ZORNÉ POLE DALEKOHLEDU

Josef ČERNÝ

Tato problematika je narozdíl od hlavních parametrů dalekohledu, kterými jsou zvětšení a průměry objektivů, jaksi v ústraní zájmu a právě proto bych ji chtěl podrobněji popsat. Aby ale byl článek pro čtenáře srozumitelný, nezbývá, než začít od základu.

U triedrů se šířka zorného pole vyjadřuje v m ve vzdálenosti 1000 m. Může být vyjádřena také v anglických mírách, tj. ve stopách a v yardech (Field of View = ft / 000 yds). Základním porovnáním je závislost zorného pole na zvětšení dalekohledu. Čím větší zvětšení, tím menší zorné pole.

Na velikost zorného pole má vliv více faktorů. Z těch hlavních to jsou poměr zvětšení k průměrům objektivů, průměr okulárů a vzdálenost oka od okuláru, při kterém se nám zobrazí celé zorné pole.

Čím je poměr průměrů objektivů ke zvětšení větší, tím větší jsou předpoklady pro větší zorné pole (dalekohled 8 x 30 bude mít zpravidla větší zorné pole než 8 x 40).

Čím je větší průměr okulárů, tím je větší zorné pole. Můžeme se o tom přesvědčit velmi snadno, když si například vystřihneme z papíru clonu s menším průměrem otvoru a vložíme ji před okulár zaměřovacího dalekohledu (puškohledu).

Třetím důležitým faktorem je vzdálenost okuláru od oka, při kterém se nám zobrazí plné zorné pole (německy Augenabstand).

Nejlépe si můžeme tyto závislosti demonstrovat opět u zaměřovacího dalekohledu. U něj je tato vzdálenost celkem pevně stanovena na hodnoty 80 - 90 mm s ohledem na bezpečnost při střelbě se zabráněním poranění oka zpětným rázem zbraně při výstřelu. Aby měl puškohled při této bezpečné vzdálenosti přijatelné zorné pole, musí to být dosaženo velkým průměrem okuláru (30 - 40 mm). I tak mají puškohledy oproti triedrům relativně malé zorné pole - při zvětšení 4x 10 - 11 m, při zvětšení 6x kolem 7 m a při osminásobném zvětšení kolem 5 m ve vzdálenosti 100 m, zatímco triedr s osminásobným zvětšením má zorné pole na stejnou vzdálenost 10 - 15 m.

Pro výrobce triedrů je výsledné určení velikosti zorného pole složitou záležitostí, která má velký vliv na kvalitu a cenu. Jako nejvýhodnější a nejlevnější se zde nabízí malý průměr okulárů kolem 10 mm s jejich krátkou vzdáleností od oka do 10 mm. Takové řešení je z praktických důvodů pro turistiku a pro sledování kulturních pořadů vyhovující, avšak myslivecké použití nebo např. sledování sportovních akcí klade na dalekohled vyšší nároky. Vyžaduje takovou konstrukci okulárů a jejich mušlí, které umožňují okamžité zobrazení plného a širokého zorného pole bez jeho předchozího vyhledávání.

V jednom z předchozích příspěvků v Myslivosti jsem popisoval špičkové dalekohledy STEINER. Například modely Nighthunter - XP, u kterých jsou požadavky na zorné pole optimálně sladěny. Tak třeba u modelu 9 x 40 mají okuláry průměr 19 mm pro potřebnou vzdálenost očí 16 mm. Flexibilní anatomické mušle umožňují okamžité zobrazení plného zorného pole při nasazení dalekohledu a zabraňují průniku venkovního světla. Tudy vede cesta.

Okuláry o velkém průměru nejsou ovšem novinkou. Vyskytují se například u klasických triedrů 8 x 30 Zeiss Jena, u ruských dalekohledů 8 x 30, u Zeiss DEKAREM 10 x 50 nebo u našeho dříve legendárního 12 x 60.

Pro myslivecké použití dalekohledu bych chtěl ještě jednou zdůraznit správnou výšku a tvar okulárových mušlí.

A na závěr trochu teorie.

Abychom mohli údaj o zorném poli, který je na dalekohledu vyznačen, objektivně posoudit, potřebujeme znát pojmy objektivní úhel a subjektivní úhel.

Objektivní úhel je ten, který bývá na dalekohledu vyznačen a pokud není, snadno si ho vypočítáme. Pokud je na dalekohledu udáno zorné pole v m/1000 m, vypočítáme si objektivní úhel zorného pole z pravoúhlého trojúhelníku, kde je udané pole stranou a a vzdálenost 1000 m stranou b. Z toho tangens á = a /1000. Pokud jsme již školní počty pozapomněli, vypočteme objektivní úhel, podělíme-li udané zorné pole v m číslem 17,5.

Z toho vyplývá, že budeme-li znát objektivní úhel zorného pole, vypočteme velikost zorného pole, pokud ho číslem 17,5 vynásobíme.

Subjektivní úhel zorného pole vypočteme, vynásobíme-li objektivní úhel zvětšením dalekohledu, nebo vynásobením zorného pole v metrech zvětšením dalekohledu a vydělením součinu číslem 17,5.

Pomocí těchto jednoduchých výpočtů získáme například údaje, které jsou uvedeny v připojené tabulce. V tabulce jsou zvoleny triedry s největšími zornými poli. V porovnání hodnot subjektivních zorných úhlů je zřejmý rozdíl mezi triedry a puškohledy.

U dalekohledu 7 x 50 se potvrzuje pravidlo, že je v optice vždy něco za něco. V tomto případě je maximální světelnost zaplacena menším zorným polem.

Dalekohledy se subjektivním zorným úhlem 65° a větším jsou pokládány za širokoúhlé a bývají označovány písmeny WW (z německého Weitwinkel).

Dalekohledy s proměnným (variabilním) zvětšením mají o 30 - 40 % menší zorné pole než klasické triedry s pevným zvětšením.

Unikátní řešení nabízí jako novinku německá firma Leica Camera svými modely DUOVID 8 + 12 x 42 a 10 + 15 x 50. Jak lze usoudit z uvedených parametrů, jedná se o dalekohledy se dvěma pevnými zvětšeními. První model váží 1040 g a stojí 1650 Euro a druhý model 1270 g a 2000 Euro. Jelikož již známe pojem subjektivního zorného úhlu, můžeme je z tohoto hlediska posoudit. Jeho velikost se pohybuje v rozmezí 52 - 62°. Také u těchto nových modelů se potvrzuje, že je v optice vždy něco za něco. Vlastnosti jako zorné pole standardní velikosti a velmi kvalitní obraz, který nelze v režimu ZOOM (variabilní zvětšení) docílit, jsou vykoupeny vyšší hmotností a vysokou cenou.

U dalekohledu se širokým zorným polem jde také o to, do jaké míry je jeho obraz ostrý po celé ploše, až k jeho okrajům. Renomované firmy nikdy nevolí co nejširší zorné pole za každou cenu, ale jen takové, u kterého dosáhnou dokonalou ostrost obrazu po celé ploše.

Účelem tohoto článku bylo, aby čtenář pochopil, že vlastnosti dalekohledů v sobě skrývají nekonečně mnoho kompromisů mezi jejich kvalitou, hmotností a cenou a že záleží na tom, na jaké priority se při jejich volbě zaměříme. Jednou z těchto priorit je zorné pole, o kterém nyní víme o něco více.