Rozhovory s J. Holickým a F. Koníčkem o situaci v LČR

V souvislosti s posledními událostmi v s. p. Lesy České republiky požádala redakce Lesnické práce o rozhovor nově pověřeného ředitele, Jiřího Holického a odstoupivšího ředitele, Františka Koníčka, aby se jich zeptala mj. na příčiny vzniku současné situace v LČR a její možná řešení. V tomto článku si můžete přečíst některé části rozhovorů, kompletní verze najdete v LP 3/2007.

Ing. Jiří Holický

- LF VŠZ v Brně

- 1987–1988 hajný a technik, LZ Frýdlant v Čechách, polesí Bílý potok

- 1989–1990 technik na polesí, LZ Přeštice

- 1990–1996 projektant, ÚHUL Plzeň

- 1996–2000 odborný pracovník pro hospodářskou úpravu lesů, LČR

- 2000–2003 vedoucí národní inventarizace lesů, ÚHUL

- 2003–2004 ředitel pobočky, ÚHUL Plzeň

- 2004–2007 ředitel KI Karlovy Vary, LČR

- 2007 generální ředitel LČR

- Jaké důvody z vašeho pohledu vedly k rezignaci předchozího managementu?

Mně ty důvody nejsou známy, takže je to spíše otázka pro pana ministra. Ten mě pouze oslovil a požádal, abych vyplnil mezeru mezi rezignací předchozího vedení a nástupem nového generálního ředitele, který vzejde z výběrového řízení.

- Proč jste se rozhodl přijmout post dočasného generálního ředitele?

Rozhodování bylo opravdu složité, protože práce krajského ředitele v Karlových Varech mě nejenom uspokojovala, ale i naplňovala svými cíli. Stál jsem před rozhodnutím odejít od započaté práce a ujmout se nelehkého úkolu. Po vzájemné výměně názorů a diskusi s panem ministrem o tom, jak by podnik měl pracovat, bylo jednoznačně řečeno, že je nanejvýš vhodné, aby do vedení LČR nastoupil pracovník, který je absolutně nezatížen minulostí, nefiguruje v žádné podnikatelské firmě, nikdy se nezpronevěřil zásadám středoevropského lesnictví a aby sám nepodnikal v žádné jiné činnosti. Zároveň by měl splňovat určitá kritéria odbornosti a praxe. Po diskusi s panem ministrem jsem se rozhodl, že tuto nabídku přijmu.

...

- Kdy si myslíte, že dojde k vypsání výběrového řízení na post generálního ředitele?

Podle informací, které mám od pana ministra, by výběrové řízení mělo být uskutečněno co nejrychleji, ale samozřejmě to odvisí i od přípravy na ministerstvu. Podle mého názoru asi březen–duben 2007.

- Budete se tohoto výběrového řízení účastnit?

Když jsem se dal, jak se říká, na vojnu, tak se v každém případě se zúčastním.

- Jaká kritéria pro vás byla stěžejní při obsazování pozic ve vrcholném managementu?

Vybíral jsem ho tak, aby tento výkonný management zůstal i po výběrovém řízení na ředitele. Buď obhájím pověřenou funkci, nebo bude mít nový generální ředitel možnost využít tým odborně zdatných lidí, kteří znají velice dobře problematiku a celý obor.

- Můžete nám sdělit, proč jste se rozhodl např. pro Vladimíra Řiháka na post ředitele pro strategické plánování a organizační rozvoj?

V každé velké firmě pracují právníci, účetní, nebo ekonomové. Stejné je to i s pracovníky, kteří umí zacházet s médii. Pan Řihák je profesionál v této oblasti, takže nemám důvod sem dávat lesníka. Na tuto funkci by měl přijít člověk, který tento obor zná, pracoval v něm a dobře ho ovládá.....

- Čím konkrétně zdůvodnil ÚOHS své předběžné opatření, které pozastavilo VŘ z října 2006?

Kolegové z ÚOHS poslali předběžné opatření, které opírají o důvody procesního i obsahového rázu. Naše komunikace s ÚOHS (v úterý 20. 2. 2007, pozn. red.) se této věci netýkala. Týkala se zejména věcí, které nás čekají, zejména zalesnění a ochrany lesa z hlediska lesního zákona.

- Budete se tomu rozhodnutí ÚOHS bránit nebo ho akceptovat?

Budeme ho akceptovat.

- Zalesňovací práce se tedy dále budou řešit odděleně od těžebních prací?

Ano.

- Jakým způsobem by se měly odvíjet přípravy střednědobých tendrů?

