Agris.cz - agrární portál

Dřevo: proč pokulháváme za cizinou?

27. 4. 2005 | Mladá fronta Dnes

Stavby ze dřeva nejsou charakteristické jen pro severské země, ale vyrůstají i v Anglii či Německu. V České republice je výstavba dřevěných domů v plenkách. Lidé dávají stále přednost domům z cihel či jiných materiálů. Ze dřeva se postaví jen asi 400 domů ročně, což je jedno až dvě procenta z celkového počtu postavených bytů i domů v tuzemsku.

V zahraničí jsou - na rozdíl od tuzemska -dřevěné stavby poměrně oblíbené. A to nejen v severských zemích, kde jsou tradicí. Například v Německu, Rakousku či Švýcarsku, kde je zalesněnost území (cca 30 %), kultura i životní styl srovnatelný s Českem, je podíl dřeva na bytové výstavbě 7 až 15 procent. "Rovněž v Anglii, kde je zalesněnost území relativně malá - jen asi deset procent - se staví mnohem více dřevěných domů než u nás," říká projektant dřevěných bytových staveb Vladimír Bílek, který zároveň přednáší na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Zcela dominantní postavení v podílu dřevostaveb na celkové výstavbě mají USA, Kanada a skandinávské země - od 65 do 80 procent.

Dostupnost dřeva

To, že se v Česku příliš dřevostavby nestavějí, by mohlo vyvolat dojem, že je zde málo dřeva. Avšak opak je pravda. V tuzemských lesích ročně přibude zhruba 18 milionů metrů krychlových dřeva. Vytěží a spotřebuje se 12 až 14 milionů. Zbytek je pak každoroční přírůstek. "Lesní porost se obnovuje velmi rychle," říká Petr Fuksík ze společnosti Atrium, která se zabývá výrobou dřevostaveb. "Na jeden větší rodinný dům se spotřebuje asi 65 metrů krychlových dřevní hmoty ve formě kulatiny. Sekundový přírůstek v lesích České republiky činí 0,6 m3 dřevní hmoty. To znamená, že každých 108 sekund přibude v našich lesích tolik dřevní hmoty, kolik se spotřebuje na jeden dům," vysvětluje Fuksík. Celoroční spotřeba dřeva na výstavbu oněch čtyř set domů tedy doroste za dvanáct hodin.

Cena za metr čtvereční obytné plochy ze dřeva se pohybuje od 15 000 korun výše, což je údaj srovnatelný s domem z cihel. A pokud si má český člověk vybrat, pak většinou sáhne po klasickém zdivu. A to i přesto, že zděná stavba trvá několikanásobně déle a její zateplení je mnohem náročnější. Na rozdíl od dřevostaveb - dobře navržený dům ze dřeva je vždy nízkoenergetický.

Proč se Češi bojí?

I přes prokazatelně dobré vlastnosti a výhody dřevostaveb k nim Češi zatím nemají důvěru. Podle Vladimíra Bílka je to dáno mimo jiné i tradicí."Když si někdo staví dům, řekne si: Můj dům - můj hrad. A pak si ho postaví z cihel nebo betonu," říká Bílek a dodává, že český zákazník má o možnostech dřevěného stavění zkreslené představy. "Stavebník se obává krátké životnosti a rizika požáru, dřevo vnímá jako materiál vhodný pro stavbu rekreačních chat nebo provizorií." Tyto obavy jsou neopodstatněné. Požáru se podle Vladimíra Bílka musí obávat každý, nejen majitel dřevostavby. A kromě toho, moderní dřevěné domy splňují české požární standardy. "Vznik požáru, například od hořící cigarety nebo plynového hořáku, na který majitel zapomene, je stejně pravděpodobný v dřevostavbě jako v domě z cihel, betonu či jiného materiálu," potvrzuje Vladimír Bílek.

Petr Fuksík k tomu dodává: "Když dřevo hoří, tak vlastně ohořívá. Zuhelnatělý povrch dřeva vytváří izolační vrstvu, která zpomaluje prostup plamene do dřeva. Jeho struktura je vláknitá, proto si dlouho zachovává výborné statické vlastnosti." Pokud však někdo bydlí v domě, který nemá nehořlavé vnitřní omítky, jako jsou například klasické sruby, musí být opatrnější.

I současná stavba vydrží dlouho

V České republice se podle moderních technologií dřevostaveb, to znamená především pomocí skeletů (sendvičů), staví asi patnáct let. To znamená, že konkrétní doba životnosti zde není zdokumentována. Avšak obecně se dá říci, že fyzická životnost dřevostaveb je 150 až 200 let. Příkladem jsou roubené chalupy, ale i dřevěné stropy ve starých domech nebo kulturních památkách.


Zdroj: Mladá fronta Dnes, 27. 4. 2005





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 07.07.2025 11:12