PROSINEC V MYSLIVOSTI

PROSINEC V MYSLIVOSTI

Prosincem končí lovecká sezóna.

Přikrmování zvěře.

Hlavní starostí myslivců v prosinci je péče o zvěř. Každé sdružení má v honitbě v průměru 12 krmelců pro spárkatou zvěř a několik zásypů pro zvěř pernatou. Krmná zařízení myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně, přičemž dbají, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena, v zásypech dostatek jadrných krmiv. Postupně omezují přikrmování zejména jelení zvěře jadrnými krmivy. V honitbách, kde je jen srnčí zvěř, je naopak jadrné krmivo předkládáno, ale pouze v malých dávkách. Mezi další povinnosti patří doplňování slanisek. Tak se říká na metr zkrácené soušce, vydlabané a zbavené kůry, do které se ukládá hrouda kamenné soli. Tu pak zvěř olizuje.

Zaječí zvěři je třeba ihned po napadnutí sněhu instalovat v honitbě malé krmelečky, naplněné senem nebo otýpky sena přivázané ke keřům.

Lidé nemusejí být ke strádající zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Kdo má doma nasbírané kaštany nebo žaludy, může z nich zvěři připravit nadílku na přilepšenou. Kaštany zabraňují průjmům a střevním potížím zvěře. Plody musejí být suché a zanechané u krmelce nebo na jiném krytém místě, aby nezvlhly. Dobročinnosti se meze nekladou a každá pomocná ruka bude vítaná. Při současném zatížení kulturní krajiny si zvěř naši pomoc zaslouží.

Bažanty je nutno přikrmovat již od podzimu, aby se naučili stahovat do jednoho místa. Za vyšší sněhové pokrývky je vhodné, po dohodě s majitelem pozemku, odhrnout sníh z ozimů tak, aby se koroptve a bažanti mohli dostat k zelené potravě.

Myslivci přilepšují zvěři v zimním období letninou, což jsou sušené kopřivy, maliní a ostružiní. Ty jsou pro zvěř významným zdrojem vitaminů. Jinde při přikrmování přecházejí na kukuřičnou siláž, kterou je možno zakoupit v zemědělských družstvech s živočišnou výrobou (takových však díky likvidaci českého zemědělství není mnoho).

Na mysliveckých políčcích či biopásech je pro zvěř připravená kapusta, kterou postupně spásají.

Při pastvě na polích se zvěř stává více viditelnou. Spárkatá zvěř se shlukuje do zimních tlup. To však není projevem přemnožení zvěře. Jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a jako obrana před predátory.

Čím a jak přikrmovat

V zimě je vhodné přikrmovat zvěř lučním senem (pouze z první seče), jadrným krmivem (nejlépe ovsem), a dužnatým krmivem (jablka, výlisky, krmná řepa) v takové míře, aby ji zvěř stačila zkonzumovat dříve, než bude napadena plísněmi. Důležitá je rovněž sůl. Přes zimu se mění žaludeční mikroflóra u zvěře. Při vysokých dávkách jadrného krmení by proto zvěř nemohla dobře jádro zpracovat a hrozily by úhyny nejsilnějších kusů. Suchým pečivem krmíme jen v malém množství, protože rychle navlhá a plesniví, proto se musí dávat zvěři zásadně na zakrytá místa.

Přikrmování zvěře se provádí:

- přiměřeným množstvím vhodného krmiva (oves, ostatní obiloviny pouze ve směsi s ovsem, jablka, krmitelné odpady z potravinářského průmyslu, výlisky ovoce, krmná a cukrová řepa, ….),

- krmivy s vhodnou energetickou hodnotou vzhledem k danému období a složení zvěře

- zásadně se vyvarovat riziku zaplísnění krmiva zaplísnění značně snižuje efekt přikrmování a může zvěři i uškodit,

- stále stejnými krmivy, protože spárkatá zvěř patří mezi přežvýkavce a ti vyžadují stálost potravy vzhledem k bachorovým mikroorganizmům v předžaludcích, kteří jim pomáhají potravu trávit.

Při přikrmování je nutno dodržovat ustanovení platné legislativy zejména ustanovení vererinárního, rostlinolékařského zákona a zákona o myslivosti.

Zvláště v příměstských oblastech nejsou výjimkou krádeže a projevy vandalizmu, a proto je nutno krmná zařízení pravidelně kontrolovat.

Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a přikrmovat ji, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. Tam, kde je ale vyšší koncentrace zvěře, dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí. Na každou honitbu připadá v průměru dvanáct přikrmovacích zařízení, které musí pověřený myslivec doplňovat.

