Lesy ČR revitalizují lesní půdy

Zdravotní stav lesních porostů v České republice byl dlouhodobě ovlivňován imisní zátěží. V současné době, po snížení průmyslových emisí, se již až na lokální případy neobjevuje akutní rozsáhlé poškození lesů.Stále se však projevuje navenek méně patrné, ale neméně závažné chronické poškození lesů spojené s degradací lesních půd. Proces degradace lesních půd je dlouhodobý a pokračuje i nadále. Půdy jsou dlouhodobě zatíženy jedovatými těžkými kovy, jsou příliš kyselé l pro růst lesních dřevin. Dochází u nich ke značnému úbytku základních živin, zejména hořčíku, draslíku a vápníku, ale l dalších. Lesním dřevinám tak chybí základní živiny, nezbytné pro jejich zdravý růst a vývoj. Velmi citlivé na nedostatek živin jsou listnaté dřeviny. Tam, kde hlady často umírá smrk, těžko přežijí listnáče a dodání živin je pro jejich existenci nezbytné.V oblastech se silně degradovanými lesními půdami dochází k postupnému zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, pokračujícímu oslabení jednotlivých dřevin, které vede k jejich větší náchylnosti k houbovým chorobám a snižuje se i přirozená odolnost dřevin proti dalším škůdcům. Přes prováděná drahá opatření na ochranu lesa dochází k postupnému chřadnutí oslabených dřevin a v poslední fázi k jejich odumření. Jako následek odumření dřevin vznikají holiny, které je nutno opakovaně zalesnit a vynaložit tak další obrovské náklady na obnovu zničeného lesa.

Toto tzv. "novodobé poškození lesa" od západu k východu postihlo již prakticky všechna pohraniční pohoří - Krušné hory, Jizerské hory, Orlické hory, Lužické hory, část Jeseníků, část Šumavy, vyskytuje se také v Českém lese, Slavkovském lese, v severní části Beskyd, ale i na značné části Českomoravské vysočiny.Lesy České republiky mají ve své správě v uvedených oblastech největší podíly lesních porostů, které jsou tímto poškozením postiženy. Proto se podnik aktivně zabývá možnostmi revitalizace stavu lesů na degradovaných lesních půdách s výrazným deficitem živin. V rámci Grantové služby LČR bylo a je řešeno několik komplexních i dílčích projektů, které jsou zaměřeny na výzkum a řešení revitalizačních opatření na zlepšení zdravotního stavu lesů na lesních správách v oblasti Krušných hor, Jizerských hor a Orlických hor. Podnik rovněž aktivně sleduje a vyhodnocuje výsledky dalších tuzemských a zahraničních výzkumných projektů a spolupracuje v této oblasti s řadou pracovišt výzkumných ústavů, univerzit a dalších odborných institucí.Z dosavadních výsledků tuzemského, ale i zahraničního lesnického výzkumu zatím jednoznačně vyplývá, že v oblastech se silně degradovanými lesními půdami je nutno přistoupit k revitalizaci lesů, protože nelze v odpovídajícím časovém horizontu očekávat samovolné zlepšení špatného zdravotního stavů lesů.Vzhledem k uvedeným skutečnostem se proto jeví být jako velmi zavádějící tvrzení o nevhodnosti vápnění a hnojení lesních půd uvedené ve "Stanovisku vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů". Tvrzení jsou velmi obecná a neopírají se o žádné vědecky obhájené a akceptované závěry.Zlepšení stavu lesa je dnes v České republice řešeno v souladu s vědecky obhájenými a zdůvodněnými závěry výzkumu pomocí biologické, chemické a technické revitalizace a jejich kombinací.Je obecně zřejmé, že bez dodání chybějících živin ekologicky přijatelným způsobem nelze zlepšit kvalitu a zdravotní stav lesů v řadě oblastí, kde lesy plní řadu funkcí (rekreační, vodohospodářské, půdoochranné a další) a jsou především turisticky intenzivně využívány. Hlavně v posledních letech je zaznamenán prudký nárůst rozvoje cyklostezek, stezek pro jízdu na koních, lyžařských tras a podobně. K těmto činnostem nepochybně zdravý, svěží, zelený a dobře fungující les patří.Hlavním cílem revitalizačních opatření v lesích je zajistit růst zdravého lesa tam, kde v důsledku činnosti člověka došlo k výraznému zhoršení podmínek pro jeho růst a vývoj. Způsoby a prostředky této revitalizace jsou voleny tak, aby byly v maximální možné míře v souladu s ekologickými nároky a probíhajícími přírodními procesy lesních ekosystémů. Z dnešních výsledků je možno říci, že zdravotní stav a kvalita lesa se při dobře provedené revitalizaci zlepšují. A to je stav, který potěší určitě nejen lesníky, ale i všechny občany, kteří v těchto územích žijí a zdravé a kvalitní lesy ke své rekreaci, sportu, pro zajištění kvalitní pitné vody, ochraně před povodněmi a dalším činnostem nezbytně potřebují.

**** Biologická revitalizace se provádí prostřednictvím výsadby listnatých melioračních a zpevňujících dřevin, které se podílejí na tvorbě lepších forem humusu a tím i rychlejším koloběhu živin. Meliorační a zpevňující dřeviny jsou však limitovány vyšší náročností na dostupnost živin. Jejich použití je proto při nedostatku živin obvykle možné až po chemické melioraci, především aplikací hnojiv při nebo po jejich výsadbě.* Chemická revitalizace se provádí vápněním dolomitickým vápencem ekologicky odpovídající dávkou 3 tuny na 1 hektar lesa a hnojením pozemní bodovou aplikací ekologickým pomalu rozpustným tabletovaným speciálně vyvinutým lesnickým hnojivem. Cílem je dodání chybějících živin, zlepšení sorpčního komplexu a následně zlepšení podmínek růstu, vývoje a zdravotního stavu lesních dřevin.* Technická revitalizace je užívána výjimečně ve zvláštních případech. V současnosti je například řešeno mechanizované rozhrnování valů tvořených organickou hmotou za účelem vytvoření základní vrstvy humusu na plochách po buldozerové přípravě půdy v Krušných horách.