Je liška mlsnější než rys?

Znát podrobný jídelníček naší zvěře je důležité z mnoha hledisek a otázka kladená v názvu našeho příspěvku není vůbec nesmyslná ani zbytečně nadnesená. Možná je pouze neobvykle formulována. Odpověď na tuto otázku nám však umožní lépe pochopit nejen vzájemný vztah či potravní konkurenci lišky a rysa, ale i význam obou těchto šelem v naší přírodě.

V 80. letech 20. století, kdy byla v rámci řešení projektu “Lynx” posilována nově vznikající populace rysa ostrovida na Šumavě, bylo za důležitý argument podporující vysazování rysů považováno snížení početního stavu lišek a následná likvidace vztekliny. Další tvrzení označovalo rysy kvůli lovu hlodavců a nemocné či jinak postižené srnčí zvěře za důležitější “zdravotní policii”, než jakou v naší přírodě vykonávají lišky. Třetím argumentem pak bylo tvrzení, že rys bude svou působností rozptylovat tlupy jelení zvěře a tím omezovat škody na lesních porostech.

Bohužel tehdy nebyl ani jeden z těchto názorů podložen seriozním srovnávacím studiem složení potravy rysa a lišky. Dnes již asi také nezjistíme zda prezentované názory byly jen výsledkem naivity předkladatelů projektu a dalších propagátorů vysazování rysů nebo jejich účelovou manipulací s tehdy dostupnými literárními údaji. Praxe totiž ukázala, že se skutečnost s teoretickými předpoklady ne vždy zcela shoduje. Na obranu výše zmíněného projektu je však nutno konstatovat, že v tehdejší době se potravní ekologií rysa a lišky a překryvností jejich potravních nik u nás nikdo soustavně nezabýval (vzhledem k rozšíření obou druhů u nás ani nemohl) a ani zahraniční poznatky nebyly příliš bohaté. Zcela pak scházely údaje z oblastí, kde byl rys do volné přírody uměle rozšiřován. Tato situace trvala až do nedávné doby, kdy se zpracovaly podrobné potravní studie obou druhů nejen v různých částech Evropy, ale i u nás.

Stržený srnec rysem, typické je přikrytí kořisti po načnutí, k tomuto kusu se několikrát vracela rysice s mláďaty. U nás byla potrava rysa ostrovida a lišky obecné studována na Šumavě v letech 2000 – 2002. Na daném území je rys ostrovid v současné době jedinou volně žijící velkou šelmou. Liška obecná, jejíž početnost je ve sledované oblasti velmi vysoká může za určitých podmínek patřit k potravním konkurentům rysa.

Pro stanovení kvalitativního složení potravy obou druhů šelem byla použita metoda rozboru vzorků trusu a žaludků. Celkem bylo analyzováno 122 vzorků trusu a 26 žaludků rysa ostrovida a 401 vzorků trusu a 91 žaludků lišky obecné.

Výsledky rozborů trusu rysa

Potrava rysa ostrovida je v jednotlivých částech jeho poměrně velkého areálu dosti odlišná a do značné míry závisí na lokálním složení fauny. Nejčastější potravou rysa ostrovida ve sledované oblasti byli savci, kteří byli určeni v 99,18 % všech analyzovaných vzorcích trusu. Ze savců se nejčastěji vyskytovali zástupci řádu kopytníků (82,79 %), dále zástupci hlodavců (36,89 %), zajíců (20,49 %), šelem (10,66 %) a hmyzožravců (0,82 %).

Ze skupiny kopytníků byl nejčastější kořistí rysa (seřazeno podle klesající hodnoty frekvence): srnec obecný (61,48 %), následovaný jelenem lesním (26,23 %) a prasetem divokým (13,11 %). V potravě rysa byl dále zjištěn muflon (3,28 %) a pouze v 1 vzorku byla determinována domácí ovce (0,82 %).

