Prahu již voda nezaskočí

Pětistovka hasičů, na padesát kamionů, dva a půl kilometru mobilních protipovodňových zábran. To jsou některá čísla charakterizující víkendové protipovodňové cvičení, které se konalo v Praze. Od pátku do neděle se v pražských ulicích a na prostranstvích přiléhajících k Vltavě konalo taktické cvičení, které mělo prokázat, nakolik je Praha připravena na příchod velké vody srovnatelné s tou, která metropoli zasáhla v srpnu 2002. Praha je v tuto chvíli chráněna přibližně ze 70 procent, zbylé protipovodňové zábrany, které mají ochránit například park Stromovku nebo trojskou zoo, bude mít k dispozici nejpozději příští rok.

Zábrany byly vystavěny za jedenáct hodin

Čtyřiadvacet sborů dobrovolných hasičů začalo s montáží mobilních zábran v pátek večer, nainstalovány byly kompletně za 11 hodin. Pražský primátor Pavel Bém zářil v sobotu v poledne, kdy dílo přebíral od dobrovolných hasičů, spokojeností. "Máme za sebou nejrozsáhlejší cvičení v dějinách našeho krásného města a podle názoru odborníků i nejrozsáhlejší akci svého druhu v Evropě. Můj první dojem je spokojenost," řekl Bém. Podle jeho slov patří dík zejména dobrovolným hasičům. "Odvedli práci na vysoké profesionální úrovni. Při hrozbě povodní hraje roli každá minuta. Od okamžiku, kdy je zaznamenáno ohrožení, nám příroda dává maximálně 48 hodin na zajištění komplexní protipovodňové ochrany města. Cvičení prokázalo vynikající výsledek 11 hodin, za které se podařilo vybudovat všechny prvky protipovodňové ochrany, jež máme v současné době k dispozici," řekl pražský primátor.

Ne všude si mohou kompletní ochranu dovolit

Do léta příštího roku, kdy má být systém protipovodňové ochrany hotov, do něho Praha investuje dvě miliardy korun. Podle Béma je to jen zlomek škod, které v hlavním městě povodeň napáchala v létě roku 2002. Ztráty byly tehdy vyčísleny na více než 26 miliard korun, z toho přibližně 15 miliard na obecním majetku. Praha si investici do protipovodňových opatření může dovolit zejména díky příjmům z turistického ruchu a vysoké daňové výtěžnosti. Jiné lokality, které rovněž těžce zasáhla povodeň z roku 2002, takové možnosti nemají. I proto je zde komplexní protipovodňová ochrana zatím ve fázi plánů. "Nechtěli jsme tu záležitost řešit sobecky, postavit zábrany v Roudnici nad Labem a nechat menší obce podél toku jejich osudu," říká starosta Roudnice nad Labem Zdeněk Kubínek.

Ve spolupráci s ústeckým krajským úřadem zde projekt teprve chystají. Podobná situace je i v samotném Ústí nad Labem. Zde by bylo třeba vybudovat na levém břehu takzvanou protipovodňovou vanu. Na její výstavbu však zatím město nemá dostatek prostředků. "Praze rozumíme. Je to zrcadlo celé republiky. Na druhou stranu by ale prostředky vynakládané na výstavbu protipovodňových opatření měly být v rovnováze," tvrdí Kubínek.

Zábrany mají zadržet pětisetletou vodu

Zábrany, které v Praze doplňují místa, kde nejsou vysoké nábřežní zdi, by měly město ochránit před pětisetletou vodou. Proti jedenáctimetrové výšce, na níž se voda zastavila v srpnu roku 2002, má o víkendu vyzkoušený systém ještě přibližně třiceticentimetrovou rezervu. "Žádná protipovodňová opatření nezabrání lokálním škodám. Budování protipovodňových opatření je sice finančně náročné, ve srovnání s následky jde ale o účelně vynaložené finanční prostředky," řekl náměstek primátora Petr Hulinský.