ČR zintenzivňuje prevenci proti zavlečení ptačí chřipky

Česko zintenzivňuje preventivní opatření proti zavlečení ptačí chřipky, která se v minulém týdnu přiblížila hranicím Evropské unie, když byl nebezpečný virus H5N1 potvrzen v Rumunsku. Vedle platných zákazů importu rizikových komodit z postižených oblastí se rozšiřuje vyšetřování ptáků a drůbeže. Státní veterinární správa také připravuje doporučení chovatelům. Podle šéfa SVS Milana Maleny zavlečení choroby nelze vyloučit, jde ale především o veterinární problém.

Veterináři stanovili oblasti, kde se mohou zdržovat migrující ptáci zejména z centrální a východní Asie, Kaspického a Černého moře, a ověřují způsob chovu v blízkých farmách. Součástí opatření je kontrola velkochovů ohledně dodržování prevence a systém včasného hlášení při podezřelých příznacích v chovech. Dalším postupem a jeho koordinací se bude v úterý zabývat nákazová komise. Podle ministra zemědělství Petra Zgarby bude například zvažovat opatření týkající se obchodu s živou drůbeží a dalším rizikovým zbožím. Může také rozhodnout o zpřísnění prevence. Česko musí využít všechny dostupné prostředky, aby se nákaza na jeho území nedostala, dodal. Ptačí chřipka může být velký problém pro chovatele drůbeže. V Česku je podle Zgarby asi 700 velkochovů a statisíce malých chovatelů. Celkově se chová asi 40 milionů kusů různých druhů drůbeže. Vysoce patogenní virus H5N1 přitom způsobuje ztráty úhyn chovaných zvířat blížící se 100 procentům. Na krytí nákladů by se podílel stát. Pokud by se ptačí chřipka v Česku vyskytla, znamenalo by to utracení zvířat z postižených chovů a přísná opatření v ochranných pásmech tři a deset kilometrů. Vznikly by náklady na likvidaci zvířat, dezinfekci a náhrady chovatelům. Předpokládaná náhrada by při průměru 30.000 zvířat představovala devět milionů Kč na jedno ohnisko. Virus H5N1 je nebezpečný i pro člověka. Sám o sobě ale není virem, který by navodil pandemii u lidí, uvedl Malena. Virus by totiž musel zmutovat tak, aby byl přenosný z člověka na člověka. "Jakékoli obavy z možnosti nakažení při požití tepelně opracovaných potravin z drůbežího masa jsou neopodstatněné, protože i pokud by byl virus přítomen, je spolehlivě likvidován již při teplotě 70 stupňů Celsia," zdůraznil dále šéf SVS. V rámci prevence ptačí chřipky v tuzemsku platí stejné zákazy dovozu drůbeže, ptáků a dalších rizikových komodit ze zemí s výskytem choroby, jako v ostatních členských zemích EU. Veterináři dále provádějí kontroly a laboratorní vyšetření importovaných ptáků ze třetích zemí, u kterých hrozí riziko možného přenosu po kontaktu s původcem onemocnění. Zabavují se rovněž rizikové potraviny k osobní spotřebě, a to na vstupních místech do EU. Pro Česko je tímto místem letiště Ruzyně. Na území Česka nebyla ptačí chřipka dosud nikdy zaznamenána na rozdíl od některých jiných členských zemí EU.