Agroturistika zatím turisty moc neláká

Agroturistika na východě Moravy zůstává popelkou cestovního ruchu. Bílé Karpaty zatím příznivci tohoto způsobu dovolené neobjevili.

Dovolenou na venkovských farmách v Bílých Karpatech prožilo letos sotva stejné množství turistů jako v minulých letech.

Jejich nízký počet je neúměrný tomu, jaké možnosti tamní krajina nabízí. Shodli se na tom majitelé venkovských farem či penzionů i starostové pohraničních obcí. "Agroturistice se tady pořád nedaří. Nějaké aktivity se sice objevily, ale jsou to jen první vlaštovky, a je jich minimum," říká starosta Lopeníku Vojtěch Vráblík.

Konzervativní majitelé venkovských domů, chat či chalup v atraktivní oblasti sice postupně mění zvyky a během léta nabízejí své usedlosti k pronájmu. Turisté je tak už nemusí obtížně vyhledávat jako třeba ještě před třemi lety, regionu to ale zatím výrazný užitek nepřináší. "Nemáme z toho vůbec nic. A dlouho potrvá, než se situace změní," konstatoval starosta pohraniční Březové František Vacula.

Aby z turistického ruchu na venkově výrazně profitovali alespoň místní obchodníci, muselo by do zapomenutých vesniček zavítat mnohem víc zahraničních turistů. Nebo aspoň návštěvníků ze vzdálenějších míst republiky. Jedině ti jsou, na rozdíl od chatařů z nedalekých měst, ochotni utratit své peníze přímo v místě rekreace. "Problém je, že teď už sem nejezdí skoro nikdo. Místo aby se návštěvnost zlepšovala, tak se zhoršuje," vypozoroval majitel agropenzionu ve Vápenicích Jiří Michalec.

Příčin nízké návštěvnosti je víc. Za tu největší považují místní stav komunikací a cyklostezek. A návštěvníci jim dávají za pravdu. "Lesní cesty jsou tady rozbité, rozježděné. A o místních silnicích platí totéž, kazí mně to pocit z dovolené a z úžasné krajiny," postěžoval si pětadvacetiletý učitel Jan Olešnický z Hradce Králové. Odborníci na cestovní ruch ale kritizují i majitele venkovských usedlostí. Někteří se podle nich zaměřili především na chov zvířat, a na ubytování i další služby už takový důraz nekladou. "Kvalita ubytování potom u nich bývá na nižší úrovni než u jejich konkurentů, kteří třeba žádná zvířata nemají. Je třeba, aby si všichni podnikatelé v agroturistice uvědomili, že se jejich hosté vedle poznávání života na vesnici chtějí i dobře vyspat a najíst," říká ředitelka kanceláře Evropského centra pro ekologickou agroturistiku Kateřina Gryndlerová.

Nabídnout kvalitní ubytování a potřebné služby, to je pro místní víc než obtížné. Mladí lidé, kterých poblíž hranice příliš nežije, se většinou uživí i jinak, a starší zase na podobné aktivity rezignovali.

V obcích je navíc často i pětina lidí bez práce, a chybí jim tím pádem peníze potřebné na rekonstrukci pronajímaných objektů. "Je to bludný kruh. Nejsou peníze na investice, takže přijíždí málo klientů. To znamená i malý zisk a malou efektivitu. Chybí tlak na dobré a kvalitní služby, tlak na to, aby se služby rozvíjely a navazovaly na sebe. Tím pádem není ani tlak na rozumnou propagaci," vypočítala už dříve problémy regionu Jana Hajduchová ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

Agroturistice se zatím v Bílých Karpatech moc nedaří.