Lesy ve Slovenském ráji prý čeká nejhorší zima za poslední roky

Lesy v Národním parku Slovenský ráj čeká zřejmě nejhorší zima za poslední roky. Stovky krychlových metrů kalamitního dřeva z uplynulých let totiž vlastníci lesů vytěžili a prodali, a tak dnes nemají co nabídnout nejenom členům svých sdružení vlastníků lesů, ale ani stovkám chudých lidí z osad v těsném sousedství přírodní rezervace. Strážci Národního parku Slovenský ráj se obávají, že nedostatek dřeva povede k tomu, že hlavně romští obyvatelé budou lesy drancovat mnohem více než v minulých letech.

"Nevíme si s nimi rady. Zkoušeli jsme už leccos. Dávali jsme jim povolenky na sběr dříví, ale bez pořádné evidence to nemá žádný smysl. Vozili jsme jim zadarmo palety z nedaleké fabriky, ale ztroskotalo to na tom, že neměli zájem zaplatit ani těch tisíc korun za auto. Navíc ty palety potom prodávali do sousedních vesnic," řekl ČTK Aladár Holmok ze Správy Národního parku Slovenský ráj.

"Když je chytíme, tak nemají peníze na zaplacení pokuty, a navíc ani prokurátorovi se nechce krádeží dřeva zabývat, když má na stole každý týden 20 vloupání. Pár jich ale za mřížemi kvůli krádežím dřeva skončilo. Soud jim vyměřil každému tři a půl roku," poznamenal Holmok. Stále častěji se přitom strážci setkávají s rostoucí agresivitou zlodějů. "Já jsem to naštěstí nezažil, ale některé skupiny jsou ozbrojené a stalo se, že po strážnících střílely," poznamenal ochranář.

Škody, které zloději na Spiši svým počínáním každý rok v lesích napáchají, dosahují asi 300.000 korun. V minulosti to ale bylo daleko víc. Vykáceli stromy třeba za milion nebo půldruhého milionu slovenských korun. "To jsou však jenom materiální škody. Nesrovnatelně větší jsou škody na přírodě. Ty ani nelze vyčíslit," tvrdí muž, který pracuje jako strážce přírody už 33 let.

Tento týden začínají strážci ve Slovenském ráji zase s pravidelnými hlídkami. "Jsme venku třikrát týdně, pokaždé někde jinde," říká Holmok. Prozatím to ale nevypadá tak, že by přítomnost strážců měla na romské "dřevorubce" nějaký zvlášť odstrašující vliv. A na rozdíl od minulosti se chodí na dřevo i v noci, což prý kdysi nebylo. "Kradlo se a bude se krást i dál," poznamenal k tomu šestadvacetiletý Dušan z osady nedaleko Letanovského mlýna. Vzápětí ale dodal, že on do lesa nechodí a ani neví, kdo z osady krade dřevo v národním parku. Mladá žena, která stojí za ním, se vzápětí rozesměje, zakryje si rukou pusu a utíká pryč. To samé co Dušan tvrdí i šestatřicetiletý Fero. Ani jeden z nich ale nechce novinářům říct víc. Ani prozradit své příjmení.

Vlastníci i strážci lesů se shodují v tom, že zatím je situace ve Slovenském ráji poměrně dobrá, přestože při procházce lesem jsou téměř na každých deseti metrech vidět stopy nelegálního kácení - pařez vysoký skoro metr a všude kolem čerstvé třísky. Zima však dosud pořádně nezačala. "Jakmile napadne sníh a řeka Hornád zamrzne, začne černá 'těžba' naplno. Musejí topit dnem i nocí, jinak zmrznou," konstatuje Holmok.

Podle strážců Národního parku jedna romská rodina spotřebuje za týden asi 1,5 krychlového metru dřeva, což odpovídá jednomu statnějšímu stromu o průměru 40 centimetrů. V osadě je přitom asi 80 bídných chatrčí bez plynu, vody a elektrické energie. A topit potřebují v každé.