Nový Baťův kanál - ekologové řekli ano

Na desítky milionů přijde projekt, který už v minulém století započala firma Baťa. Po vodě měly plout nákladní lodě. Teď stát míří na turisty.

Práce na prodloužení splavnosti padesát kilometrů dlouhého a unikátního Baťova kanálu a jeho napojení na řeku Moravu by přitom mohly být zahájeny už letos.

To by otevřelo cestu pro nepřerušenou šedesátikilometrovou plavbu lodí z Otrokovic až do Hodonína.

Vodní trasa pro turisty

Jde o investici do nové plavební komory v Rohatci a rozšíření asi kilometrového úseku zatím nesplavné řeky Radějovky, které tvoří hranici se Slovenskem a to včetně zvýšení dvou mostů.

Splavnění kilometrového úseku a výstavba nové komory umožní lodím využívat dalších deset kilometrů této vodní cesty až do Hodonína, jednoho z důležitých přístavů.

Celý projekt nyní získal souhlas v podobě kladných ekologických posudků.

"Všechny negativní vlivy záměru, které vzniknou v důsledku výstavby nebo jeho provozu, lze při dodržení navržených opatření snadno kompenzovat nebo ve velmi krátké době samy odezní," je uvedeno v posudku vypracovaném pro ministerstvo životního prostředí.

Na rozdíl od 30. let minulého století, kdy kanál sloužil především jako dopravní cesta pro přepravu hnědého uhlí (lignitů) z Baťových dolů na Hodonínsku do továren v Otrokovicích a Zlíně, má prodloužení této vodní cesty ještě výrazněji přispět k tomu, aby do regionu přijely desetitisíce turistů.

Baťův kanál

Baťův kanál byl postavený v letech 1935 až 1938. Je dlouhý zhruba 50 kilometrů, zčásti vede korytem řeky Moravy, částečně v samostatném kanále souběžně s řekou. Součástí je 14 plavebních komor, kterými lodě překonávají výškový rozdíl 18 metrů.

Hlavním po vodě dopravovaným materiálem byl lignit z Ratíškovických dolů, které vlastnila firma Baťa. Lignit se dopravoval do Otrokovic, kde byl spalován pod kotli tepelné elektrárny, která zásobovala kožedělný závod teplem a elektřinou.

Vodní cesta byla provozována i po válce, kdy se po ní dopravovalo uhlí, štěrk, písek i jiné materiály. Ještě v roce 1960 bylo přepraveno 127 tisíc tun substrátu. Roku 1961 však byla plavba zastavena.

Turistice začal Baťův kanál sloužit v roce 1996, kdy se po něm projelo 5000 lidí.

Hausbóty a čluny

Podle agentury Czechtourism je Baťův kanál jedním z nejperspektivnějších turistických projektů v zemi. Podobné vodní cesty ve střední Evropě nejsou, srovnatelné ale jsou třeba kanály v Nizozemí nebo Velké Británii.

Hlavním investorem dobudování kanálu je stát. Podobně tomu bylo i ve 30. letech, kdy se kanál stavěl. Sedmdesát pět procent nákladů platil tehdejší Moravskoslezský kraj, zbytek pak firma Baťa. Práce na kanálu zaměstnaly na patnáct set lidí.

Firma Baťa přitom kanál postavila také jako ukázkovou stavbu, která se měla stát součástí obří vodní cesty spojující Labe, Odru a Dunaj. Tento projekt, označovaný za megalomanský, neboť by nenávratně zničil přírodu po celé trase, je stále zanesen v územních plánech krajů. Jeho realizace se ale nechystá.

Nové investice do Baťova kanálu v řádu desítek milionů korun mají přispět k tomu, aby cesta co nejvíc vyhovovala turistům na výletních lodích nebo rodinám na hausbótech. "Je to jeden z klíčových projektů na podporu turismu v kraji," uvedl jihomoravský krajský radní Jaroslav Pospíšil.

Jihomoravský kraj chce letos do kanálu dát pět milionů korun a jenom ve Zlínském kraji už bylo postaveno celkem jedenáct přístavišť za přibližně třicet milionů korun.

Až do Kroměříže?

Investice do všech projektů, které souvisí s turistickým ruchem na této vodní cestě, jsou přitom vyčísleny na téměř půl miliardy korun.

Jedním ze zvažovaných projektů je prodloužení této vodní cesty i do Kroměříže. To by znamenalo výstavbu nové plavební komory v Otrokovicích, náklady jsou odhadovány na dvě stě milionů korun. Přípravné práce by měly začít už letos.

V loňské turistické sezoně využilo nabídky plavby po Baťově kanálu téměř padesát tisíc turistů, objevily se však stížnosti na to, že jak samotná vodní cesta, tak komory jsou zanesené, chybí potřebná infrastruktura nebo restaurace kolem vody.

Právě peníze od Jihomoravského kraje se proto použijí hlavně na dočištění koryta na dolním toku kanálu.

Jihomoravský kraj patří po Praze a Karlových Varech mezi regiony, kam nejčastěji míří zahraniční turisté.

V roce 2005 utratili turisté v ČR přes 111 miliard korun, na letošek se počítá asi s půlprocentním růstem na 112 miliard.