Kůrovcová kalamita Česku nehrozí

Kůrovcová kalamita v lesích pod správou Lesů České republiky (LČR) letos nehrozí. Konstatoval to dnes mluvčí LČR Tomáš Vyšohlíd. Zpracování kůrovcového dříví dosáhlo podle něj za období leden až srpen 2006 183 tisíc m3. To jsou cca 95 % stavu roku 2005 za stejné období. „Kůrovec je pod kontrolou a zpracování napadených stromů probíhá průběžně. K odchytu brouků bylo za toto období použito už více než 106 tisíc m3 lapáků (pokácené kmeny určené k odchytu lýkožroutů, bývají impregnovány insekticidem) a více než 30 tisíc lapačů (lapač je většinou umělohmotná past určená k odchytu kůrovců, kteří jsou do ní lákáni pomocí feromonů, lapač jsou důležité i pro zjišťování početního stavu lýkožroutů).

Vzhledem k současnému ochlazení už neočekáváme kalamitní situaci, budeme průběžně dohledávat objevující se kůrovcové stromy a zajišťovat jejich asanaci tak, aby na jaře byla početnost kůrovců co nejmenší,“ uvedl mluvčí.

Pro rok 2007 bude podle Vyšohlída rozhodující počet kůrovců, kteří přežijí zimu. V lesnictví se používá pojem kalamitní základ, který se odvozuje od množství dříví zpracovaného v době, kdy se kůrovec připravuje na zimování, v praxi od 1.8. do 31.3. Z tohoto počtu se potom odvozují potřebná obranná opatření (lapáky, lapače). !Podle dosavadního vývoje lze očekávat, že v rámci ČR bude výchozí stav pro rok 2007 podobný jako pro rok letošní. Ochraně lesa proti kůrovcům proto budeme věnovat stále patřičnou pozornost,“ informoval mluvčí.

Pod pojmem kůrovec se většinou rozumí čtyři druhy lýkožroutů, které mohou aktivně napadat živé smrky (kůrovcovitých v ČR je asi 120 druhů a jednotlivé druhy žijí na různých dřevinách, některé i na bylinách). Lýkožrout smrkový (cca 4mm dlouhý brouk) - nejběžnější na smrku v ČR. Lýkožrout lesklý (cca 2 mm) napadající především větve, vrcholky a mladší smrky. Lýkožrout menší - podobný druh jako l. smrkový, kterého doprovází. Lýkožrout severský, který je rozšířen zejména v oblasti severní a z části jižní Moravy (tento druh nelze odchytávat do lapáků a do lapačů pouze omezeně, proto v oblastech s jeho výskytem je obrana proti kůrovcům obtížnější).

Kůrovci se obvykle rojí v druhé polovině dubna při teplotách okolo 20°C a samice po oplození kladou v lýko vajíčka, ze kterých se vyvíjí nová generace. Rychlost vývoje je závislá na teplotě - v teple se vývoj pohybuje okolo 6 týdnů a při nižších teplotách okolo 10 týdnů, takže nová generace se obvykle rojí od první poloviny června do poloviny července (letos spíše července). Nová generace cyklus opakuje, takže v extrémních případech se na přelomu července-srpna může rojit už další generace. V nižších polohách proto bývají během jednoho roku 2 - 3 generace, na horách spíše 1 - 2. V letošním roce budou dvě generace, na horách patrně jen jedna - vše bude záležet na počasí v druhé polovině září.

Každá generace dokončená během jednoho roku představuje nárůst (3) 5 - 10 násobný, takže z jednoho stromu při třech generacích může být na podzim v extrémním případě i 100 stromů. Proto je nutné trvale vyhledávat napadené stromy a zajistit jejich asanaci dřív, než k dokončení vývoje kůrovců dojde. I částečná asanace má svůj význam. Asanace probíhá pokácením a odvozem stromu k dalšímu zpracování na pilu, odkorněním, pokud jsou na stromě larvy, nebo chemicky - ošetřením insekticidy. Lýkožrouti jsou aktivní letci, pokud nenajdou potravu v místě, dokáží letět i několik kilometrů - nejsou výjimkou i odumřelé stromy v parcích velmi vzdálených od lesa. Nestačí tedy vytáhnout napadené stromy na kraj lesa a ponechat je osudu bez asanace - takto dochází k dalšímu šíření kůrovců. Je potřeba dávat pozor i na vývraty a zlomy a v případě jejich napadení je včas asanovat.