Rybářům dluží stát odškodnění

Více než šest set tisíc korun dluží ministerstvo financí jihočeskému rybářskému svazu. Už před rokem totiž vysoudil Jihočeský územní svaz rybářů na státu částku 632 tisíc korun jako odškodnění za ztráty způsobené na rybách chráněnými živočichy, jako kormorány, vydrami, volavkami a norky. Hospodář jihočeského rybářského svazu Karel Křivanec tvrdí, že peníze od státu rybáři stále nemají. „Živíme hejna kormoránů. Mám obavy, že jejich přemnožení rozvrátí ekosystémy,“ upozornil.

Přitom přiznaná částka jako náhrada za ryby sežrané ptáky a vydrami je podle hospodářů řádově o desítky milionů nižší, než jsou skutečné škody.

Jihočeští rybáři hospodaří hlavně na řekách, potocích a vodních nádržích, jako je například Lipno. Revíry zarybňují, což stojí značné peníze. Tvrdí, že kormoráni si poslední dobou vybírají jejich vodní plochy stále více.„Chovatelé tržních ryb v rybnících plaší kormorány střelbou. Ptáci se rozptýlí a hledají klidnější místa k usazení. Najdou si naše toky,“ upozornil Milan Hladík, druhý z hospodářů jihočeského rybářského svazu. „Stále existuje nesoulad mezi námi a ministerstvem životního prostředí. Žádáme, aby vyčíslilo konečnou hranici počtu kormoránů a vyder, ale dosud to neudělalo,“ řekl.

Kormoráni navíc podle rybářů dávají při přeletu územím v zimě přednost k zastavení nezamrzlým tokům řek před rybníky. Karel Křivanec upozornil, že letošní zimu napočítali jenom na Vltavě na dvě stě kormoránů, těsně pod Lipnem padesát. Každý z nich denně spotřebuje až kilogram ryb, přitom na jednom místě vydrží až tři měsíce. „Letos jich bylo dvě stě, příští rok to bude tři sta, potom pět set,“ řekl Křivanec.Kormorán velký se přitom stává problémem i pro Evropu. Jeho řešení se podle odborníků týká hlavně pobaltských států, kde tento pták hnízdí. Agentura ochrany přírody a krajiny proto na žádost rybářského svazu oslovila odbor ministerstva životního prostředí, aby zahájil jednání se státy, odkud tisícihlavá hejna přilétají.

Jihočeskému rybářskému svazu přitom nevadí systém ochrany přírody Natura 2000, který bude platit v Česku po vstupu do unie. Jejich revíry se potom dostanou i do vyhlášených ptačích oblastí, například na Třeboňsku. „Naše lokality hlavně na Lužnici jsou chráněny už tím, že je tam dostatek potravy pro ptactvo. Škody od ptáků zde máme malé,“ řekl Křivanec. Naopak rybáři se zapojili na objednávku pro Naturu spolu s Agenturou ochrany krajiny a přírody do mapování výskytu ryb v kraji. „Stát by podle této mapy měl chránit vzácné ryby a místa jejich tření. Bude to pro nás určitě přínos,“ míní Tomáš Kepr, který má na starost rybářskou stráž.

Jiné mínění o ochraně systémem Natura má první náměstek jihočeského hejtmana Jiří Vlach. Upozorňuje na to, že systém jen zbytečně rozšíří už dnes chráněná území, a tvrdí, že naše příroda už je dostatečně chráněná současnými zákony a vyhláškami.„Je naprosto zbytečné zavádět další množství povinných razítek a povolení od orgánů ochrany přírody. Nemusí tak být nutná ani další finanční kompenzace ze státního rozpočtu za další omezení pro dotčené hospodáře a obyvatele žijící v těchto lokalitách,“ upozornil Vlach.

Právě jihočeští rybáři ale namítají, že stát za současných pravidel se k náhradě škody nehlásí. „Pokud bude ochrana pod dozorem Evropské unie, je to nejlepší řešení,“ míní Tomáš Kepr.Škody totiž mají rybáři také z velkých i malých vodních elektráren. Požadují například zprůchodnění vodních cest pro putování úhořů, kterým vadí turbíny a hráze elektráren. Také přísnější dozor nad manipulací s vodními díly. Z vodního zákona podle nich vyplývá, že majitelé elektráren mají likvidovat naplaveniny a nečistoty při jezech, ale často řeší problém jen tím, že nečistoty pustí dál po toku. Při vodoprávních sporech je potom těžké takový přestupek prokázat.

Jihočeský rybářský svaz je největším rybářským sdružením v zemi. Sdružuje 61 místních organizací s třiatřiceti tisíci členy. Hospodaří na osmi tisíci hektarech vodní plochy.