Východní Krušnohoří

Proč vyjet do Krušných hor? Možná vás pobaví a naladí tři příhody, které se opravdu staly. Uprostřed srpna zastavilo na parkovišti v centru Ústí nad Labem auto se švýcarskou poznávací značkou. Vystoupila z něj paní ve středním věku a ptala se na cestu do Krušných hor. Je prý galeristka a od jednoho severočeského umělce, který v její galerii vystavoval, slyšela, že je tam krásně. Má prý jet do Ústí, o němž slyšela, že je to "takový průmyslovější Grenoble" a pak se prý doptá.Příhoda druhá: jeden z majitelů několika turistických chat v Krušných horách nafotil sérii snímků v okolí Telnice, Klínovce a Božího daru. Publikoval je na internetových informačních stránkách v kanadském Torontu i s adresou a pozoruhodnostmi v okolí. Od té doby se v jeho chalupách nedají zamluvit pokoje. Třetí sezónu má plno. Střídají se mu tam celé zájezdy Kanaďanů, kteří si pochvalují jedinečné možnosti sportovního vyžití.Příhoda třetí: Předloni v horském středisku Telnice předváděla své nejnovější výrobky renomovaná firma vyrábějící hlavně lyže. Půjčovala je zdarma a zájemci je mohli zkoušet na zdejší nejnáročnější sjezdovce. Na přilehlém parkovišti zastavoval jeden vůz za druhým. Z jednoho s ústeckou značkou vystoupili čtyři pánové v oblecích, rychle se převlékli a zhruba půl hodiny lyžovali. Pak nasedli do auta a s nadávkami, že polední přestávka je moc krátká, se vrátili do Ústí.Příhody jsou pravdivé, i když přirovnání Ústí nad Labem ke Grenoblu může vyznít trochu směšně. Pravda však je, že z žádného jiného krajského města v České republice nebudete v horském středisku plném sjezdovek za patnáct až dvacet minut. Z Ústí to možné je. Protože však do lyžařské sezóny ještě zbývá trochu času, pojďme spíše na pěší výlet za krásami hor a historií. A protože Krušné hory se souvisle táhnou přes dva kraje více než 130 kilometrů, zůstaňme v jejich východní části v Ústeckém kraji. Najdete zde vše, co je pro pohoří typické: od přehrad po desítky kilometrů tras pro pěší i cykloturisty.

Síla potoků

Nejvyšší vrchol Krušných hor je Klínovec s 1244 metry nad mořem. Z vrcholu se starým hotelem a moderním vysílačem se táhnou kilometry sjezdovek, které v létě sjíždějí odvážlivci na horských kolech. Právě jednu ze sjezdovek protíná hranice mezi Ústeckým a Karlovarským krajem.O tom, že Krušné hory jsou opravdu pohoří se vším všudy, se jistě přesvědčil každý, kdo se z úpatí vydal i v parném létě s nedostatečným vybavením. Počasí se zde sice nemění každou minutu, ovšem díky výškovému rozdílu z úpatí na vrcholky (místy dosahujícího kolem 700 až 800 metrů) je tu o poznání chladněji. Zdejší horské potoky a říčky vypadají běžně velmi mírně, ovšem v době dešťů dokážou svou sílu. Loňská povodeň do Ústeckého kraje "nedorazila" po Labi, ale první udeřily právě zdejší potoky a doslova během pár minut v noci na 14. srpna zničily v Brandově, Dubí či v Hoře Svaté Kateřiny vše, co stálo v cestě.Pohoří vzniklo v prvohorách a díky prudké sopečné činnosti zbylo uvnitř hor neobvykle vysoké množství kovových rud. Ostatně většina ze zdejších obcí vznikla původně jako hornické osady. A ještě něco tu díky vulkanické činnosti zbylo: léčivé prameny. Krušné hory tak nefungují jen jako lázně klimatické. Jáchymov či Teplice v Podkrušnohoří jsou toho důkazem.

Komáří hůrka

Vzhůru do hor. Pro poznání historie a přírodních zajímavostí se jako ideální východisko výletů nabízí vrcholek Komáří hůrka (809 metrů). Název však najdete jen v mapách. Mezi místními se spíše ptejte na Komáří vížku. Tak se jmenuje zdejší starobylý a vyhlášený hotel s restaurací a jinak kopci ani nikdo neřekne.K typické staré horské stavbě vede lesem z Bohosudova zhruba 2,5 km dlouhá sedačková lanovka. A když v průvodcích píší, že vížka (od slova věž, ne výška) je "opěrným bodem pro pěší a cykloturistiku", opravdu nelžou. Ihned po vystoupení se dostanete na cyklostezku. V okolí hůrky se konají v zimě pravidelné závody psích spřežení, startují tu rogala a nadšenci na paraglidech. Pěší turisté mohou obdivovat nedalekou znovu opravenou kapli sv. Wolfganga z konce 16. století, u které je typický horský hřbitov. Možná vás zaujme, že jediné jméno na hrobech od 16. do poloviny 20. století není české, oblast byla až do vyhnání hlavně německá. V dnešních teplých dnech tu pobývá spousta Arabů. Jak to? Z Teplic, kde se arabští zákazníci hojně léčí, je sem opravdu blízko a podobně jako tito hosté piknikují v centru lázeňského města, vyrážejí ve svém typickém šatu na nenáročné procházky i sem, navíc doprava lanovkou je velmi pohodlná. Z hůrky se dá dostat k blízké hraniční stezce ve Fojtovicích (Fürstenau) a navštívit stará saská horská města Geising a Altenberg.

