Agris.cz - agrární portál

Staletá krajina u Mikulova se dočká obnovy

22. 6. 2005 | Silvarium

Mikulov Krajina jižně od Mikulova v území bývalého hraničního pásma získala svou tvář už počátkem sedmnáctého století. Kardinál Dietrichstein tehdy v rámci velkorysé přestavby středověkého dřevěného města na kamenné provedl i estetické úpravy příměstské krajiny, která přesahuje i na rakouskou stranu hranice. Nádherná komponovaná krajina však léta pustla, uvězněná za ostnatými dráty v hraničním pásmu. Až teď se mikulovská radnice rozhodla pro její obnovu.

Komponovanou krajinu vytvořili feudálové

" Komponovaná krajina je vlastně zemědělsky obhospodařovaná krajina s typickými prvky jako jsou rybníky, rybárny, mlýny či ovčíny, do které feudálové zasadili i reprezentativní místa panské kratochvíle a odpočinku," vysvětluje Milada Rigasová z Regionálního muzea v Mikulově, které je rovněž partnerem projektu. Když před téměř čtyřmi stovkami let mezi Mikulovem a Sedlecem kardinál Dietrichstein komponovanou krajinu vytvořil, bylo to na tu dobu průkopnické dílo. Díky němu vznikla mytologizovaná krajina svatá hora, dnes Svatý kopeček s kostelem svatého Šebestiána, zvonicí a pašijovou cestou se sedmi kapličkami a svatým hrobem. V příměstské krajině byl postaven letohrádek v oboře mezi Mikulovem a rakouskou obcí Klein Schweinbarth s rybníkem a rozmanitými uměleckými výtvory a východně mezi Mikulovem a Sedlecem ještě krajinářský skvostný areál s letohrádkem uprostřed okrasné a lovecké zahrady na ostrově v rybníku Nový. Ten byl s městem spojen cihlovým mostem a dva a půl kilometru dlouhou oboustrannou alejí, které jsou dodnes zachovány." Některé části, jako je křížová cesta, jsou dodnes funkční. Také oborní areály jsou zachovány ve svém původním prostoru. Avšak letohrádky- lovecké zámečky, okrasné zahrady a jejich umělecké vybavení jsou zdevastované a stromy vykácené. Celé území je však dosud nezastavěné a nedotčené industrializací a díky tomu je i obnovitelné," vysvětluje botanička Milada Rigasová.

Chtějí využít pozemkových úprav

V současné době probíhají v Mikulově komplexní pozemkové úpravy. Radnice se proto dohodla spolu s Pozemkovým fondem a Pozemkovým úřadem v Břeclavi, Agroprojektem Brno a zástupci Biosférické rezervace Dolní Morava, Lesy České republiky, Rybníkářstvím Pohořelice a Zahradnickou fakultou v Lednici a Regionálním muzeem v Mikulově na řešení postupné obnovy této historické komponované krajiny u Mikulova. Fakulta již vypracovala svou vizi, jak by se měl změnit územní plán Mikulova, aby se unikátní krajina zachovala veřejnosti a v zájmu rozvoje turistiky a cestovního ruchu.

Zastupitelé projekt odsouhlasili

V pondělí zastupitelstvo města odsouhlasilo uvolnit peníze ze svého rozpočtu na první fázi projektu. " V jeho rámci se vypracuje plán rozvoje katastru Mikulova a provedou se nezbytné úpravy porostů na ostrově v rybníku Nový. Část peněz pak bude sloužit k propagaci celého projektu. V plánu je natočit . lm a vydat knihu, jež by měly komponovanou krajinu u Mikulova popularizovat," vysvětlil starosta Mikulova Eduard Kulhavý. Město jako zadavatel projektu chce požádat o dotaci z fondu EU Interreg, která by měla pokrýt až osmdesát procent nákladů. " K tomu potřebujeme zahraničního partnera. Tím bude město Drasenhofen," dodal starosta.

Zachované krajinářské úpravy jsou unikátní

Komponované úpravy krajiny u Mikulova začátkem 17. století, tedy v době pozdní renesance a začínajícího baroka, totiž byly ohniskem a první etapou rozsáhlých krajinářských úprav, které vyvrcholily romantickými úpravami Lednicko- valtického areálu na počátku 19. století. Historicky se zde vytvořil pruh komponované krajiny mezi Mikulovem, Valticemi a Lednicí, který na sebe navazuje. V celosvětovém měřítku jsou takto zachované dlouhodobě prováděné komponované krajinářské úpravy unikátní. Zatímco však Lednicko- - valtický areál vzkvétá, u Mikulova byla až doposud tato historicky vzácná krajina devastovaná neužíváním za hradbou železné opony.


Zdroj: Silvarium, 22. 6. 2005





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 23.06.2025 14:32