Agris.cz - agrární portál

Šumava má novou naučnou trasu

30. 9. 2005 | Listy Prachaticka

Na starý keltský svátek Velen, připravila Správa NP a CHKO Šumava spolu s Národním Muzeem Praha otevření nové naučné stezky Keltové na Šumavě, která vede na staré keltské hradiště Obří hrad. Za šumavského babího léta si odhadem stovka zájemců přišla vyslechnout přednášku Miloslava Slabiny z Národního muzea Praha o tajuplné keltské civilizaci, která se před 2 500 lety na čas uchytila i na Šumavě a zároveň zprávu z posledních průzkumů hradiště.

Jan Podlešák z Jihočeské univerzity představil veřejnosti novou knihu Keltové na Šumavě - Za tajemstvím Obřího hradu a pohovořil o nutnosti ochrany zejména pravěkých památek na Šumavě a v Pošumaví před vandaly a o potřebě jejich zachování pro budoucnost. Kromě uvedené knihy byla k této příležitosti vydána informační skládačka a v terénu byly osazeny tři panely s texty o keltské civilizaci na Šumavě a o samotném hradišti Obří hrad. Pátrání po Keltech znamená i pátrání po tom, jaká byla Šumava před dvěma a půl tisíci lety. Centrem Keltů v jižních Čechách bylo pravděpodobně rozlehlé hradiště v Třísově u Českého Krumlova. V předhůří Šumavy v té době existovalo víceméně trvalé keltské zemědělské osídlení. Vznikla tu také četná hradiště a někteří zvlášť odvážní Keltové začali pronikat i do šumavských hvozdů. "Tehdy byla Šumava divoký prales s množstvím šelem," říká historik Muzea Šumavy v Kašperských Horách Vladimír Horpeniak. Hradiště Obří hrad, položené v nadmořské výšce 980 m, se jako jediné nachází na vlastní Šumavě.

Akropole této stavby byla opevněna zdvojenými kamennými hradbami, z východu byla chráněna prudkým svahem, spadajícím k říčce Losenici. Kvůli drsnému klimatu nebyl Obří hrad obydlen. "Obří hrad zůstává i po archeologickém průzkumu tajuplný a otazníků tu neubylo," říká Horpeniak.

Hrad ze svých útrob dosud nevydal tradiční pravěký archeologický materiál jako například keramiku nebo kosti. Je tedy nejspíš pravděpodobné, že toto kamenné ohrazení vysoko v horách plnilo kultovní funkce. V této souvislosti je zajímavé svědectví římského vojevůdce G. J. Caesara o tom, že kněží a soudci Keltů, druidové, v určitou dobu v roce zasedali na odlehlém posvěceném místě a projednávali důležité věci Keltů. Obří hrad byl přitom vzdálen několik desítek kilometrů od nejbližšího keltského sídla, což v dávných dobách znamenalo několik dní náročné cesty. Keltští učenci sice neměli mapy, ale měli zdejší krajinu dobře prozkoumanou. Hradiště mohlo postavit cca 200 lidí během jednoho léta. Poloha Obřího hradu uprostřed dříve nepřístupných lesů je zdrojem mnoha záhad. Postupně vznikaly pověsti, že uvnitř hradu se skrývají obři.

Historická památka je zpřístupněna od minulého pátku po naučné stezce od parkoviště v Popelné u Nicova (na silnici mezi Kašperskými Horami a Stachy).


Zdroj: Listy Prachaticka, 30. 9. 2005





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 24.06.2025 12:01