Investice do čistíren mají činit 85 miliard, města chtějí dotace

Zhruba 85 miliard korun budou muset nejdéle od roku 2010 investovat česká města a obce do čistíren odpadních vod (ČOV), aby vyhověla novele vodního zákona, který začne platit se vstupem ČR do unie. Města a obce, na nichž mohou od 1. ledna 2011 kontrolní orgány vymáhat vysoké sankce, na to mít nebudou. Požadují, aby jim nejméně 80 až 90 procent nákladů hradily státní a evropské fondy a aby byla jasně definována pravidla PPP (spolupráce veřejného a soukromého sektoru).

Tento problém byl diskutován na Kolegiu primátorů a novináře s ním seznámil jeho prezident a primátor Hradce Králové Oldřich Vlasák. "Celý schvalovací proces se odehrál bez naší účasti nebo konzultace s námi. Ale obce budou za kvalitu vypouštěné vody zodpovědné a sankcionované," dodal. Pražský primátor Pavel Bém uvedl, že všechna města sice chtějí mít kvalitní životní prostředí, ale práci našich vyjednavačů v Bruselu označil za eurohujerství, neboť nebrali v úvahu reálné podmínky obcí. "Pokud nepomůže stát nebo Brusel, tak si s tím neporadíme," dodal. Dodržení novelizovaného vodního zákona znamená pro hlavní město náklady 15 až 30 miliard korun. Suma závisí na tom, zda Praha zvolí intenzifikaci ČOV v Podbabě nebo výstavbu ústřední čistírny v Klecanech nebo Čimicích.

"Praha tyto peníze nemá a ani neví, kde je má vzít. Můžeme uvažovat o kohezních fondech, ale nikde není záruka, že je získáme," uvedl pro Bém. Pokud ale nebude mít radnice do 31. prosince 2010 stavební povolení, může platit sankce ve výši až několika set milionů korun ročně. "Pokud nedostaneme dotace, musíme razantně zvýšit cenu vody," uvedl primátor Plzně Jiří Šneberger. Podle něj vycházejí investiční náklady bez subvencí státu nebo EU na 10.000 korun na občana ČR.

Jen Plzeň, která má novou čistírnu, musí vložit do úprav technologie přes 450 milionů korun. Schválená novela vodního zákona ukládá všem městům i malým obcím mít nejpozději do roku 2010 stavební povolení na budování chemické čistírny. Většina českých města sice ČOV má, ale pouze, biologické. Tato zařízení ale nezbavují odpadní vodu sloučenin dusíku a fosforu - neumí takzvanou denitrifikaci a defosforizaci. Pokud by obce dostaly peníze z EU, vyvstává další problém.

"Finance z EU dostaneme až po kolaudaci. Proto se musí vyřešit otázky přechodného financování, kofinancování a garancí," dodal Vlasák. Státní instituce navíc zatím neumějí tento servis zajistit.