Štola Martin

Sjedete-li z Komáří hůrky pár kilometrů do nížiny směrem na Krupku, dostáváte se k další historické zajímavosti. Nad městem při hlavní silnici září bílou omítkou vchod do štoly Martin. Budete-li mít chuť vypravit se na prohlídku, při níž vás průvodce seznámí s historií dolování rud, nabízí se zde ideální příležitost. Štola je totiž jedno z nejvýznamnějších děl krupského krušnohorského revíru. Zpřístupněná trasa měří kolem pěti set metrů a v nevysoké a úzké chodbě vás průvodce zavede až k žíle pojmenované Lukáš. Věřte, nevěřte, skutečně uvidíte to, po čem horníci pátrali celá staletí - opravdovou žílu cínu. Žíla Lukáš je navíc neobyčejně mocná. Místy dosahuje v průměru neuvěřitelných dvaceti metrů. Od války se tu sice netěží, ale zdejší naleziště cínu bylo téměř dokonale čisté bez nežádoucích příměsí, hlavně arsenu.Rozhodnete-li se však spíše pro pobyt v horách bezprostředně nad Krupkou, čekají vás v této době stále ještě louky plné květin, dobře upravené a udržované asfaltové cesty a romantické pláně s polorozbořenými domy, které kdysi využívali vojáci k ostraze hranic. Snad nejzajímavějšími díly tohoto druhu jsou strážní věže ve směru na krušnohorskou obec Moldava a v okolí nádrže Fláje.

Plavební kanál a nádrž Fláje

V Krušných horách a v Podkrušnohoří je několik zajímavých nádrží. Díky starému plavebnímu kanálu patří k těm nejatraktivnějším zmíněné Fláje. Kanál pro plavení dřeva Fláje-Clausnitz je nejstarší technickou památkou svého druhu v Čechách. Je starší než šumavské plavební kanály. Dřevo se tu plavilo 243 let do saského Freibergu, tedy mnohem déle než na Šumavě. Kanál nechal v letech 1624 - 1629 vybudovat částečně na pozemcích Lobkoviců saský kurfiřt Johann Georg I. Byl tudy prý "odplaven" prales, který stál ve Flájské kotlině do 17. století. Ještě do čtyřicátých let 20. století dosluhoval jako přívod pro pohon vodní turbíny jedné českojiřetínské továrničky. Poté, co byla tato továrna zrušena, nebyl již kanál využíván a postupně upadl v zapomnění. V současné době se nadšenci snaží o jeho rekonstrukci. Kolem kanálu vede turistická stezka. Ovšem sluší se dodat, že putování kolem starého vodního díla lze podniknout jen s největší opatrností. Obecní úřad v Českém Jiřetíně dokonce varuje vozíčkáře a rodiče s malými dětmi, aby se ke kanálu v úseku nad vsí raději nevydávali, protože oprava nebyla ještě úplně dokončena a při vichřici a povodni byla část starých břehů stržena a na cestě jsou vyvrácené kmeny stromů.I samotná nádrž Fláje o rozloze 152 hektarů je technickou památkou, hráz byla totiž v letech 1952 - 62 unikátně stavebně vyřešena, je dutá. Nedaleko přehrady je i zbytek staré vesnice Fláje, která skončila v roce 1960 z větší části pod hladinou. Z nemovitostí byl zachráněn jen vzácný dřevěný kostelík zasvěcený sv. Janu Křtiteli z roku 1564. Dnešní podoba je zhruba z roku 1670. Unikátní doklad lidové architektury na horách a jediný zachovalý dřevěný horský kostelík mohou turisté po nákladné restauraci v roce 1995 navštěvovat zhruba 10 km od nádrže ve vesnici Český Jiřetín. A ještě jedna historická pozoruhodnost se nachází nedaleko Flájí a Českého Jiřetína. Po horských asfaltových silničkách je velmi dobře přístupný lesní zámeček Lichtenwald. Možná vás to překvapí, ale je opravdu barokní. V náročných podmínkách hor si sice stavitel nedovolil žádné velké ornamenty, nicméně půdorys stavby dílo jasně zařazuje. Název zámku z roku 1765 je spojením jmen významných šlechtických rodů. Své manželce, princezně z Lichtenštějnu jej totiž daroval hrabě Valdštejn coby svatební dar. K zámečku se lze bez potíží dostat od Flájí značenými lesními cestami a od přehradní nádrže cesta trvá kolem půl hodiny pěšky. Krušné hory mají ovšem jednu velkou výhodu.Narozdíl od Lužických hor či jen pár kilometrů vzdáleného NP České Švýcarsko na Děčínsku lze téměř po všech cestách, které využívají turisté, bez potíží jezdit na kole. -JANA FRÖHLICHOVÁ

