Srnčí říje

Nastává období srnčí říje. Na tichých procházkách přírodou můžeme pozorovat teritoriální chování srnců a jejich vzájemné potyčky. Silný srnec srdnatě hájí svoje teritorium a vytrvale vyhání slabší srnce. Teritoriální srnci tvoří základ chovu, a zásadně se před říjí neloví pod přísnými sankcemi, které upravují stanovy mysliveckých sdružení. V průběhu říje se zvyšuje migrační aktivita srnčí zvěře, a proto je na místě upozornit řidiče, kteří by měli být na silnicích obezřetní zvláště v  lesních úsecích. Pokud chceme z prázdninových procházek odcházet z přírody s poznáním, dosyta občerstveni rozmanitostí přírody, nechť nás na našich toulkách provází také ohleduplnost ke zvěři.

K hlavním událostem v červencové přírody patří bezesporu srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své teritorium a pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy, jako je hrabánkování a strouhání. Hrabánkování srnec vytváří kopítky na hranicích svého teritoria, zvláště na okrajích luk a lesa. Při hrabání zůstane na místě i pachová stopa, kterou srnec musí pravidelně obnovovat. Dalším dobře viditelným projevem je strouhání stromků. To srnec provádí parůžky, kterými strouhá mladé stromky na okraji lesa. Tím zvýrazňuje svoji přítomnost a upozorňuje případné vetřelce, že tato oblast je již obsazena. Na přítomnost soka i člověka reaguje silným bekavým zvukem, se který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv. Pokud zjistí teritoriální srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě se snaží ho vyhnat za hranice svého území. Při naší tiché procházce přírodou pak můžeme spatřit, jak slabší srnec utíká před silnějším, který ho pronásleduje a pochvíli se silnější vrací a ozývá se mohutným hlasem (bekáním).

Pokud vstoupí do teritoria přibližně stejně silný srnec, dochází k nelítostnému souboji. Před soubojem se nejprve poměřují hlasem a pohledem, a pokud jeden neustoupí, dochází k souboji. Souboj však může končit až smrtí jednoho z  nich. Záleží na poměru kondice a síly obou soupeřů, a také na postavení a ostrosti parůžků. Ostrý parůžek totiž může dopomoci k  vítězství i slabšímu srnci, ovšem takového jedince by správný hospodář neměl v  době říje v  honitbě mít, protože na takové „škůdníky“ je mimo jiné zaměřen lov již od poloviny května.

Teritoriální srnci jsou nejsilnější jedinci, kteří tvoří základ chovu, a je snahou myslivců, aby právě tito silní jedinci zanechali co nejvíce potomstva, a proto je myslivci před říjí zásadně neloví pod hrozbou výrazných sankcí, které upravují stanovy mysliveckých sdružení.

Srnčí říje se projevuje zvýšeným pohybem srnčí zvěře. Proto by měli v  tomto období zvýšit svoji pozornost hlavně řidiči. Je poměrně častým jevem nenadálé vběhnutí srnců do vozovky, na což doplácí mnoho řidičů poškozením svého vozidla. K velké škodě dochází také na srnčí zvěři, protože v  drtivou většinu srážek nepřežije. I když po střetu s  vozidlem odběhne a nejeví žádné známky zranění, umírá krátce na to v  houštině na vnitřní zranění. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v  lesních úsecích. V případě srážky je nutno nahlásit událost zástupci místně příslušného mysliveckého sdružení, který provede dosled zraněné zvěře či odvoz a likvidaci uhynulého kusu. Pokud by řidič si přivlastnil usmrcený kus zvěře, dopustil by se trestného činu pytláctví.

Ing. Jiří Šilha

pověřený pracovník pro styk s  médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:

mobil: 604 953 043