Šumava chce přilákat turisty

Nové možnosti se zřejmě otevřou především pro pěší turistiku, plánují se nové hraniční přechody pro pěší.

Připravované změny ve vedení Národního parku Šumava (v souvislosti s odchodem dosavadního ředitele Ivana Žlábka) a nová koncepce Ministerstva životního prostředí ČR, možná dokážou přiblížit dosud zcela neslučitelné pohledy na Šumavu. Parku, ochránců přírody a představitelů obcí. Starostové předpokládají, že budou nyní moci více rozhodovat o tom, jak se budou jejich obce rozvíjet."Současná situace přináší určitou naději v nová konstruktivní jednání a vstřícnost ze strany parku vůči obcím," komentuje tajemník Městského úřadu Železná Ruda Jaroslav Tachovský a dále připomíná:"Uzavření některých vyasfaltovaných či zpevněných cest, a to i pro pěší, po kterých se pak prohánějí zaměstnanci Správy NP a CHKOŠ v terénních vozidlech, či celých území, která jsou opět využívána zaměstnanci Správy NP a CHKOŠ pro jejich vlastní aktivity, připomíná cokoli jen ne ochranu přírody. Takovéto jednání přináší nejen kritiku veřejnosti, ale znemožňuje i rozvoj turistického ruchu".Velkorysé plányChování parku bylo kritizováno dlouhodobě. Starosta Modravy Antonín Schubert věří, že nyní rozvoji obcí nebudou bránit státní úředníci na správě parku. A plány Mikroregionu ŠumavaZápad (tedy prostoru vymezeného obcemi Železná Ruda, Čachrov, Prášily, Srní, Modrava, Horská Kvilda) jsou skutečně velkorysé."Mikroregion by měl být dopravně propojen, rozšířit by se měly ekolinky autobusů, cyklostezky, turistické trasy, a to především v místech, která jsou dnes neprodyšně uzavřena "zelenou oponou". Pak by měly následovat konkrétní projekty rozvoje jednotlivých oblastí," plánuje Tachovský.Turisté mají šanciNejreálnější ze všech plánů se jeví podpora turistiky. Největší návštěvnost má na území parku tradičně Povydří, mluvčí parku Kantořík to přičítá klidu a nekomerčnosti lokality. Ročně ji navštíví necelé dva miliony lidí. Lyžařské středisko v Železné Rudě se však tak vysokou návštěvností vykázat nemůže. Právě omezení daná Národním parkem považuje Tachovský za jednu z příčin."Chtěli bychom přinést Železnorudsku rozumný rozvoj, který by zlepšil podmínky pro turisty pochopitelně tak, aby nedocházelo k ničení přírody," charakterizuje."Ve světě jsou vytvářeny národní parky, aby kromě své základní funkce ochrany přírody, zatraktivnily území a nabídly ho pod heslem "Poznej a chraň" návštěvníkům. Zde to až dosud bylo jinak. Šumava se díky Správě NP a CHKOŠ chovala k turistům nepřátelsky. Je zde mnoho naprosto nepochopitelných nařízení a zákazů, které právě pro jejich množství a nepochopitelnost stejně téměř nikdo nerespektuje", míní Tachovský. Vzor vidí v přístupu na německé straně Šumavy."Všechno lze vyřešit tak, aby se příroda nepustošila, ale lidé v ní mohli chodit a žít." Námi oslovení turisté se s tímto názorem shodují."Dnes můžete, co se Železnorudska týče, prakticky chodit po asfaltových cestách, které tu zůstaly z totalitní doby, ale skutečných lesních cest je poskrovnu. Otevřelo se to tu po revoluci pro turisty jen částečně, když samozřejmě pomineme zrušení spojnice přes bývalý vojenský prostor směrem na Prášily a Srní. Kam se dříve nemohlo kvůli pásmu, se teď zase nemůže kvůli ochranářům," zlobí se návštěvník Špičáku Martin Hora. Jak nám potvrdil starosta Železné Rudy J. Vonásek, obec vede v současné době jednání o zpřístupnění některých starých cest, nyní uzavřených."Jednáme například o tzv. Dívčích lávkách, tedy staré kamenné cestě spojené mosty, vedoucí po úbočí stěny Čertova jezera," upřesňuje. Mosty na této cestě vydržely od doby svého vzniku až do počátku devadesátých let, ale nepřežily "údržbu" Národního parku Šumava. Výsledky této "údržby" můžeme doložit snímky z našeho fotoarchivu. Otevření nových respektive obnovení tradičních, nyní nepřístupných tras by také mohlo rozšířit spolupráci obou částí Šumavy."Naším cílem je ještě více podpořit vzájemnou spolupráci s bavorskou a rakouskou stranou," dodává Tachovský. Nově navržené přechody hranic pro pěší a cykloturisty jsou Modrý sloup na trase mezi Modravou a Spiegelau pod Luzným, Jelení potok poblíž nově vybudované rozhledny Poledník a Svarožná podél říčky Svarožná směrem na BrennesSommerau.Lyžaři, bobisté a plavciNová sjezdovka na severní straně Špičáku, na místě již dříve plánovaném těsně po válce, nemá podle skeptických slov starosty Jiřího Vonáska naději. Pro osvěžení paměti s rozvojem sjezdového lyžování po osvobození republiky se totiž plánovalo vytyčení sjezdovky na severním úbočí Špičáku, která by vyústila u hotelů Rixi a Prokop. K realizaci však po komunistickém převratu už nedošlo. Jestli k ní někdy dojde, si dnes netroufá nikdo odhadnout. (Připomeňme, že se v poslední době objevily i diskutabilní úvahy o zalesnění Šancí tedy zrušení unikátní nejprudší sjezdovky v republice výměnou za povolení té severní.) Co ale vedení Železné Rudy považuje za reálné a také vše již připravuje, je rozsáhlá modernizace lanových drah a propojení kopců Špičáku i Pancíře systémem lanovek."Trasa kabinové lanovky by spojila obě místa z výchozí spodní stanice umístěné u vlakového nádraží a parkoviště. Nevidím v tom problém. Lanovka povede nad některými zařízeními a stavbami podobně jako v alpských zemích, kde je takový model běžný," plánuje Tachovský. Ovšem nejžhavější novinkou, kterou hodlá radnice prosadit co nejdříve, je bobová dráha pro turisty vedoucí pod stávající lanovou dráhou na Pancíř."Stavba se obejde bez kácení a bez hluku," tvrdí starosta s tím, že park nemá proti atrakci námitky a prostor pro lyžaře nebude nijak omezen."Ptákům a zvířatům taková atrakce nevadí, navíc tato lokalita je tolik zatížená, že pokud se nebude kácet, nevadí nám to," říká šéf chráněné krajinné oblasti Pavel Hubený.Do budoucna se uvažuje i o výstavbě dalších služeb. Podle Jaroslava Tachovského připadá v úvahu výstavba víceúčelové haly a zařízení pro vodní sporty, rehabilitace a podobně. Uskutečnění rozsáhlých plánů spolkne velké finanční prostředky. Podle Tachovského je důležité začít tím, co přinese nejrychlejší finanční efekt. Železnorudští tedy určili priority kabinová lanovka na Pancíř, na Špičák, lyžařské vleky nahradit sedačkovou lanovkou a postavit bobovou dráhu. Co se týče dalších peněz, obce by je měly získat z různých finančních zdrojů. Patří k nim dotace ministerstva a krajů, strukturální fondy Evropské unie a pomoci by měl rovněž jak bankovní, tak i podnikatelský sektor.