turisté. "Velkým přínosem agroturistiky je to, že přivádí turisty mimo Prahu," uzavřel Beránek.