Kvůli BSE se musí chovy skotu vybíjet dál

Předpokladem pro zmírnění tvrdého postupu Evropské komise je dokonalá evidence zvířat. Ta však právě v Česku pokulhává.

Prvních dvacet dojnic ztratila včera zemědělská společnost Silyba z Dolní Dobrouče na Orlickoústecku. Veterináři totiž začali utrácet takzvané vrstevnice kusu, u něhož v dubnu zjistili nemoc BSE. Celkem má kvůli tomu Silyba přijít o šedesát tři zvířat.

Ministerstvo zemědělství se přitom minulý týden pochlubilo tvrzením, že jeho šéf Jaroslav Palas vyjednal v Bruselu pro Česko výjimku - vrstevnice se měly utrácet až poté, co skončí s produkcí mléka. Evropská komise však vzápětí kontrovala tím, že žádná dohoda uzavřená nebyla.

Skot se tak musí vybíjet dál - v Česku zatím na jedenáct případů BSE už doplatilo kolem šestnácti set zvířat.

Někteří chovatelé skotu o výjimku příliš nestojí

Oznámení o údajné dohodě přitom ponechalo zemědělce v klidu. Jejich firmám by se totiž nevyplatilo, kdyby výjimku pro mírnější způsob boje s BSE získaly. »Dostávají jednak odškodné od státu, a to v plné hodnotě likvidovaných zvířat, a přitom nepřijdou o částku, kterou jim ještě zaplatí pojišťovna, pokud mají uzavřenou smlouvu,« uvedl šéf Státní veterinární správy Josef Holejšovký.

Právě firma Silyba má přitom ještě další důvod, proč neprodlužovat chov vrstevnic. Dokud je nezlikviduje, nemohla by totiž další zvířata ze svého chovu prodávat.

»Kdyby se likvidace příliš táhla, přišli bychom o možnost vývozu chovných zvířat. Chceme proto mít celou věc co nejdřív za sebou,« potvrdil včera Vladimír Hovad, předseda Silyby. Firma přitom přijde jen na ušlých tržbách za mléko o dva milióny korun. Náhrady škod od státu i pojišťovny podle něj škodu sice minimalizují, ale plně nepokryjí.

Podle Agrární komory by přesto Česko mělo v Bruselu mírnější pravidla pro likvidaci zvířat prosadit. Argumentuje přitom tím, že třeba ve Velké Británii mohou chovatelé opravdu ponechat zvířata v chovu kvůli produkci mléka.

»Potvrdil to předseda Konfederace evropského zemědělství Ben Gill,« prohlašuje Miroslav Jirovský, šéf Zemědělského svazu, nejvýznamnějšího člena komory.

Holejšovský však upozorňuje na to, že Velká Británie má odlišný systém prevence proti BSE. »Splňuje přitom kritéria Bruselu, protože je vlastně ještě tvrdší. Kvůli obrovskému počtu případů BSE totiž Británie vůbec nepoužívá ke konzumaci maso ze skotu staršího třiceti měsíců. Takže krávy i z chovů postižených BSE tam mohou klidně produkovat mléko,« vysvětluje Holejšovský. Česko přitom podle něj může likvidaci vrstevnic už za současných podmínek oddalovat až o tři měsíce.

Nemocný býk upozornil na zmatek v evidenci

Možnost ponechat vrstevnice v chovech déle by tuzemsku prospěch přinesla. Zdejší chovy jsou na rozdíl o řady západoevropských zemí větší, a tak je i vyšší riziko likvidace vyššího počtu zvířat při zjištění BSE.

Odborníci se shodují se zemědělci v tom, že pokud by Brusel potřebnou výjimku udělil, muselo by mít Česko v bezvadném pořádku především evidenci zvířat. Každý kus musí být jednoznačně identifikovatelný podle čísla, k němuž se pojí údaje o původu a dalším osudu zvířete.

Jenže právě důvěryhodnost identifikace výrazně zpochybnil poslední případ výskytu BSE, a to u býka z farmy ve Zvonkové na Českokrumlovsku. Ukázalo se totiž, že měl číslo falešné.

»Podle informace majitele zvířete byla visačka s číslem vyrobena až dodatečně, jinak by uhynulý býk nemohl být odvezen ke spálení,« uvedla k tomu agentura Agroweb. Všichni úředníci, včetně ministerských, přitom tvrdí, že za chybu může jen chovatel, rozhodně ne ti, kteří jsou vedením evidence skotu v Česku pověřeni. Partnerem pro jednání s Bruselem ovšem nejsou chovatelé, ale v první řadě právě ministerští úředníci.