Změny ve státních lesích jsou nutné

* Byl jste jedním z hlavních tvůrců reformy Rakouských spolkových lesů (ÖBf), které v uplynulých deseti letech prošly razantní proměnou. Jak ji dnes hodnotíte?

Dopad reformy byl jednoznačně pozitivní. Podle mého názoru mohou tyto změny vnímat ostatní středoevropské státní lesy jako vzorový projekt, kdy dochází ke společné optimalizaci jejich ekonomické, ekologické a sociální úlohy. Podíváme-li se na ekonomický rozměr transformace, tak přestože ÖBf snížily těžbu o 30 procent, ekonomické výsledky se zlepšily zhruba o polovinu. Došlo totiž k optimalizaci celé těžby a prodeje dřeva jako hlavního zdroje příjmů. Optimalizovány byly i ostatní funkce firmy - myslivost, využití nemovitostí a vodních zdrojů, turismus. Pro optimalizační procesy byla stanovena jasná strategie. Během transformace byly například založeny dva národní parky, o něž se ÖBf nyní starají.

* Setkávala se tato opatření i s kritikou?

Vždy najdete lidi, kteří vám řeknou, že transformace mohla proběhnout lépe. Ale proces je třeba posuzovat v celkovém kontextu. Dnes se o model transformace ÖBf zajímají všechny státní lesnické podniky v Evropě. Nelze ho samozřejmě zcela přenášet do jiných zemí, ale může se vycházet z jeho základů. Mohu uvést příklad - můj asistent dr. Rudolf Freidhager se stal ředitelem představenstva Bavorských státních lesů, a ty se nyní snaží rakouský transformační model uplatnit. Z toho lze usuzovat, že jde o model kvalitní.

* Státní podnik Lesy ČR se má přeměnit ze statického správce lesa v konkurenceschopnou podnikatelskou organizaci. Základním článkem k tomu je přechod na přímý prodej dříví zpracovatelským závodům namísto obchodování přes zprostředkovatele. Je to správná cesta?

Státní organizace musí myslet podnikatelsky a tržně. O tom není sporu. V Evropě však stále vidíme příklady, kdy státní producent prodává levněji než soukromý. Ale to pak škodí všem občanům dané země. I státní podnik je přece normální podnikatelský subjekt. Má svůj rozpočet, trh, technický park, sociální závazky a za vše musí platit. Proto je nutné, aby optimalizoval své zdroje. A stát jako majitel z toho taky musí něco mít. Samozřejmě i státní podnik může být konkurentem pro soukromé firmy. Aktivně hledat mezeru na trhu, kterou vytvářejí, a přitom zachovávat optimální sladění své ekonomické, sociální a ochranářské funkce. Když chci totiž aktivně realizovat ochranu přírody, musím to z něčeho zaplatit. Proto musím být i dobrým hospodářem.

* Lesy ČR se nacházejí teprve na začátku transformace. Přesto za letošní první tři čtvrtletí vykázaly zisk přes jednu miliardu korun. Jakých výsledků by tedy musela z prodeje 7,5 miliónu metrů krychlových dříví dosáhnout už zreformovaná, dobře fungující organizace?

Nechtěl bych uvádět konkrétní čísla, ale je fakt, že Lesy ČR v současnosti představují pro Českou republiku asi největší majetek. Tento podnik má potenciál osm až deset miliónů metrů krychlových dřeva. Takový by se v Evropě hledal jen velmi těžko.

* Jak nedávno Právu řekl poradce ministra zemědělství Pavel Kitzberger, Česko v měřítku Evropské unie disponuje jedinečnými produkčními podmínkami, které však byly Lesy ČR zcela neadekvátně využívány. Jak hodnotíte tyto produkční podmínky ve srovnání s Rakouskými státními lesy?

V České republice jsou skutečně vynikající produkční podmínky. Ve srovnání s Rakouskem, kde jsou lesy často na velmi svažitém terénu, vycházejí produkční náklady v ČR na 1 m3 dřeva až o deset eur levněji. Při takových podmínkách je pochopitelné, že hospodářský výsledek Lesů ČR bude o hodně vyšší, aniž by těžily více dřeva. To však nebude platit navěky. Podle mého soudu musí podnik, jakým jsou Lesy ČR, platit pravidelnou dividendu. Můžeme to opět srovnat se situací v Bavorsku. Po transformační optimalizaci podniku nyní očekávají rapidní nárůst hospodářského výsledku, čemuž bude odpovídat i rapidní růst dividend. To je jeden z jejich cílů.

* Lesy ČR podle svého generálního ředitele Vladimíra Blahuty ztratily kvůli dřívějším chybám nejen miliardové zisky, ale i část know-how. Co je teď klíčem k tomu, aby se proklamovaná změna v moderní podnikatelský subjekt povedla?

Dobře vím, v jaké situaci je státní podnik Lesy ČR a jeho zaměstnanci. Právě ti musí být středem pozornosti. Nedokážu si představit, že by mohli být dlouhodobě znejistěni, kam se podnik bude ubírat. Majitelé a vedení jim to musí jasně říct. Jde o proces, jehož lze dosáhnout jedině pragmatickou a ucelenou podnikovou koncepcí. Ta vždy vzniká u vedení firmy. Například Bavorské státní lesy pro své vedení stanovily jasnou podnikatelskou strukturu. Ředitelé představenstva uzavírají pětileté smlouvy, mají v nich určitý bonus, ale když to za pět let nefunguje, musejí odejít.

* A co dozorčí rada?

To není žádný diskusní klub. Dozorčí rada má jasné úlohy. Schvaluje rozpočet, změny v koncepci, rozhoduje o prodeji majetku a také musí schválit roční výsledky. Ale tou nejdůležitější funkcí je, že může odvolávat top management. Já jsem také seděl v několika dozorčích radách a mám s tím své zkušenosti. Stále přemýšlím, kde vybrat ten nejlepší management. To je profesionální záležitost. Můžete využívat poradenství, ale poslední slovo má vždy dozorčí rada. To jsou jasně stanovená pravidla hry.