EU schválila pro české drůbežáře pomoc za ptačí chřipku

Evropská unie dnes schválila balík pomoci pro drůbežáře, kteří byli postiženi odbytovou krizí po propuknutí ptačí chřipky. Čeští chovatelé by podle informovaného zdroje měli získat podporu za více než šest milionů eur (asi 170 milionů korun), z čehož polovinu uhradí EU. ČR původně navrhla programy pro drůbežáře v celkové výši 25,59 milionu eur, souhlas tedy zatím obdržela pouze pro čtvrtinu této sumy. Návrhy však lze upravit a znovu předložit. "Česko získalo souhlas pro opatření, na které EU přispěje částkou 3,1 milionu eur. Celková podpora pro české chovatele tak bude činit 6,2 milionu eur," řekl ČTK nejmenovaný zdroj z Evropské komise.

O podporu podle oficiálního komuniké EK požádalo 14 států a řídící výbor pro vejce a drůbež dnes schválil opatření, na které EU celkově přispěje sumou 50 až 65 milionů eur. Ve stejné výši může být poskytnuta podpora z národních rozpočtů. O konkrétní výši schválené podpory pro jednotlivé státy se komuniké nezmínilo. Další posuzování se má uskutečnit na zasedání řídícího výboru počátkem července. Slovensko, které původně předložilo ke schválení opatření za 2,6 milionu eur, získá z unijní pokladny podle téhož zdroje 669.000 eur.

"Informaci o schválení části námi navržených programů bereme na vědomí a zároveň zpracováváme další podklady, které odešleme do Bruselu s žádostí o úpravu této pomoci," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot. Komise, jak vyplývá z komuniké, podpořila "předběžná" opatření, zaměřená na snížení produkce, jako je likvidace násadových vajec; se stanovením stropů pro kompenzace v jednotlivých státech. Postavila se však proti následným opatřením jako podpora soukromého skladování či likvidace zásob drůbežího masa.

"Jsem proti podpoře soukromého skladování a likvidaci zásob, protože díky nedávnému zlepšení situace na trhu by je průmysl měl být schopen využít," vysvětlila komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová. Unijní podpora může být podle EK využita na opatření jako likvidace a zpracování násadových vajec, likvidace mláďat, předčasná porážka některých reprodukčních hejn, prodloužení dočasného pozastavení produkce na déle než tři týdny, dobrovolné snížení výroby omezením chovu mláďat, předčasná porážka slepic připravených ke snášce.

"Věřím, že naše návrhy umožní zemědělcům přizpůsobit produkci situaci na trhu, aniž by se nerovnováha zbytečně prodlužovala," uvedla komisařka. Předpisy EU původně vůbec nepočítaly s pomocí drůbežářům, kterým kvůli obavám zákazníkům z ptačí chřipky poklesl odbyt a ceny; přispívat bylo možné pouze na kompenzace za vybíjení postižených chovů či zákaz přepravy drůbeže. Situace, kdy spotřeba v některých zemích poklesla o desítky procent, si však vynutila změnu pravidel hry. Unie tak může z 50 procent spolufinancovat národní opatření, schválená jako odpovídající vnitřnímu trhu. České chovatele pokles spotřeby postihl relativně méně, ale čelili rostoucím dovozům z více postižených zemí. V zemi se objevilo celkem 14 případů ptačí chřipky.

Od konce dubna, kdy změna pravidel vstoupila v platnost, o podporu kromě ČR a Slovenska požádalo také Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Portugalsko.