Jak se tam dostat

Praha - Telnice - 115 km. Telnice je dobré východisko pro výlety v nejvýchodnější části Krušných hor.Praha - Klínovec - zhruba 125 km. Klínovec není jen lyžařské centrum, v současné době tu je dost příležitostí k cykloturistice a pěší turistice. Navíc je odtud blízko i do Vejprt, Měděnce, Místa a dalších obcí s historickými zajímavostmi.Karlovy Vary - Klínovec - zhruba 30 km.Praha - Krupka - zhruba 100 km. Krupka je díky lanovce na hory zajímavým, přesto opomíjeným horským městem.

INFORMACE

www.ceskehory.net/krusnehory/www.sweb.cz/rangiroa/http://krusne.hory.cz/ - web s nabídkami ubytováníwww.krusnohori.cz - výborný web s historickými údaji a popisem horských obcíwww.tj-klinovec.czwww.oreltelnice.czwww.obecni-urad.net/source/index.php?ID=16 - web o Měděnci a okolí

KAM NA JÍDLOV

Krušných horách jsou stovky restaurací, ve východní části se nabízí:Penzión U zeleného stromu (Telnice) - velmi slušný výběr hotových jídel i minutek, v běžných cenách v oblasti - hotová jídla začínají u 40 Kč.Restaurace Johanka (Háj pod Klínovcem) - slušný jídelní lístek, čeští návštěvníci jsou zde spíše výjimkou, servírka automaticky spustí německy. Ceny minutek začínají u 70 Kč.Horská restaurace a hotel Komáří vížka - zajímavá restaurace pojatá spíše jako myslivna. Dopravit se sem dá lanovkou a ceny jsou srovnatelné s cenami jídel kdekoli v údolí. Minutky s masem začínají také u 70 Kč.

UBYTOVÁNÍ

Můžete zkusit např. tyto možnosti, které patří k zajímavým hlavně díky cenám.Horská chata, Mariánská 21 - horská chata v srdci Krušných hor, nedaleko středisek Boží Dar a Jáchymov, cena lůžka: 180 KčChata Barborka, Háj u Loučné, nedaleko Klínovce. cena lůžka: 170 KčPenzión U Chalupských - Penzión turistického typu v Měděnci, cena lůžka: 200 KčHorský hotel Lesná - na hřebeni Krušných hor nedaleko Mostu a Chomutova, cena lůžka: 170 KčHotel Yetti - rodinný hotel ve Vejprtech bezprostředně u hraničního přechodu do německého Barensteinu, cena lůžka: 380 KčV celé oblasti je však na desítky hotelů a penziónů. Vyčerpávající přehled poskytne např. stránka www.ceskehory.cz

ZAJÍMAVOSTI Z HOR

I když jsou Krušné hory v současné době "jedno velké sportovní středisko" bez zajímavosti nejsou historické události spjaté s horami.První vyobrazení Krušných hor je již v nejstarších mapách Evropy. Jejich nynější název je pravděpodobně z 16. století, poprvé jsou zmíněny s označením Erzgebirge (tedy Krušné hory) v kronice Petra Albina.Do 15. století, doby největšího rozvoje hornictví, byly hory osídleny jen velmi sporadicky. Vedly tudy jen kupecké stezky. Tyto obchodní cesty byly chráněny systémem strážních hradů. Navštívit můžete například zříceninu na Andělské hoře, hrad Hasištejn či velmi zajímavý hrad Kyšperk nedaleko Krupky, o jehož původu toho mnoho nevíme.V západní části Krušných hor se ujala výroba hudebních nástrojů, především v Lubech a Kraslicích. Zde také došlo v první polovině 19. století k vynálezu foukací harmoniky.Po objevu radioaktivity a později popsání prvku radium manžely Curiovými se radium vyrábělo v Krušnohorském Jáchymově. Téměř až do vypuknutí první světové války měl Jáchymov monopolní postavení ve výrobě rádia.V Krušných horách došlo i k řadě velmi významných bitev.V roce 1126 se v krušnohorském průsmyku u Chlumce střetla vojska krále Lothara a knížete Soběslava. Dlouho se myslelo, že bitva byla někde u hradu Kyšperk, ovšem už Palacký a později další historikové určili, že byla nedaleko zaniklého hradu Chlumec u Ústí.Velmi významně do oblasti Krušných hor zasáhla i závěrečná fáze napoleonských válek, kdy po porážce v Rusku roku 1812 se u Přestanova u Chlumce strhla krvavá bitva mezi francouzskými vojsky pod velením generála Vandamma a rakouskými a ruskými armádami pod velením knížete Schwarzenberka spolu s pruskými vojsky, která přispěchala na pomoc. Francouzi prohráli.Velká letecká bitva byla nad Krušnými horami za 2. sv. války. Dodnes je pomník v obci Kovářská.