S partnery (ČAPLH, SPLH, SZDP) jsme už jednání zahájili a domluvili jsme se na postupu, kdy prakticky bezodkladně začne společná komunikace na tvorbě podmínek pro zadávací řízení na výběrová řízení od 1. 1. 2008. Myslím si, že naše schůzky budou poměrně časté, abychom si dokázali vyjasnit názory mezi sebou. Jejich zkušenosti a názory budeme brát jako poradní, rozhodnutí se vší zodpovědností záleží ale jen na nás.....

- Ještě bychom se rádi vrátili k převodu pravomocí na krajské inspektoráty. Proč považujete tuto změnu za potřebnou a co by měla řešit?

Měla by řešit právě operativu, protože výroba se lépe zajišťuje regionálně než centrálně. To jsou naprosto jasné zkušenosti a v tomto směru je decentralizace řízení ještě více důležitá a potřebná.

- Vychází tohle rozhodnutí z nějaké analýzy?

Já myslím, že vychází hlavně ze zkušeností.

- O jaké kroky se jedná a jaký výsledek očekáváte?

Očekávám to nejzákladnější a sice, že zabezpečíme práce pro rok 2007 a hlavně zabezpečíme to, že proběhnou transparentním způsobem výběrová řízení na zakázky pro rok 2008 a následné období tak, aby ta situace v tom sektoru opravdu zklidnila .

Děkujeme za rozhovor, red.

------------------------------------------------------------------------------

Ing. František Koníček

- absolvent VŠE Praha

- 1977-1996 - zastával různé funkce v Itersigma Praha, Intersigma AB, Intersigma GmbH, Sigma Lutín

- v r. 1992 auditor ministerstva financí

- 1996-2003 - I.B.C. Praha

- 2003-2005 - náměstek ministra práce a soc. věcí

- 2005-2006 - poslanec PSP ČR

- 2006 - náměstek GŘ LČR

- 2006-2007 - nejprve dočasný GŘ, od června GŘ LČR

- 8. 2. 2007 - rezignoval na funkci GŘ

- Nelze se nezeptat na důvody, které vás vedly k rezignaci na post generálního ředitele, můžete nám je sdělit?

Než vám sdělím důvody, rád bych řekl, proč jsem vlastně ten post přijal. Jednak proto, že to pro mě byla výzva, motivace. Za druhé proto, že jsem chtěl vytvořit schopný tým, který bude schopen se mnou problémy řešit. Za třetí to vypadalo, že i zakladatel si uvědomuje, že v podniku je z minulosti neblahé dědictví a vztahy jsou velmi komplikované, a bylo možno doufat v jeho plnou podporu. Pokud se ptáte na rezignaci - z těch jmenovaných cílů mi zůstal jenom ten druhý – vynikající tým. Kdokoliv bude vést podnik, nutně bude potřebovat určité politicky spolehlivé stabilní zázemí a podporu zakladatele. Já jsem je, bohužel, neměl.

- V rozhovoru v LP 8/2006 jste řekl, že při výměně managementu by neměly existovat politické tlaky. Není asi úplně tajemstvím, že za rezignací vašeho managementu politické tlaky stály. Chcete to nějak komentovat?

K tomu lze říct, že je právo a kompetence pana ministra, jak se rozhodne. Legislativa je takto koncipovaná a pokud se nezmění, tak to tak zůstane i do budoucna. Přílišná politizace manažerského nebo podnikatelského úsilí v podniku není správná z pohledu státu ani podniku, zaměstnanců a koneckonců ani z pohledu podnikatelů.

...

- Uvádí se, že meziročně stoupl provozní hospodářský výsledek LČR o 99 % a hrubý zisk o 51 %. Jak se vám to povedlo?

Pokud se podíváte na rozbor výsledovky, uvidíte, že to není v úsporách v nákladové oblasti, ty zůstávají srovnatelné, i když určitým zjednodušením v obchodování došlo ke snížení části nákladů. Podstatné zlepšení je v oblasti výnosů, tzn. dosažení míry zpeněžení prodávaného dříví, kde došlo k významnému vylepšení parametrů. Z části je to záležitost subjektivní, tzn. že trh vůbec dovolil takovýto nárůst, protože převis poptávky nad nabídkou byl tak obrovský, že se projevil v cenách, takže ta zásluha není jen na managementu a zčásti je to záležitost kvantitativního růstu objemu těžeb.