Jedním z řešení, jak zvěř před takovýmito podmínkami zvláště v horských oblastech uchránit, je vybudování nových přezimovacích obůrek. Myslivci by zde měli usnadněnou práci s dokrmováním a zvěř by nezpůsobovala škodu okusováním dřevin. Tento trend se objevil ve vyšších polohách kraje v osmdesátých letech minulého století. Po roce 1993 se ale kvůli rozčleňování a pronajímání honiteb a z ekonomických důvodů od jejich pořizování ustoupilo.

ŘEPKA NA POLÍCH JE PŘEROSTLÁ A BUDE SRNČÍ ZVĚŘI ŠKODIT

Dalším nebezpečím pro zvěř během letošní zimy bude přerostlá řepka na polích. Listy řepky jsou pro srnčí zvěř velmi chutné, ale obsahují málo vlákniny, zkvasitelné jednoduché cukry, nevhodný poměr základních prvků (draslík, hořčík, vápník) a jedovaté glukosinoláty. Při letošním teplém podzimu vytvořila řepka velké množství hmoty, která bude postupně zahnívat za tvorby nebezpečných mykotoxinů. Ty v kombinaci s glukosinoláty v řepce způsobí v některých oblastech vysoké úhyny srnčí zvěře!

Jedinou prevencí před úhyny je pravidelné předkládání sena, siláže a krmné soli v blízkosti polí s řepkou, aby zvěř měla i jiný zdroj potravy.

SRNČÍ PARŮŽKY

Ještě v průběhu prosince lze nalézt v lese srnčí parůžky. Pokud je někdo nalezne na své procházce lesem, měl by ho každopádně odevzdat mysliveckému hospodáři či jinému myslivci s udáním místa nálezu. I když má parůžek velmi malou finanční hodnotu v řádu několika korun, pro myslivce jsou velmi důležitý, protože podle něho lze sledovat kvalitu srnců v honitbě. Ponecháním shozu se vystavuje nálezce trestnému činu pytláctví.

ČLENSKÉ POPLATKY

Členské poplatky na příští rok musí zaplatit do konce prosince všichni myslivci, členové Českomoravské myslivecké jednoty. Zaplacením členského příspěvku splní povinnost povinného pojištění, které je pevnou součástí členského příspěvku. Místem vybírání pětisetkorunového částky je sídlo okresního mysliveckého spolku. Pokud někdo do konce roku nestihne zaplatit členský poplatek, automaticky mu bude pozastaveno členství v ČMMJ. Obnovení členství pak může zapomnětlivce přijít na sto korun, záleží na praxi jednatele OMS. Z členského příspěvku je krom pojištění hrazena činnost okresního mysliveckého spolku, který vykonává servis pro myslivce a činnost sekretariátu, který zastřešuje činnost jednotlivých OMS.

PROCHÁZKA HONITBOU

O vánočních svátcích nezapomenou myslivci na zvěř, a také jí „něco nadělí“. Na Štědrý den nebo na sv. Štěpána chodívají myslivci zakrmovat beze zbraně. Do honitby sebou vezmou celou rodinu a poblíž krmelce nazdobí zvěři stromeček tím, co má ráda (jablka, mrkev, ….). Pamlsků však nedávají nikdy mnoho, protože náhlá změna potravy by mohla zvěři způsobit zažívací potíže, protože se jedná většinou o přežvýkavce, kteří vyžadují stálou potravu.

Na Silvestra se myslivci rozloučí společně s přáteli s rokem uplynulým a do nového roku - roku 2007, si popřejí nejen hodně štěstí, ale také Myslivosti zdar!

Myslivost je časově náročná záliba a tak je nutné poděkovat manželkám a rodinám myslivců, že u nich nalézají oporu a pochopení pro svou činnost, kterou věnují přírodě.

Pokud se někdo vydá o volných dnech do lesa, může dětem ukázat "pravé" jesličky, jak myslivci nazývají krmelce na seno. Ale hlavně by měl zachovat klid. Pokud s sebou vezme psa, měl by zůstat na vodítku. Do lesa vstupujte bez klepání, ale potichu a s ohleduplností ke zvěři.

