Vinaři po vstupu do EU nemají problémy se zahraniční konkurencí

Nástup zahraničních vinařských firem na český trh po vstupu země do Evropské unie tuzemští producenti zatím zřejmě ustáli. Nyní lze podle vinařů očekávat další tlak, zejména z okolních vinařských zemí. Na vývoz se přitom domácí vinaři příliš orientovat nehodlají. Vyplývá to z ankety. Tajemník Svazu vinařů ČR Martin Půček uvedl, že dovoz vína sice vzrostl, ale ne tak dramaticky, jak se předpokládalo. Zhruba 680.000 hektolitrů importu představuje podle něj asi desetinu produkce v zemi navíc.

Asi dvě třetiny se v ČR dále zpracovávají a jedna třetina byla v láhvích, ale většinou v kategorii stolních nebo nejvýše zemských vín. Zde byly ceny sice nižší, ale tato vína domácí producenti neupřednostňují. Zejména zámořská vína klesla například v první fázi na nízkou cenu kolem 50 až 60 korun za láhev. "Bylo to zahřívací kolo a jeden nebo dva cenové tlaky možná ještě přijdou," míní ředitel společnosti Vinselekt Miloš Michlovský. Podle jeho názoru ale trh nepovolí nikdy a bude se více zhušťovat. Domácí vinaři by však neměli být spokojeni sami se sebou, uvedl. Nemohou totiž podle něj cenově válčit s velkými firmami či dokonce se státy, kde je levná pracovní síla či vysoká produkce.

Jednou z cest je výroba specialit, které jsou chuťově typické pro domácí vinohrady. Mnohé firmy se orientovaly na ledová vína, po výkyvech počasí raději sbíraly hrozny na vína slámová. Na tuto lahůdku, která vyžaduje postupné vysychání hroznů na slámě ve slabém proudu vzduchu, sbíral například Znovín Znojmo Rulandské šedé. Nejméně 20 hektolitrů slámového vína plánuje vyrobit i mikulovská firma Víno Marcinčák. "Letošní objem 23 tun nasbíraných hroznů je zatím nejvyšší," uvedl majitel Petr Marcinčák.

Vinařství se sídlem v Novosedlech si vybralo mezi odrůdami Veltlínské červené rané, Ryzlink vlašský a Frankovku. Část produkce firma exportuje do Ruska a do Velké Británie, zájem mají údajně i odběratelé z Nizozemí či Francie. Speciality ani přívlastková vína nepatří k nejlevnějším. Tyto ceny je však podle vinařů třeba zákazníkům vysvětlit. "Musíme mít originalitu svých vín a umět je marketingově představit tak, aby vyšší cenu zákazník pochopil a byla pro něj zárukou vysoké kvality," míní Michlovský. Vinselekt nedávno investoval do technologií 65 milionů korun a nyní předpokládá další investiční vlnu až do několika let. Do zabezpečení vinařské turistiky či ubytování odhaduje nutné peníze mezi deseti až 20 miliony korun. Firma je stabilizována na 50 zaměstnancích a další výraznější růst už nečeká. Celosvětovou tendencí jsou spíše mladá a květnatá vína, v tuzemsku je třeba i ta, která "utáhnou" mohutné jídlo, například zvěřinu nebo těžší omáčky. "Česká kuchyně je k vínu vhodná, musí se jen vybrat patřičný druh," uzavřel Michlovský.