- Když už jsme u toho obchodu dřívím, jaký způsob obchodování považujete pro LČR za ten nejvýhodnější?Jsem přesvědčen o tom, že LČR by měly vykonávat vysoce odbornou péči - starat se o ochranu a rozvoj lesa, vyznačování těžby, monitoringu toho, jak těžby probíhají, zda je dodržován projekt pěstební a těžební činnosti, zda dochází řádně a v pořádku k přejímkám vytěženého dříví, hlídat si únosnost odchylek mezi optickým a elektronickým měřením atd. Neměly by se měnit v profesionální obchodníky se dřívím. LČR by si měly udržovat kontrolu nad obchodem do určitého podílu na trhu, řekněme 25-30 % tak, aby neztratily kontakt s trhem. Ale přenechat obchodní činnost by měly zcela určitě, v tomto případě externí společnosti, která je napůl dceřiná. Mojí ambicí bylo, aby se z ní stala 100% vlastněná společnost, která bude specializována na obchodní činnost, toto provázání by bylo velmi žádoucí např. z hlediska zákona o veřejných zakázkách, z hlediska možnosti kompletace sortimentů podle přání našich klientů. Tento návrh padl dvakrát na dozorčí radě a byl předmětem mého jednání s každým z ministrů. Řekněme, že nikdo z těch výše jmenovaných nenašel zatím dostatek rozhodnosti k tomu, aby návrhy, které jsem podával, byly schváleny.

...

- Na počátku vašeho působení jste deklaroval, že je Vaší snahou zvýšení transparentnosti výběrových řízení, hodnotíte tuto snahu jako úspěšnou?

Já jsem spokojený s tím, jak jsme publikovali roční zadávací řízení i se zadávacími podmínkami. Mrzí mě, že stejně zásadní stanovisko nezaujaly jiné orgány státní správy, které by měly pomáhat vytvořit stabilní podnikatelské prostředí. Pokud někdo v tomto procesu zklamal, pak je to ÚOHS, který zdaleka nepochopil, jaká je jeho role a odpovědnost za další osud podniku a lesního hospodářství vůbec.

- V čem vidíte hlavní důvod toho, že smlouvy na jednoleté zakázky stále nejsou podepsány? Jaký je nejpravděpodobnější vývoj situace v těch územích, kde se nezpracovává kalamita?

Na to se musíte zeptat právě ÚOHS. Existuje celá řada spekulací, za jednu z významných je považována snaha části podnikatelských skupin za každou cenu roční zadávací řízení zrušit. Pokud dojde ke zrušení ročního zadávacího řízení, bude to mít pouze negativní efekty. Nedovedu si představit, že dojde k navázání smluvních vztahů podle § 23 zákona 137/2006 Sb. dříve než ke konci dubna nebo v květnu, protože je velmi iluzorní představa, že zakázky nebudou napadeny námitkami. Poprvé v historii, České republiky, Československa a možná i Rakousko-Uherska, tak dojde k tomu, že v roce 2007 nebude na jaře probíhat pěstební činnost tak, jak ze zákona má. Druhý aspekt je to, pokud nebude vypsáno střednědobé zadávací řízení včas, tzn. v dubnu, květnu tohoto roku, vznikne určité provizorium hospodaření v roce 2008.

- Jakou újmu to pro LČR může znamenat?

Jednací řízení bez uveřejnění, které umožňuje zadavateli jednodušším způsobem vybrat vhodného uchazeče pro danou smluvní územní jednotku, znamená nižší míru kompetitivity než u transparentního rovného zadávacího řízení. Je tedy zřejmé, že bude dosaženo nižší míry zpeněžení, než byla v ročních zadávacích řízeních. Dovolím si odhadnout, že ten rozdíl může být kolem miliardy korun, nebo i více. Samozřejmě se nadále bude prodlužovat neúnosná dlouhotrvající nejistota v oblasti smluvních vztahů s obrovskými riziky v právní oblasti.

...

- Cítil jste někdy během svého působení jako handicap skutečnost, že nejste lesník?

Pochopitelně pokud je manažer ještě navíc profesionální lesník, může mu to pomoci v odborných záležitostech. Ale protože jsme pracovali týmově, využíval jsem hodně externích názorů velmi zkušených lesnických odborníků, kteří byli z provozu či řídili podnik, znali konkrétní regiony, či pracují ve vědeckých kruzích, a dokázal jsem jim naslouchat. Nemyslím, že to byl zásadní handicap.

- Skončila Vaší rezignací zcela Vaše spolupráce s LČR?

Neskončila. Slíbil jsem novému vedení, že pokud budou o konzultace stát, jsem jim k dispozici. Ale nemyslím si, že by o mé rady někdo z dnešního managementu stál, takže předpokládám, že ten styk nebude intenzivní.

- Můžete nám stručně nastínit, co budete dál dělat?

Vracím se zpátky do privátní sféry. Podnikal jsem předtím řadu let v oblasti průmyslu - energetiky, strojírenství... V rodinné firmě máme aktivity v oblasti nemovitostí a zdravotní techniky. Má to tu výhodu, že nemusím spoléhat na žádného zakladatele, ani na žádnou politickou podporu. Co si vydělám, to budu mít.

Děkujeme za rozhovor, red.