Neudržované pozemky ohrožují zeleň

Plevelné rostliny ohrožují přírodní rovnováhu v Hradci Králové. Potíže způsobují zejména neudržované pozemky, na kterých se invazní druhy rostlin rychle šíří a utlačují původní vegetaci. Zároveň jsou zásobárnou semen pro široké okolí. Po několika letech mohou být zanedbávané lokality zcela znehodnoceny.

Vedení hradecké Městské zeleně dokonce vytvořilo zvláštní skupinu oborníků, která se bojem s invazními rostlinami zabývá a každoročně na nákup chemických postřiků a nové techniky investuje nemalé částky. Podnik chce tímto způsobem včas zabránit nekontrolovatelnému šíření plevelů a předejít vážným problémům, které invazní druhy rostlin způsobují.

"Pokud se s neudržovanými pozemky nezačne něco dělat, hrozí invaze do širokého okolí, která si vyžádá další náklady na ošetřování zeleně a likvidaci plevelů. Příkladem jsou pozemky po pravé straně výpadovky z Hradce Králové na Třebechovice pod Orebem. Na tomto území se ve velkém množství vyskytuje zejména šťovík, ale také lopuchy, pcháče a další rostliny. Za několik let bude tato půda neobdělávatelná. Takovýchto míst je ve městě několik. Potíž je v tom, že jsou zdrojem semen, která ve velkém množství nalétávají na okolní plochy zeleně. Nápor nových plevelů je obrovský," řekla vedoucí odboru ochrany a výživy zeleně podniku Městská zeleň Hradec Králové Ludmila Bystrá.

Majitelé pozemků jsou sice povinni parcely udržovat, ale postih jim hrozí většinou až za závažné změny fyzikálních a chemických vlastností půdy."Sankce jsou směrovány spíše tam, kde vlastník způsobí devastaci nebo znehodnocení půdy, což není tento případ. Na zanedbání hospodaření sankční ustanovení nepamatují. Považuji to za nedostatek zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který otázku zanedbání hospodaření na pozemcích neřeší. Dokonce se může stát, že zemědělské pozemky přestanou mít charakter zemědělské půdy," sdělil vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Krajského úřadu v Hradci Králové Miloš Čejka.

"Možnosti, jak donutit vlastníky soukromých pozemků, aby své zahrady udržovali, neexistují. Nemůžeme přikázat, aby majitelé plevel na svých zahradách vymýtili. Jiné podmínky platí v chráněných lokalitách," uvedla vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny hradeckého magistrátu Jana Vojtová.

Pouhé sečení zaplevelených ploch není podle pracovníků Městské zeleně dost účinné, proto před časem začali používat moderní, ekologicky rozložitelné chemické prostředky. Ty jsou však drahé a musí být užívány odborně.

"Používáme kombinaci herbicidů a přípravků, které působí na odnožování trav, čímž se trávníky zahušťují a plevel se na nich hůř prosazuje. Aplikace se provádí pouze v lokalitách, kde je to nutné. Hradec naštěstí problém plevelů nepodcenil. Díky tomu, že jsme se na tuto problematiku zaměřili jako jedni z prvních, nám zatím souboj s přírodou přes hlavu nepřerůstá. Letos jsme vyčlenili skupinu pracovníků, kteří se zaměřují vyloženě na ochranu zeleně proti plevelům. Chemicky jsme ošetřili plochy o rozloze sto osmdesát tisíc metrů čtverečních," sdělila Bystrá a dodala, že náklady na ochranu proti plevelům tvoří značnou část rozpočtu Městské zeleně.

"Náklady na ošetření jednoho hektaru činí téměř osm tisíc korun. Téměř osmdesát procent z této částky připadá na chemické přípravky," řekla Bystrá.Mezi místa s největším výskytem plevelů v Hradci Králové patří plochy v okolí hlavního nádraží, podél Labe a Orlice nebo v prostoru bývalého vojenského cvičiště Na Plachtě. Další lokality jsou v okrajových částech města, například v Březhradě, kde se potýkají s mohutnými keři křídlatky české. Ta patří spolu s netýkavkou či šťovíkem k nejhojněji rozšířeným plevelům ve městě. Naopak invazi bolševníku, který způsobuje zdravotní potíže včetně popálenin, se v Hradci zvládnout podařilo.Co způsobuje plevel:* rychlým zarůstáním vytlačuje ostatní rostliny,* svými nároky na živiny mění složení půdy,* přerůstá a zastiňuje původní rostliny* je atraktivnější pro hmyz, čímž odsunuje do pozadí ostatní kvetoucí rostliny.