V Polsku cizinci o nemovitosti a půdu zatím příliš zájem nemají

Poláci se nemusejí bát toho, že jim zemědělskou půdu, pozemky a nemovitosti vykoupí cizinci. Jednak prodej půdy zahraničním vlastníkům v Polsku podléhá přísné kontrole, a také zájem o ni zatím spíše klesá. Podle údajů ministerstva vnitra, které v Polsku musí na prodej půdy cizincům vydat zvláštní povolení, přešlo v loňském roce do rukou zahraničních majitelů celkem 243 hektarů zemědělské půdy.

Průměrný polský rolník přitom hospodaří asi na osmi hektarech. Polské ministerstvo vnitra zaznamenává prodej nemovitostí cizincům už pět let. Údaje získává od notářů a katastrálních úřadů. Ze zpráv, jež dostává ke kontrole i parlament, vyplývá, že v Polsku kupují nemovitosti nejčastěji soukromníci ze sousedního Německa a dále také Švýcaři, Švédové a Američané. Mezi firmami vedou německé a nizozemské společnosti. Ty získávají majetkové podíly v polských podnicích, které disponují nemovitostmi.

V loňském roce zaznamenalo ministerstvo celkem 77 podobných operací, které zahrnovaly nemovitosti o celkové výměře 387 hektarů. V roce 2002 takových operací bylo 197 a výměra byla asi třikrát větší. Minulý týden přitom začal v Polsku platit zákon, který nově hlavně s ohledem na vstup země do Evropské unie upravuje nabývání nemovitostí cizinci. Neznamená to, že by cizinci mohli v Polsku kupovat nemovitosti a hlavně zemědělskou půdu zcela volně. Poláci si totiž například na ni vyjednali dvanáctileté přechodné období.

Česko se před vstupem do EU s Bruselem dohodlo na sedmileté ochraně trhu se zemědělskou půdou. Povolení ministerstva vnitra k nákupu pozemků nemusí cizinec v Polsku získat pouze ve dvou případech: když v zemi trvale žije více než čtyři roky, anebo hodlá-li pozemky využít k provozování turistického ruchu. Pokud jde o zemědělskou půdu nebo lesy, pak je budou moci zahraniční rolníci koupit až poté, co na pozemcích budou několik let v nájmu.

Přesné termíny se liší podle regionů a pohybují se od tří do sedmi let. I po vstupu země do EU přitom musí cizinec, ostatně stejně jako Polák, který chce koupit a hospodařit na farmě, prokázat, že má patřičné vzdělání a praxi.

V úterý budou také čeští poslanci znovu jednat o podmínkách, za kterých mohou v Česku cizinci ze zemí evropské pětadvacítky kupovat zemědělskou a lesní půdu. Sněmovna sice už před časem stanovila tříletý předpoklad trvalého pobytu, ale zákon neprošel Senátem. Senátoři totiž soudí, že to není v souladu se smlouvou o přistoupení k Evropské unii. Podle nich by stačilo, kdyby občané EU byli zaregistrováni v seznamu zemědělských podnikatelů.