Počet ekologických farem v zemi roste, Vysočina ale stagnuje
11. 4. 2005 | ČTK
Počet ekologických farem v republice se za poslední čtyři roky téměř zdvojnásobil. Ministerstvo zemědělství jich nyní eviduje 820. Na tradičně zemědělské Vysočině naopak šetrně hospodařících farmářů mírně ubylo. Nyní 29 farem obhospodařuje jedno procento zemědělské půdy v kraji. Podle údajů jihlavské pobočky Českého statistického úřadu loni tento podíl v Česku převýšil šest procent. Biopotraviny na Vysočině dělají především soukromí zemědělci; v Humpolci má ekologickou farmu školní statek. Nejvíce podniků v kraji se zaměřilo na skot. V roce 2003 jich bylo 21, loni 18. Několik chovatelů má ovce, prasata, drůbež, kozy nebo koně.
Podle názoru farmářů v kraji, jež oslovila ČTK, by k rozvoji ekologického hospodaření pomohla větší osvěta mezi spotřebiteli, vyšší podpora v souvislosti s dotacemi, které do zemědělství plynou z EU a překonání nedůvěry u tradičních zemědělců. "Takové extenzivní postupy by na Vysočinu patřily. Jsou tu prameniště pitné vody, pomohlo by to třeba i turistice," řekl Tomáš Křišťan, farmář a místostarosta Humpolce na Pelhřimovsku. Vysočina je vhodná k pastevectví. Podle něj je ale atraktivnější pěstovat ekologicky zeleninu nebo ovoce. Na hektar orné půdy loni zemědělci dostávali dotaci 3520 korun, na travní porost necelou třetinu. Naopak u zeleniny nebo bylin pobírali přes 11.000 korun. Křišťan na rodinné farmě ekologicky hospodaří od počátku 90. let. "Zkoušel jsem všechno možné," podotkl. Nyní prodává brambory a jehňata, pro která si pěstuje obilí. Na Vysočině přibývají i zpracovatelé. Dřív chtěli hlavně rostlinné bioprodukty, nyní se zaměřují i na maso a vyrábějí biojogurty. "Trh se asi rozvíjí úspěšněji než u klasických potravin, ale bohužel je stále spíš závislý na vývozu," podotkl Křišťan. Bioprodukty kupují i lidé v Praze, Brně nebo Ostravě. Profit farmy záleží na tom, jaký odbyt sežene. Kvůli náročnému pěstování by za produkty měla dostávat až o 30 procent více než tradiční zemědělci. "Někdy se to podaří. Ale třeba brambory se letos výhodněji prodat nedají," uzavřel Křišťan.
Zdroj: ČTK, 11. 4. 2005
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 22.06.2025 23:53