Zajímavé bylo nemalé zastoupení hlodavců v potravě rysa. Ačkoliv představují pouze malý podíl zkonzumované biomasy, není jejich relativně vysoké zastoupení zanedbatelné. K nejvíce loveným druhům hlodavců patřili (seřazeni podle klesající hodnoty frekvence): norník rudý (6,56 %), hraboš polní (5,74 %), hryzec vodní a hraboš mokřadní (2,46 %). Další hlodavci (veverka obecná, hrabošík podzemní, myšice lesní a potkan) se v analyzovaném materiálu vyskytovali s frekvencí nižší než 2 %.

Ačkoliv hlavní podíl v potravě rysa představují herbivorní savci (býložravci), jsou v jeho potravě zastoupeny také šelmy. V analyzovaném materiálu byly určeny následující druhy šelem (řazeno podle klesající hodnoty frekvence): liška obecná (6,56 %), domácí kočka (2,46 %), jezevec lesní a kuna bez určení druhu (<2 %). Většina zjištěných zástupců šelem představuje spíše náhodnou složku v potravním spektru rysa. Výraznější zastoupení však představovala liška obecná, která by mohla být jedním z alternativních zdrojů kořisti. Predace lišek rysem může být výsledkem individuální specializace rysa na tento druh.

Zajímavý byl nalez krtka obecného v 1 analyzovaném vzorku trusu. Hmyzožravci se v potravě rysa vyskytují pouze ojediněle.

Neméně důležitou potravní složkou byli ptáci (16,39 % všech analyzovaných vzorků). Vzhledem ke značnému poškození peří po průchodu trávicí trubicí nebylo možné jeho detailnější určení. Výsledky rozborů žaludků rysa

Z analyzovaných 26 žaludků bylo 7 prázdných (26,92 %). Nejčastější potravou rysa podle obsahu žaludku byli savci (73,08 %). Z nich se nejčastěji vyskytovali zástupci řádu kopytníků (61,53 %), dále zástupci hlodavců (19,23 %), zajíců (19,23 %) a šelem (3,85 %).

Ze skupiny kopytníků byl nejčastější kořistí rysa (seřazeno podle klesající hodnoty frekvence): srnec obecný (50,00 %), následovaný jelenem lesním (15,38 %) a prasetem divokým (11,54 %). Ze skupiny hlodavců se v potravě rysa vyskytovaly následující druhy (seřazeno podle klesající hodnoty frekvence): norník rudý (15,38 %), hraboš polní (11,54 %) a hraboš mokřadní a myšice bez určení druhu (3,85 %). Zajíc polní byl zastoupen v 19,23 % analyzovaných žaludků. Ze skupiny šelem byla v potravě rysa určena pouze liška obecná (3,85 %).

Důležitou potravní složkou byli i ptáci (12,67 % žaludků). Vzhledem ke snazší identifikaci peří v analyzovaných žaludcích bylo možné jeho detailnější určení. Z ptáků byl v potravě rysa určen jeřábek lesní (7,69 %) a dále kos černý, sojka obecná a drozdovití bez určení druhu (3,85 %).

Z uvedených skutečností je zřejmé, že v potravě rysa jsou zastoupeny i mnohé jiné druhy živočichů, než spárkatá zvěř. Podle rozboru trusu byli dokonce v některých vzorcích z letního období zastoupeni pouze hlodavci. Tyto výsledky jsou např. zcela ve shodě s údaji zjištěnými na Slovensku.

Výsledky rozborů trusu lišky

Liška obecná patří mezi potravní oportunisty. Její spektrum potravy je velice široké a složení je závislé na lokální potravní nabídce. Nejčastější potravou lišky obecné ve sledované oblasti byli savci, kteří se vyskytovali v 88,28 % všech analyzovaných vzorcích trusu. Nejvýznamnější zastoupení představovali hlodavci (71,07 %), dále následovali zástupci řádu kopytníků (32,17 %). Ostatní savci jako hmyzožravci, šelmy a zajíci se vyskytovali s frekvencí nižší než 7 %.

