Zabíjení drůbeže si vynutí ozbrojenci

Smrtící virus ptačí chřipky tluče na brány Evropské unie. Jakmile se potvrdí v jediné zemi, začnou i u nás platit striktní opatření. Už v nejbližších hodinách může taková zpráva přijít z Řecka. Jestli se ale tady lidem nebezpečný virus neprokáže, je podle expertů jen otázkou času, kdy se objeví v jiné zemi EU. Otázkou krátkého času, dodávají. V momentě, kdy Řecko potvrdí přítomnost viru H5N1, budou muset i naši veterináři zahájit rozsáhlé manévry, které doporučila Evropská unie. Čeští chovatelé by se měli rychle připravit na rázná opatření. A nezáleží na tom, jestli chovají tisíce slepic, nebo jen dvě husy.

Zámky, sítě a rohože

Pravděpodobně vysoká pokuta bude hrozit tomu, kdo poruší zákaz chovat drůbež venku. Husy, kachny, slepice i třeba perličky bude nutné zavřít do místností. Síť bude třeba připevnit jak na okna, tak i na větrací průduchy. U vchodu do místností s drůbeží by bylo nutné umístit dezinfekční rohože.Vše by bylo podřízeno tomu, aby se za žádných okolností nedostali do styku volně žijící ptáci právě s domácí drůbeží.To vše ale není nic proti momentu, kdy bude potvrzen virus nebezpečné ptačí chřipky u některého z našich opeřenců.Celé oblasti by se musely uzavřít, do postižených chovů by zamířili veterináři ve speciálních oblecích a začala by likvidace zvířat v plynových komorách. Nikdo by neměl šanci uchránit svých pár slepic. Platila by pravidla "výjimečného stavu", kdy by si likvidaci mohla vynutit i policie, nebo dokonce armáda.

Za mrtvé odškodnění

Za své mrtvé slepice nebo jinou drůbež by pak malí i velcí chovatelé dostali odškodnění. "Ukládá nám to veterinární zákon," řekl ministr Zgarba. V průměru by se vyplácelo 87 korun za kus, samozřejmě za slepice méně a třeba za krůty víc.

Další podrobnosti pohotovostního plánu, který přijde ke slovu při objevení viru v České republice, mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben nechtěl sdělit. Zatím je jasné jen to, že se začne i u nás mohutněji zkoumat krev uhynulých ptáků. Ministr zemědělství Petr Zgarba se včera sešel se zástupci jednotlivých organizací, které budou vzorky odebírat."Dostali jsme přesný návod, který jsme rozeslali všem okresním mysliveckým sdružením. Nebudeme kontrolovat každou uhynulou koroptev, ale větší úhyny," prozradil předseda Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal.

Dokud se ohnisko nákazy v Česku neobjeví, můžeme se jen dohadovat, jestli tu skutečně virus není. Jak se ukázalo v Asii, může se člověk od nemocných ptáků nakazit. Lidé by se tedy měli začít chovat rozumně.Odborníci uklidňují, že na to, abychom chřipku od ptáků dostali, museli bychom s nimi téměř žít. Přesto nebezpečí reálně existuje. "Přenáší se prakticky jako klasická chřipka, především kapénkami. Kontakt s nakaženými ptáky by musel být intenzivní," popsal ředitel SVS Milan Malena.Mezi rozumné chování, které může riziko nákazy zmenšit, patří i doporučení nedotýkat se mrtvých ptáků. Jak reálné je přitom nebezpečí nakazit se konzumací nedostatečně zpracovaného masa nebo vajec, to zatím nikdo spolehlivě nedoložil. Ředitelka Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí Zsuzsanna Jakabová doporučuje jíst maso i vejce řádně tepelně zpracované. "Pokud se budou držet těchto směrnic, riziko prakticky neexistuje," tvrdí Jakabová.

Uhlídáme maso a vejce?

Kdo ale zaručí, že se k nám doopravdy nedostane maso, vejce či žádný nedostatečně tepelně zpracovaný výrobek ze zemí, kde virus už byl objeven? Nedostatečně u grilovaná kuřata nebo třeba majonézy už byly zdrojem salmonelózy. Snadno tak může přežít i virus ptačí chřipky. V situaci, kdy denně přibývají hlášení z dalších zemí, je potom až absurdní do omrzení omílané tvrzení mluvčího Dubna: "Na našem trhu by se nic závadného objevit nemělo."

