Zemědělci z okolí Temelína chtějí od a.s. ČEZ kompenzace za sucho

Farmáři, kteří hospodaří na zhruba 6000 hektarech kolem Jaderné elektrárny Temelín, požadují po elektrárenské společnosti ČEZ kompenzaci ztrát způsobených suchem. Zemědělci tvrdí, že po dokončení temelínských chladicích věží výrazně ubylo srážek a sucho jim nyní způsobuje neúnosnou újmu. Společnost ČEZ názor, že elektrárna významně ovlivňuje srážkové úhrny, odmítá.

"Domníváme se, že přirozený dešťový stín v údolí řek Vltavy a Lužnice umocnilo fyzikální působení výškových staveb elektrárny. V posledních letech v oblasti vlivem úbytku srážek prokazatelně poklesly výnosy polních plodin," řekl dnes bývalý prezident Agrární komory ČR Jiří Netík. Doplnil, že kvůli suchu budou muset mnohé podniky zaorat zaschlé a řídké porosty ozimých obilovin a řepky, čímž utrpí velkou ztrátu.

"Nikdy tady nebylo moc srážek, ale od té doby, co je tady Temelín, neprší vůbec. Naprosto extrémní byl letošní rok, kdy zaseté obilí nevzešlo. Nejhorší situace je u řepky, kterou jsme zaseli v agrotechnickém termínu během srpna, ale do dneška jsou pole hnědá," uvedl předseda Agrodružstva Žimutice Josef Zeman. Zemědělci upozorňují, že navíc většina dotčených katastrů byla vyřazena ze seznamu méně příznivých oblastí.

Mluvčí temelínské elektrárny Milan Nebesář uvedl, že vliv elektrárny na nejbližší okolí je nepatrný. "Její (elektrárny) vliv na klimatické poměry v širším slova smyslu je zlomkem klimatických změn, které probíhají na celé zeměkouli," zdůraznil. Dodal, že výzkumy vlivu Temelína na životní prostředí hovoří o tom, že průměrná hodnota ovlivnění úhrnu srážek je 2,8 milimetru za rok (0,5 procenta dlouhodobého průměru).

Ředitelka českobudějovické okresní agrární komory Hanka Hricová poznamenala, že zemědělci se v této věci obrátí rovněž na ministerstva zemědělství a životního prostředí a také na krajský úřad. Nebesář připustil, že se s nimi sejde i vedení elektrárny.