NEJVĚTŠÍM NEPŘÍTELEM ZVĚŘE JE LIDSKÁ BEZOHLEDNOST

Období od listopadu do března představuje pro zvířata dobu takzvané „nouze“. V tomto období je zvěř na rušení velmi citlivá. Největšími nepřáteli lesní zvěře jsou v těchto dnech proto především neukáznění lidé, kteří často zvěř plaší a nutí oslabenou zvěř k útěku. Obrovské nebezpečí pro zvěř představují volně pobíhající psi v honitbách. Tím, že se pes pohybuje bez vodítka, nutí zvěř k pohybu. Psi se také dokáží velmi rychle pohybovat na sněhu i v oranici, kde se srnčí svými kopýtky boří a prakticky nemá šanci na únik.

Nejen pejskaři, ale i běžkaři jsou každým rokem pohromou pro poklidný život. Myslivci proto se stejnou periodicitou vyzývají k ohleduplnosti. Stačí, aby nyní nezacházeli hluboko do lesů, nebo se nepohybovali prostředkem pole, kde se schovávají zajíci, ale aby se drželi na krajích lesů a běžkaři dodržovali vyznačené trasy. Neukázněnost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Úprk je pro ni vysoce rizikový. Často se uštve a když potom znovu ulehne na sníh, je náchylná k zápalům plic. Ty vedou až ke smrti. V zimě se spárkaté zvěři v důsledku omezené potravy mění metabolismus. V současné době přežívá na objemném krmivu, tedy senu, které si u přežvýkavců žádá delší dobu na trávení. Proto srny více polehávají v houští a odpočívají.

Nedostupnost potravy a ztížený pohyb, hrozící prochladnutí s následkem uhynutí. To jsou hlavní důsledky vysoké vrstvy napadaného sněhu společně se současnými nízkými teplotami.Zvěř se nemůže dostat přes sníh k rostlinné potravě a trpí hladem. Loňsku zimu přežili jen ti nejsilnější jedinci.

ODSTŘEL KORMORÁNŮ

V některých oblastech byl na základě žádostí rybářů a povolení příslušného odboru životního prostředí pověřené obce povolen odstřel kormoránů. Rybáři myslivcům většinou za každého uhynulého ptáka, který se řadí k chráněným druhům, vyplácejí finanční odměnu. Kormoráni způsobují i nadále rybářům velké škody. Nejde jen o to, že žerou ryby, mnohé však také uhynou jen kvůli tomu, že je kormorán při lovu zraní. Pak se na řece či rybnících nachází rybáři spoustu mrtvých ryb.

ZVĚŘ HLEDÁ PASTVU i v okolí silnic.

Na polích proběhla podzimní orba. Ta proměnila pole pro zvěř v oblast bez zdroje potravy. Zvěř je tedy nucena stahovat se na vzešlé ozimy a na okraje silnic a železnic. Tam je potravy dostatek, hrozí však poškození zemědělských plodin či komplikace řidičům. Proto je nutné realizovat v honitbách systém odváděcího či doplňkovéhopřikrmování.

Cílem odváděcího krmení je odlákat zvěř od silnic do bezpečných a klidných úseků honitby, k čemuž se využívá předkládání atraktivního krmiva. Doplňkové přikrmování je realizováno u velkých ploch osetých řepkou, které má za cíl snížit ztráty na zvěři vlivem nadměrné konzumace řepky, která obsahuje zvěři nebezpečné glukosinuláty.

Důležitým zdrojem potravy a krytu pro zvěř zůstávají zvěřní políčka a „biopásy“, které jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves, …), což tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Na biopásy by se měly přednostně využívat právě nepravidelné okraje velkých lánů, které jsou obtížně využitelné pro mechanizaci a nebo části polí v blízkosti lesa. Dalším zdrojem potravy jsou plochy hořčice a svazenky na „zelené hnojení“. „Rozbíjení“ velkých lánů zvěřními políčky, by nebylo účelné a komplikovalo by práci zemědělcům.

PŘI LOVU JE NUTNO DBÁT VŠECH ZÁSAD BEZPEČNOSTI PŘI LOVU.

Prosincem končí lovecká sezóna. Předmětem lovu u srnčí a jelení zvěře, díky silné redukci početních stavů po zimě 2005/06, by měly být jen slabé kusy. Tam, kde došlo k velkému úbytku srnčí zvěře je nutno lov provádět velmi citlivě. Nejsou výjimkou ani oblasti, kde se srnčí nebude lovit vůbec, protože počet poklesl pod minimální stav, který musí být ze zákona udržován.

Zejména v lesních honitbách, do kterých se stáhla černá zvěř ze sklizených polí jsou konány společné lovy (naháňky a nátlačky). Čerstvě napadlý sníh poskytne příležitost k obeznávání zvěře. Redukce početních stavů by měla být soustředěna zejména na selata a lončáky.