Celníci alespoň od včerejška intenzivně pracují na letištích I mimo ně. Jejich mobilní skupiny mohou kdekoliv zastavit třeba náklad živých zvířat, masa nebo vajec. Jejich namátkové kontroly se teď daleko víc budou zaměřovat na produkty z rizikových oblastí.

Ptáci půjdou do plynu

Hrozba ptačí chřipky postavila veterináře před nečekaný problém. Jakmile se potvrdí, že nemoc doputovala až na naše území, je třeba rychle usmrtit velké množství ptáků. Jak to ale provést? "Při běžných infekcích nám slouží linka, která zabíjí elektrickým proudem. Ta ale na ptačí chřipku nestačí," říká Petr Kučínský z Krizového centra Státní veterinární správy. Veterináři proto speciálně upravili běžné kontejnery, které jinak používají asanační podniky. Kontejnery mají víko utěsněné, aby nepropouštělo vzduch. Malými dvířky umístěnými navrchu se dovnitř napouští plyn CO2.

"Když koncentrace plynu dosáhne sedmdesáti procent, začne se dvířky dovnitř vhazovat drůbež," líčí Kučínský. "Během deseti vteřin ptáci ztratí vědomí a do dvou minut nastane smrt." Jeden kontejner tak usmrtí tři sta dvacetikilových krůt. "Běžných nosnic až čtyři tisíce," odhaduje Kučínský. Zatím ale není jasné, jak zabránit unikání plynu z kontejnerů. CO2 je sice těžší než vzduch, ale ptáci plyn uvnitř kontejnerů svými pohyby víří, takže CO2 stoupá malými dvířky ven. "To ještě musíme dořešit," přiznává veterinář.Že by měla česká drůbež končit v plynových kontejnerech, se chovatelé zatím neobávají. "Dokud se výskyt ptačí chřipky nepotvrdí na území Evropské unie, tak nemá cenu dělat nějaké předčasné závěry," říká Richard Konrád z Ústřední odborné komise chovatelů drůbeže.

Co dělá Evropa

Polsko

Drůbež nesmí opustit chovná zařízení, i když to podle polské televize někteří farmáři nedodržují, přestože jim za porušení nařízení hrozí vysoké peněžní pokuty. Už několik týdnů nesmí do Polska žádná drůbež z Ruska, Ukrajiny a Běloruska.

Švédsko, Dánsko

Zpřísňují hraniční kontroly. Cestující do těchto zemí, musejí počítat s tím, že celníci v jejich zavazadlech mohou pátrat po mase či vajíčkách, zvláště pokud jsou turecká či rumunská.

Británie

Probíhají tu testy volně žijících ptáků na přítomnost viru H5N1. Výsledky mají být známy koncem týdne. Už v červenci byly v Británii utraceny tisíce bažantů napadených takzvanou newcastleovskou nemocí, což je varianta ptačí chřipky.

Španělsko, Portugalsko

Úřady tu vyzývají občany hlavně ke klidu s tím, že koridory tahů ptáků jsou od Iberského poloostrova daleko.

Francie

V zemi se chystá na počátek listopadu speciální cvičení, při němž budou dvě stovky účastníků simulovat situaci po napadení virem ptačí chřipky. Celé oblasti budou muset být pod dohledem a dezinfikovány. Nasazeni budou veterináři v ochranných vestách.

Německé slepice mají domácí vězení

Německá drůbež má od včerejška domácí vězení. Jako první německá spolková země radikálně reagovalo na fakt, že ptačí chřipka zasáhla zřejmě už i EU, Bavorsko. Postupně se k zákazu venkovního chovu, který platí i pro drobné chovatele, přidávaly ostatní spolkové země. Má se tak zabránit, aby se domácí drůbež nakazila od stěhovavých ptáků."V Bavorsku existuje 16 velkých oblastí, kde odpočívají tažní ptáci. Při stanovení polokruhu 25, respektive 50 kilometrů kolem nich vzniká infekční riziko prostřednictvím divokého ptactva téměř pro celou zemi," odůvodnilo nařízení bavorské ministerstvo. Jedinou výjimku ze zákazu vycházení, který platí zatím do 15. prosince, dostali sportovní holubi a domácí papoušci a kanárci.

TOMÁŠ PROCHÁZKA,ADAM ŠŮRA A MARTA PROKEŠOVÁ