Senátoři diskutovali o tom, co bolí ryby a co žížaly

Bolí rybičku, když se stane pro

rybáře živou návnadou? A když to způsobí utrpení rybě, necítí

totéž i žížala? Takovou diskusi dnes zažil Senát při projednávání

novely zákona o ochraně zvířat proti týrání. Senátor ČSSD Jan

Rakušan prohlásil, že chytání s živou návnadou na háčku je velmi

kruté týrání zvířete, které je v rozporu s nejnovějšími vědeckými

poznatky i s morálkou.

Ostatní členové horní komory se ale k jeho názoru

nepřiklonili. Sněmovně sice novelu vrátili s několika změnami

legislativně-technického rázu, možnost chytat na živou nástrahu

ale v předloze ponechali.

Rakušan řekl, že nejen lidé, ale i zvířata od jistého

vývojového stupně jsou schopna vnímat bolest. Když se ho Jaroslav

Kubera z ODS zeptal, zda tedy napíchnutí na háček bolí i žížalu,

reagoval slovy, že nechce z diskuse dělat frašku a že je to

otázka svědomí každého člověka.

Novela se týká také psů a dalších druhů zvířat. Nová právní

úprava výslovně stanoví, že výcvik služebních psů pro potřeby

armády a policie nemá být považován za týrání zvířete. Platný

zákon za týrání totiž považuje mimo jiné i vychovávání, cvičení

nebo účelové používání zvířete k agresivnímu chování vůči

člověku. To však způsobilo podle vlády komplikace při výcviku psů

k jejich použití jako donucovacího prostředku pro zajištění

bezpečnosti státu, lidí nebo při ochraně majetku a veřejného

pořádku.

Novela má také umožnit členům kynologických organizací

vychovávat a cvičit psy. Zejména jde o sportovní výcvik psů k

obraně a k myslivosti. Nynější zákon to zcela nedovoluje. Jeho

změna má rovněž umožnit studentům používání pokusných zvířat pod

dohledem odborníka, který má zamezit týrání zvířat.

Novela má rovněž povolit kvůli ornitologickému výzkumu odchyt

ptáků, kteří by byli lákáni hlasem svých druhů z magnetofonové

nahrávky, do sítí.