Z hlodavců se v potravě lišky nejčastěji vyskytovali následující zástupci (řazeno podle klesající hodnoty frekvence): hraboš bez určení druhu (21,70 %), hraboš polní (20,20 %), hraboš mokřadní (7,23 %) a hrabošík podzemní (4,25 %). Další hlodavci (veverka obecná, plšík lískový, hryzec vodní, norník rudý a myšice bez určení druhu) se v analyzovaném materiálu vyskytovali s frekvencí nižší než 3 %.

Druhou důležitou složku potravy představovali kopytníci (32,17 %). Z této skupiny byl v 16,70 % vzorků srnec obecný, následovaný prasetem divokým (9,48 %) a jelenem lesním (3,74 %). V nízkém zastoupení byla v potravě lišky nalezena také hospodářská zvířata (ovce, koza a skot).

Hmyzožravci byli v potravě lišky zastoupeni pouze v 3,99 % vzorků. Z této skupiny byl určen krtek obecný, rejsek obecný a rejsek malý. Šelmy se v potravě lišky vyskytují spíše náhodně a většinou v malém množství. S největší pravděpodobností jsou konzumovány pouze jejich mršiny. V analyzovaném materiálu byla pouze v 1 vzorku určena domácí kočka. Poměrně malý podíl v potravě lišky tvořili zajíci, kteří byli nalezeni pouze v 5,24 % vzorků. Nízké zastoupení zajíce v potravním spektru lišky souvisí pravděpodobně s jeho rozšířením a nižší populační hustotou v oblasti Šumavy. V analyzovaném materiálu byl ve 2 % vzorků nalezen domácí králík, který pravděpodobně představuje snadněji dostupný zdroj potravy zejména v okolí lidských sídel.

Nemalé zastoupení v potravě lišky tvořili ptáci (13,96 %). Vzhledem ke značnému poškození peří po průchodu trávicí traktem nebylo ve většině vzorků trusu možné určit, o jaký druh se jedná. V několika vzorcích bylo nalezeno peří hrabavých ptáků. Z této skupiny bylo v potravě lišky možné určit tetřeva hlušce a jeřábka lesního (oba druhy pouze v 0,50 % vzorků) a dále slepici domácí (2,99 %). Z dalších druhů ptáků bylo identifikováno peří kachny divoké (0,50 %).

Poikilotermní obratlovci (obratlovci jejichž teplota těla závisí převážně na teplotě prostředí) tvoří v potravním spektru lišky spíše náhodnou složku a jejich zastoupení bylo velice nízké. V analyzovaném materiálu byli v 4,99 % nalezeni zástupci plazů (ještěrka živorodá a ještěrka bez určení druhu), pouze v jednom vzorku byl nalezen zástupce obojživelníků (skokan hnědý) a rovněž v jednom vzorku zástupce ryb (vranka obecná).

V potravě lišky byli zejména ve vzorcích z letního a podzimního období nalezeni zástupci bezobratlých (28,93 % všech vzorků), zejména imága brouků, mravenci, blanokřídlý hmyz, luční kobylky, koníci, dále larvy brouků či žížaly. Ačkoliv zastoupení bezobratlých v potravním spektru lišky bylo vysoké, z nutritivního hlediska má tato složka podstatně menší význam. Výskyt plodů v potravě lišky měl podobně jako v případě bezobratlých výrazně sezónní charakter. Plody byly nalezeny ve 24,69 % všech vzorků. V potravě lišky byly nalezeny jak plody z ovocných stromů (jablka, hrušky, třešně či višně) tak plody lesní (maliny, borůvky, brusinky a jeřabiny).

Lidské odpadky byly v potravě lišky zastoupeny s nízkou frekvencí, nicméně zejména u lišek žijících v příměstských oblastech mohou představovat hlavní potravní složku.

