Ještě k 65. ročníku MKP

MUDr. Vlastimil NOVOTNÝ

Memoriál Karla Podhajského, neboli “Podhaják”, je nepochybně svátek všech kynologů České republiky, ale i Slovenska. Prostě existence Československa

se nedá zapomenout. Je to něco jako pro milovníky koní Velká Pardubická.

A protože psi jsou koně chudých, nemá tato všestranná soutěž takovou mediální publicitu. O finanční podpoře lze mluvit jen ze strany ČMMJ, jinak je to “národ sobě”. Záleží na pořadateli, jak se povede sehnat financování z řad sponzorů. V tomto ohledu byli pořadatelé letošního ročníku velmi úspěšní a podařilo se jim zajistit pěkné zázemí.

Memoriál dělají memoriálem revíry - voda, les a ten nejdůležitější je dobře zazvěřený polní revír. Jako rozhodčí na “velkém poli” jsem měl to štěstí

posuzovat v revíru, kde každý pes měl možnost přijít na pernatou a zajíců nepočítaje. Jedinou výjimkou byla letošní vítězka Asta Hájský revír, které se v poli pernatá zvěř prostě vyhýbala. Své kvality prokázala vystavením celkem šesti kusů srstnaté zvěře bez jediného zakolísání. Předvedla prostorné, systematické a vyvážené hledání s patřičnou loveckou chytrostí, výrazně vyjádřenou touhou najít zvěř. Spolu se svým vůdcem Jiřím Černým tvořila velice harmonickou dvojici a oba na této soutěži zúročili tři roky poctivé přípravy. Na velkém poli nasadili laťku tak vysoko, že na ní dosáhl jen Marko zKvítele svůdcem Josefem Novákem. Rovněž vystoupení tohoto páru bylo na loveckém parkuru velice dominantní. Pes předvedl hledání spíše loveckého typu se 100% účinností. Ve velice krátké době vystavil v typickém manýru KO dva kusy zvěře a vůdce se předvedl jako brilantní střelec. Výkon ostatních byl již o poznání horší, což se také promítlo ve známkách a lze říci, že do této kategorie lepšího průměru by patřil Ralf Afoli sJosefem Musilem a Ar zJeklíku sEmanuelem Doležalem. Fena Dasta zČeperáku, vůdce Miloš Knotek, měla situaci při hledání velice složitou, protože se stále měnil směr větru a v některých chvílích hledala prakticky po větru. I přes horší mechaniku pohybu a nízké držení hlavy ukázala, že je dobrým loveckým psem a bez zaváhání vystavila kus pernaté a srstnaté za velmi obtížných povětrnostních podmínek.

Staré pravidlo, že psu se má věřit, porušil vůdce Jaroslav Košťál a svou chybou odsunul svého čtyřnohého pomocníka Arona zRudolecké Vubce do II. ceny. Tři psi na “velkém poli” obdrželi nulu z vystavování, padaly i dvojky. To je věc, která by měla být tématem k zamyšlení pro chovatele. Memoriál Karla Podhajského je všestranná zkouška, ale mělo by platit, jak říkali její zakladatelé, že pole dělá body a les pořadí. Na toto téma také jednala kynologická komise ČMKJ v předvečer memoriálu a došla k závěru, že současný zkušební řád pro zkoušky ohařů je kvalitní, je třeba pouze zajistit jeho správné použití ze strany rozhodčích a některými úpravami dát možnost vyniknout typickým vlastnostem stavěcích psů, a to zejména vystavování jako typické vlastnosti celé FCI skupiny číslo VII.