Evropské fondy mají peníze i pro vědce i podnikatele

Evropské fondy mají peníze i pro vědce i podnikatele Finance z evropských fondů využijte k rozvoji vědy a podnikání, radí přední ekonomické ústavy novým státům unie. Nezáleží jen na tom, kolik peněz dostanou nové členské země EU po rozšíření. Hlavní je, kam státy finance nasměrují a jak se s jejich pomocí podaří stimulovat regionální ekonomický rozvoj.Takový je závěr analýzy bruselského Centra evropské politiky (CEP) a Nizozemského úřadu pro ekonomickou analýzu (NBEPA).

Oba přední ústavy věnující se evropské integraci studovaly představy budoucích zemí unie o utrácení peněz z rozvojových fondů a jejich závěr je jednoduchý: vhodně nasměrovat regionální pomoc není jednoduché."Zkušenosti posledních dvaceti let u chudších zemí unie ukazují, že ne vždy se podařilo dát peníze na regionální rozvoj k dlouhodobému prospěchu. Zatímco Irsko zhodnotilo rozvojovou pomoc velmi produktivně, v Řecku její dopad je vidět jen málo," říká šéf sekce veřejných peněz v NBEPA Cees Jansen.

Česká republika má v letech 2004 až 2006 dostat ze společné pokladny Evropské unie na regionální rozvoj 1,4 miliardy eur, což je v přepočtu přibližně 43 miliard korun. Největší díl peněz - 1,2 miliardy eur může použít pouze na dopravní projekty, ochranu životního prostředí a pomoc při ekonomickém propadu určitých regionů.Odhadem čtyři miliardy korun bude mít na menší projekty, které jsou ale pro život mikroregionů významné.

"Například ve Velké Británii nasměrovaly část peněz na menší projekty do oblasti Cornwall, která má nejnižší HDP v zemi. Cornwall v letech 2000 až 2006 obdrží 498 miliónů eur a věnuje je na rozvoj turistiky a zvelebení keltských památek. Tak se do regionu dostanou další peníze," říká Frits Bos z NBEPA.Regiony ve střední a východní Evropě by se podle ekonomů měly zaměřit na vytvoření dobrého finančního managementu a poučit se ze zkušeností dosavadních členských zemí unie.

"Je důležité, aby si i menší podniky uvědomily, že mohou získat peníze na rozvoj. Stačí mít dobře zdůvodněný projekt v regionu, kde bude dopad unijní investice dobře viditelný," říká Karel Firla z Interelu, který v Bruselu funguje už několik desítek let jako poradenská firma.Příkladem může být zkušenost britské továrny na výrobu tradičního alkoholického nápoje Cideru. Firma Dunkerton's získala 29 tisíc eur na příspěvek na novou linku, která pomohla zvýšit výrobu. Podnik měl finanční těžkosti a hrozil mu bankrot. Projekt financovaný unií vytvořil dvanáct nových pracovních míst.

Irský Dublin získal v osmdesátých letech 40 miliónů eur na obnovu starobylého centra. Nevábná čtvrť Temple bar se stala centrem turistiky a obchodu a přináší dublinské radnici a irské vládě ročně jen z turistiky 500 miliónů eur."Spousta lidí si pod evropskými penězi představí pouze dálnice, tratě pro rychlovlaky nebo čističky odpadních vod. To je ekonomicky důležitá věc. Málo se ale mluví o podnikatelských a vědeckých projektech," říká Hans Martens z Centra evropské politiky. Z unijních fondů lze čerpat peníze také na rozvoj vzdělávání, šíření internetu a rekvalifikace lidí, co přišli o práci v důsledku útlumu hutnictví nebo těžby uhlí.

"Třeba Belgie neuměla příliš tyto možnosti využít, když se zavíraly ocelárny kolem Charleroi. Peníze šly hlavně na kultivaci krajiny. Daly se přitom využít na stimulaci pracovních příležitostí, region trpí až dvacetiprocentní nezaměstnaností," říká Frits Bos.Evropská unie díky minulým zkušenostem uvažuje o přerozdělení fondů tak, aby v nich vznikl jeden určený přímo pro vzdělání a vědu.