Výsledky rozborů žaludků lišky

Z celkového počtu 91 žaludků bylo 26 žaludků bez obsahu (28,57 %). Nejčastější potravou lišky obecné ve sledované oblasti byli savci, kteří se vyskytovali v 86,15 % plných žaludků. Nejvýznamnější zastoupení představovali hlodavci (66,15 %), dále následovali zástupci řádu kopytníků (15,38 %). Ostatní savci jako hmyzožravci, šelmy a zajíci se vyskytovali s frekvencí nižší než 10 %.

Z hlodavců se v žaludcích lišek nejčastěji vyskytovali následující zástupci (řazeno podle klesající hodnoty frekvence): hraboš polní (41,54 %), hraboš bez určení druhu (21,54 %), hraboš mokřadní (12,31 %), hryzec vodní a norník rudý (7,69 %) a myšice bez určení druhu (6,15 %). Další hlodavci (veverka obecná, plšík lískový, hrabošík podzemní, potkan, myšice křovinná a myška drobná) se v analyzovaném materiálu vyskytovali s frekvencí nižší než 2 %.

Druhou důležitou složku potravy představovali kopytníci (15,38 %). Z této skupiny byl v 10,77 % plných žaludků srnec obecný, následovaný prasetem divokým (3,08 %) a jelenem lesním (1,54 %).

Hmyzožravci byli v potravě lišky zastoupeni v 7,69 % žaludků. Z této skupiny byl určen krtek obecný, rejsek obecný, rejsek malý a bělozubka šedá.. Zástupci šelem byli určeni v 3,08 % žaludků. V analyzovaných žaludcích byl nalezen hranostaj a kuna bez určení druhu. Poměrně malý podíl v potravě lišky tvořili zajíci, kteří byli nalezeni v 7,69 % žaludků. Domácí králík byl nalezen pouze v 1 žaludku.

Nemalé zastoupení v potravě lišky tvořili ptáci (20,00 %). V analyzovaných žaludcích byl v 3,08 % určen jeřábek lesní a domácí slepice. Ostatní zástupci jako kachna divoká, kos černý, kvíčala, drozd bez určení druhu, pěnkava a červenka byli určeni v 1,54 % žaludků.

Podobně jako v analyzovaných vzorcích trusu bylo zastoupení poikilotermních obratlovců v potravním spektru lišky velice nízké. V analyzovaném materiálu byli v 4,61 % nalezeni zástupci plazů (ještěrka obecná, slepýš křehký a užovka obojková) a pouze v jednom vzorku byl nalezen zástupce obojživelníků (skokan hnědý).

Podobně jako v analyzovaných vzorcích trusu byli v žaludcích z letního a podzimního období nalezeni zástupci bezobratlých (16,92 %), zejména imága brouků, kobylky, koníci, sršně či žížaly. Výskyt plodů v potravě lišky měl podobně jako v případě bezobratlých výrazně sezónní charakter. Plody byly nalezeny v 18,46 % žaludků. V potravě lišky byly nalezeny jak plody z ovocných stromů (jablka, hrušky, třešně, višně, švestky) tak plody lesní (borůvky, bezinky, trnky či šípky).

Lidské odpadky jako igelitová folie, kondom, slupky od salámu či zbytky z drůbežích jatek byly nalezeny v 6,15 % žaludků .

Na základě Piankova koeficientu byl stanoven překryv potravních nik rysa ostrovida a lišky obecné na 63,5 %. V potravě obou sledovaných druhů šelem bylo zjištěno 20 společných potravních složek, 7 potravních složek pak pouze v potravě rysa ostrovida, 39 složek pouze v potravě lišky obecné. Mezi společné potravní složky patřili zejména zástupci hlodavců, zajíců, kopytníků a ptáků. V potravě lišky bylo významné zastoupení kopytníků, zejména srnce obecného. Vysoký podíl kopytníků v potravním spektru lišky byl zaznamenán v řadě studií, které se zabývaly potravou lišek v oblastech jejich společného výskytu s většími druhy šelem jako je rys. Zbytky jeho kořisti představují pro lišky snadno dostupný a okamžitě využitelný zdroj potravy, zvláště v zimním období, kdy jsou ostatní potravní zdroje málo dostupné.