Výdaje SZIF letos budou 9,7 mld. Kč, nejvyšší za dobu činnosti

Výdaje Státního zemědělského intervenčního fondu se za letošní rok budou pohybovat kolem 9,7 miliardy korun, což je nejvyšší suma za dobu jeho činnosti. Již loni se výdaje fondu více než zdvojnásobily na zhruba 8,8 miliardy korun a letos dále vzrostly, zejména kvůli růstu nároků na dotovaný vývoz mléka a větší podpoře vyplacené zemědělcům za uvedení půdy do klidu. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl SZIF. Právě podpory na to, že zemědělci využijí část ploch k jiné než potravinářské produkci, představovaly letos největší výdajovou položku fondu. Z loňských 1,77 miliardy korun se zvedly na 3,15 miliardy korun. Větší podpora měla především pomoci zemědělcům překonat letošní dopady nepřízně počasí a propadu farmářských cen v prvním pololetí. Druhou největší část výdajů pak tvořily dotace na vývoz mlékárenských výrobků, které stouply zhruba na 2,5 miliardy korun z loňských asi dvou miliard. Důvodem byl hlavně pokles cen na světových trzích. Podle ředitele Jana Höcka fond letos provedl na agrárním trhu řadu úspěšných zásahů. "Ne všechny si přitom nárokovaly výdej finančních prostředků. Příkladem je situace s nízkou cenou pšenice potravinářské, kdy se impulzem k úpravě cen na trhu stala už pouhá příprava fondu k realizaci intervenčního nákupu," uvedl Höck. Více než kdykoli před tím musel letos SZIF zasahovat také na trhu s vepřovým masem. V prvním a druhém čtvrtletí podpořil částkou 40,8 milionu korun export čtyř tisíc tun živých prasat a 28,5 tisíce selat. Výkupní cenu jatečných prasat se podařilo zvednout o deset korun na 35 korun za kilogram v září. "Bohužel, tento pozitivní jev si mnozí chovatelé vyložili opět jako signál k navýšení stavů prasat a situace se nyní ke konci roku znovu opakuje," uvedl Höck. SZIF ještě v prosinci zareagoval na přetrvávající pokles nákupní ceny vyhlášením dotace na soukromé skladování celkem pěti tisíc tun vepřového masa. O tuto podporu však zájem nebyl. V příštím roce intervenční fond předpokládá výdaje kolem 7,6 miliardy korun. Pokud parlament schválí novelu zákona o zemědělství a o SZIF, která upravuje vznik jediné platební agentury vytvořené z intervenčního fondu, Agrární platební agentury a agentury Sapard, rozpočet SZIF se posílí o peníze na přímé platby, rozvoj venkova a další prostředky. Fond totiž začne spravovat také zemědělské podpory z EU. Ministerstvo zemědělství již dříve připustilo při budování agentury určité zpoždění a k urychlení příprav v tomto směru vyzval na podzim i evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler. "Jsme přesvědčeni, že veškeré termíny při budování platební agentury dodržíme a k 1. květnu 2004 zde bude stát plně akreditovaná a odzkoušená organizace," prohlásil Höck.