Vedoucí honu musí na začátku honu upozornit myslivce na dodržování všech pravidel bezpečného zacházení se zbraní a případné hříšníky potrestat vyloučením z honu. Vedoucí honu je rovněž povinen před zahájením honu vypracovat seznam střelců a honců, zkontrolovat platnost zbrojního průkazu, průkaz zbraně, lovecký lístek a také doklad o povinném pojištění lovce. Zákaz požívání alkoholu a neúčast na honu osob mladších 15 let je dnes již samozřejmostí.

Společný lov je pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic a vhodného oblékání. Dobře organizovaný výřad jako pocta ulovené zvěři na závěr honu s loveckými fanfárami je zážitkem pro všechny účastníky honu a posouvá tradice a kvalitu naší myslivosti do budoucnosti. Právě díky kvalitě české myslivosti pravidelně navštěvují naše honitby i zahraniční lovci, kteří zde nalézají kvalitní zvěř a neopakovatelnou atmosféru lovu, kterou vytvářejí i tradice a jejich dodržování.

kontroly policie čr

I v letošním roce budou pokračovat kontroly Policie ČR zaměřené na účastníky společných honů, při nichž budou kontrolovány doklady a konzumace alkoholu před a v průběhu lovu. Tyto kontroly jsou Českomoravskou mysliveckou jednotou vnímány jednoznačně pozitivně a doufáme, že se v těchto namátkových kontrolách bude dále pokračovat. Kontroly mají velmi pozitivní preventivní charakter a zvyšují kázeň u myslivců.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE.

Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V předepsaných termínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Hospodář také vede v patrnosti včasné rozeslání pozvánek na prosincové hony. Dále kontroluje lov holé zvěře a připravuje organizaci společných lovů. Vede v patrnosti i sběr srnčích parůžků s cílem sledovat a porovnávat kvalitu srnců v honitbě.

Prosincem končí doba lovu řady druhů zvěře, jejíchž chov a lov je plánován. Pro mysliveckého hospodáře to znamená, že nejpozději v polovině prosince by měl být splněn plán lovu. Pokud se však stala v honitbě nepředvídaná událost a stavy zvěře by se plánovaným lovem snížily pod minimální stav, je začátek prosince tím nejzazším termínem, kdy je nutné požádat o změnu plánu podle ustanovení zákona o myslivosti. Po obnově (čerstvě napadlý sníh) a řádném obeznání pořádají myslivci naháňky na černou zvěř. Na společném lovu je možné lovit pouze selata a lončáky prasete divokého.

Co dalšího se děje v prosinci honitbách?

V první polovině prosince:

- mladí srnci shazují druhé paroží.

- probíhá pozdní říje neoplodněných srn

- probíhá kamzičí říje a říje jelena siky

- 11. 12. - Mezinárodní den hor

- probíhá období chrutí divokých prasat

- dle počasí probíhá v lesích asanace stromů napadených kůrovcem.

- probíhá kontrola oplocenek nových výsadeb stromků a oplocení mladých listnáčů.

- myslivci navážejí krmiva do přezimovacích obůrek.

V druhé polovině prosince:

- v lesích probíhá natírání stromků repelenty proti okusu

- 24. 12. symbolická procházka honitbou a zdobení stromků zvěři

- 29. 12. Mezinárodní den biologické rozmanitosti

- 31. 12. symbolická procházka honitbou a rozloučení s rokem 2006

- Vychází časopis Myslivost Stráž myslivosti 1/07 s novými informacemi z oboru myslivost.

lidové pranostiky na prosinec

Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce lítat komáři.

Studený prosinec brzké jaro.

Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.

Podívá-li se vlk na Vánoce do stáje, bude úrodný rok; když však ze stáje vyhlédne ovce, bude neúroda.

Uchyluje-li se zvěř k přezimování do nižších poloh, předvídá těžkou zimu.

Nejsou-li na sněhu patrné stopy zvěře, přijde změna počasí.

Má-li hustý kožich zajíc, bude mráz se sněhem navíc.

Drží-li se vrány pohromadě, velká zima nastane.

Vytahují- li kachny do polí, zamrzne brzy; drží-li se na rybnících i kdyby mrzlo, mrazy zase povolí.

Vlci se sbíhají na Mikuláše a rozprchnou se až na Hromnice.

21.12. Kdo potká v noci svatotomášské jelena, bude mít po celý rok lovecké štěstí.

Je li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, budou selky tělnaté.

Je- li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude příští rok ve vinném sudu prázdno.