Dřevo: ideální materiál pro pasivní dům

V sousedním Rakousku je většina nízkoenergetických domů stavěna ze dřeva. V Německu je to pak přibližně v polovině případů. Má to svůj důvod: dřevostavby mají totiž nesrovnatelně lepší tepelně izolační vlastnosti než jejich zděné protějšky. Ti, kdo uvažují o stavbě nízkoenergetického nebo pasivního domu, by se právě nad možností dřevostavby měli zamyslet. Jak totiž vysvětluje architekt Aleš Brotánek, dřevo a úsporný dům - to je ideální spojení. "Dřevo je ideální právě pro stavbu pasivních domů. Protože u dřevostavby nám splývá konstrukce s izolací. Když stavím zděný dům a potřebuji na něj přidat třicet centimetrů izolace, tak vlastně stavím domy dva. U dřevostavby se to prolne natolik, že se zbytečně nezvyšuje tloušťka domu," říká architekt. Odborně řečeno: nosná a tepelná složka je vlastně integrovaná v jedné tloušťce konstrukce.

Dřevo nabízí místnost navíc

Architekt Josef Smola dodává, že takové řešení je i daleko úspornější z hlediska rozlohy domu. "Když moderní dřevostavbu porovnáme s nějakým zděným systémem, tak zjistíme, že při stejné zastavěné ploše profitujeme deseti až dvanácti metry čtverečními na dům. Jinými slovy: jen tou prostou záměnou systému získáváme jednu obytnou místnost navíc," říká Josef Smola.

Navíc dřevo je u nás obvykle možné snadno získat přímo v místě stavby. Ovšem i přesto, že má nyní Česká republika dvojnásobnou rozlohu lesů než za první republiky, míra využití dřeva ve stavebnictví je u nás horší než třeba v takovém Portugalsku, které je takřka bez lesů. Problém je, že pro dřevo neumíme najít odbyt doma a raději ho vyvážíme jako surovinu naležato, tedy jako takzvanou kulatinu.

Důvodů, proč se u nás dřevo využívá ve stavebnictví tak málo, je celá řada. Češi například považují tento materiál za méněcenný. "U dřevostaveb jsem často narazil na předsudky. Lidé se toho materiálu bojí, znají totiž takové ty lehké americké dřevostavby, kde se všechno rozléhá. V podstatě jsou to chaty," popisuje Aleš Brotánek. A architekt Smola k tomu dodává, že u správně navržené a provedené moderní dřevostavby musí být splněny rovněž závazné hygienické předpisy a normy z hlediska šíření hluku konstrukcemi a vnitřními prostory. "Takže je to sice náročnější než u klasické zděné stavby, ale plně řešitelné," říká.

Nejčastější mýtus: dřevo hoří!

Ano, ale má to háček K nezájmu o dřevěné stavby kromě malé osvěty a nedůvěry k tomuto materiálu ale přispívají také některé mýty. Ten nejrozšířenější z nich zní: dřevo je hořlavé, a proto takový dům snadněji shoří. Ovšem i dřevěný dům musí splňovat požární předpisy stejně jako domy zděné. "Že dřevo hoří, je známý fakt, ale podstatně méně známé je, že dřevěné nosné profily, staticky zatížené, si při odhořívání zároveň vytvářejí takovou uhlíkatou vrstvu, jakousi krustu, která potom chrání jádro k dohoření. Čili - pokud znám tloušťku odhořívající vrstvy a ty dřevěné profily právě o tuto tloušťku předimenzuji, tak je to naprosto staticky bezpečná konstrukce i při dlouhodobějším požáru," vysvětluje architekt Josef Smola.

A další mýtus se přímo nabízí: to, že dřevěný dům může zničit houba nebo červotoč. Ano, může. Pokud je navržen a realizován amatérem, například svépomocí. "Moderní dřevostavby je nezbytné svěřit profesionálům. Základním předpokladem jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i realizační firmy. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů takzvané konstrukční ochrany dřeva, aby se zamezilo vnikání vlhkosti do konstrukce a ochránily se konstrukční prvky před proudícím vzduchem. Konstrukční ochrana má vždy přednost před chemickou. Dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhovány do míst, kde nemohou z povahy věci obstát, například pod úroveň terénu. Nezbytná je také technologická kázeň při realizaci," upozorňuje Smola.

Paradoxní je, že trh se dřevem je u nás nyní nastavený tak, že kontejner tříděného dřeva přivezený z Kanady přijde stavebníka mnohdy levněji než od české pily. "Je pravda, že dřevostavba dnes vychází o něco dráže, ale pokud je dům navržen s moderní skladbou vícevrstvé stěny, tak automaticky dostávám podstatně lepší tepelný výkon než u jednovrstvé zděné konstrukce, byť splňuje požadavky normy Tepelná ochrana budov," uzavírá Smola.

***

Výhody dřevostaveb

* Nosná a izolační složka obvodových stěn je integrovaná do jedné konstrukce. Z toho vyplývá i menší tloušťka stěn, a tedy zvětšení obytného prostoru o deset až 21 m2 (zisk jedné obytné místnosti navíc).

* Výstavba je rychlejší než v případě tzv. "mokrého procesu". To znamená úsporu času, a tedy i peněz. Doba výstavby navíc není tolik omezena změnami počasí.

* Vynikající je tepelná izolace obvodových zdí.

* Životnost dřevostavby je při užití kvalitního dřeva stejná jako životnost staveb zděných.