Jarní práce na polích se pozvolna rozjíždějí, brzdí je déšť

Zemědělci již vyjeli do polí a postupně rozjíždějí jarní práce. Většina z nich už od minulého týdne seje jařiny - pšenici a ječmen, v posledních dnech je ale z polí vyhání déšť. "Teď potřebujeme, aby nepršelo," přejí si zemědělci. Předpokládají, že po deštivých dnech budou jarní práce v plném proudu. Se zahájením jarních prací začnou později pouze farmáři v podhorských oblastech, kteří budou v jednom kole až z polí zmizí sníh a půda nebude po tání mokrá. Letošní rok je pro zemědělství, stejně jako pro další obory českého hospodářství, obdobím výrazných změn, které nastanou v souvislosti se vstupem do Evropské unie.

Čeští pěstitelé budou letos poprvé prodávat své produkty na společném evropském trhu. Po vstupu do unie a zrušení celních bariér se budou muset vyrovnat s vyšší konkurencí i s novým systémem podpor. Kvůli těmto novinkám ale zatím složení pěstovaných plodin většina z nich nemění. "Jsme ustálený podnik na stavech zvířat i v rostlinné výrobě, současné plodiny umíme vyrobit i prodat," reagoval předseda Agrodružstva Košetice na Pelhřimovsku Antonín Sůva.

Jednou z výjimek je Zemědělský podnik Otice na Opavsku, který mění zavedené osevní postupy, aby mohl využít dotací z EU. Mezi novými plodinami, které Otičtí zařadí do své výroby, bude hořčice na osivo. Na Ústecku se většina farmářů na vstup do unie těší. "Trhy se rozšíří a my na ně budeme moci bez problémů vstoupit. Navíc vstup do EU by měl přispět k ukončení chaosu, který panuje v oblasti cen," řekl předseda ústecké agrární komory František Loudát. Žádné velké změny podle zemědělců nenastanou. Pěstitelé zřejmě počkají, jaké zkušenosti budou mít s prodejem plodin na podzim. Ovlivnit rozhodování chovatelů a pěstitelů v tom, na co se ve své produkci zaměří, může možnost získání dotací z fondů EU. "Zde je české zemědělství ve značném skluzu," uvedl Loudát. V brzkou pomoc EU věří zemědělci na Plzeňsku, kteří i přes silné zadlužení oseli plochy stejným množstvím a stejnými druhy jako loni. "Zemědělci jsou fanatici. A i když se jejich ekonomové kvůli obrovským dluhům často budí ze spaní, peníze na osiva našli snad ve vzduchu," uvedl s nadsázkou předseda krajské agrární komory Jiří Tomec.

Farmáři nechtěli nechat zarůst svá pole kopřivami, neboť čekají, že je postupně dostanou na nohy evropské dotace. "Pomohlo by nám, kdybychom z EU dostávali pouze to, co se nám nabízí. Pak se postupně srovnáme," zmínil Tomec. S prvními jarními pracemi začali zemědělci většinou již minulý týden, které se vyznačovalo velmi teplým počasím. Agrodružstvo Košetice například zahájilo jarní práce minulý týden v pátek. "Sejeme jarní ječmeny. Připravujeme půdu, tento týden začneme sázet i brambory," řekl předseda družstva. V nížinách Královéhradeckého kraje stačili zemědělci minulý týden zasít prvních několik desítek hektarů jarních obilovin, máku a cukrovky. Žádné zpoždění ale práce v kraji zatím nemají. Naproti tomu zemědělci na severu Moravy hlásí, že proti jiným rokům mají asi čtrnáctidenní skluz. Na druhou stranu ale dlouhá zima a únorový sníh přichystaly ideální podmínky. Letošní zimu, která nastavila vlídnou tvář k zasetým ozimým obilovinám, si pochvalují všichni zemědělci.

Obiloviny přežily zimu v lepší kondici než loni, kdy vymrzly. Dostatek sněhu je uchránil od ničivých holomrazů. Půda navíc nepromrzla, a tak ji roztátý sníh zavlažil. I přesto se najdou vady na kráse - například v Pardubickém kraji nezamrzlá půda přála myším. "Země je dost proděravěná, jako od minometu," popsal stav ředitel Agrární komory v Ústí nad Orlicí Václav Koblížek. Negativně se zima podepsala na ozimé řepce v Karlovarském kraji. Část osetých ploch musejí zemědělci zaorat. Řepku většinou nahradí krmnými plodinami, například hrachem nebo ovsem.