AKCE

Hned třii zajímavé jezdecké dny se chystají pod Krušnými horami. Na mostecký hipodrom, odkud je krásný výhled na panorama hor, se o nadcházejícím víkendu sjedou majitelé koní, které se účastní parkurového skákání. Na 18. října je připraven velký závěrečný dostih - Českomoravská cena. Sezónu zakončí tradiční Hubertova jízda 1. listopadu. Více informací o dostizích se lze dozvědět na tel. hipodromu 476 101 734 nebo na stránkách www.hipodrom-mo.czV Mostě také začíná 18. října poslední letošní podkrušnohorské putování Klubu českých turistů. Akce nazvaná příznačně Poslední puchýř vede až do Loun, kde bude pod Ranou zakončena taneční zábavou. Trasy jsou 10 a 25 km, startuje se na zdejším nádraží ČD v 7.30 a v 9 hodin.

Východním Krušnohořím

Nejvýchodnější část Krušnohoří začíná nad Ústím nad Labem a táhne se nad Teplice. Výškově zaostává za centrální částí kolem Klínovce, je však téměř stejně výrazně nadsazena nad zmíněná města. Horní partie vyplňuje Přírodní park Východní Krušné hory, úpatí tvoří Krajinná památková zóna bitvy 1813. Kraj jako by přitahoval velké vojenské střety. Bitva u Chlumce se odehrála v zimě 1126. Vítězstvím v ní nad německým císařem Lotharem III. si Soběslav zajistil vládu v Čechách a Češi snad získali románskou rotundu sv. Jiří na Řípu, byla-li opravdu postavena na paměť této bitvy. Bitva Na běhání v roce 1426 známá spíše jako bitva u Ústí patří mezi slavná vítězství husitů. Nejvíc pozůstatků se vztahuje k napoleonským bitvám v roce 1813, které znamenaly první vítězství spojeneckých armád rakouské, pruské a ruské a předznamenaly blížící se konec Napoleonovy slávy. Udělejme si pěší výlet do této krajiny, zaměřený na přírodní park a opírající se na startu i v cíli o železniční stanice. Vojenské hroby, pomníky vojsk i vojenských osobností a památníky je vhodnější navštívit formou mototuristiky. Čeká nás poklidný a pohodlný výlet po největší náhorní plošině v Čechách s přístupem Telnickým potokem a sestupem lesní krajinou do Krupky.Výchozím bodem je železniční stanice Telnice, ležící vlastně ve Varvažově, který je na okraji zmíněné Krajinné památkové zóny. Ve Varvažově bychom našli pruský a rakouský pomník, které byly v místech poslední bitvy postaveny krátce po ní na oslavu vítězů. Telnice s novogotickým kostelem je hornickou osadou, známou již půl tisíciletí před uvedenou bitvou. Vyrazíme po zelené značce proti proudu Telnického potoka a projdeme lyžařským areálem Zadní Telnice do Adolfova. Tady se dáme po červené Krušnohorské magistrále vlevo, po místní komunikaci dojdeme do Habartic a terénem na Komáří hůrku (809 m). Před postavením horského hotelu zde stávala zvonice, která zahajovala a ukončovala šichty horníků v okolních dolech. I bez zrušené rozhledny je to výjimečný rozhledový a orientační bod. Vede sem sedačková lanovka z dolního Bohosudova, kde túru později ukončíme. Magistrála teď vede obnoveným lesem ke křižovatce, kde ji opustíme a vydáme se s modrou značkou vlevo členitým sestupem do Krupky. Město vyrostlo ve 14. století na bohatých nalezištích cínovce. Už v pobělohorské době trpělo požáry, poslední jej poničil v roce 1904. V dnešní městské památkové zóně je muzeum s expozicí těžby a zpracování cínu. Gotický kostel Nanebevzetí P. Marie sdílel složité dějiny města, stejně jako hřbitovní kostel sv. Anny a hornický kostel sv. Prokopa. Stranou města stojí hrad Krupka, vybudovaný na ostrohu spadajícím do dvou údolí. Hrad byl dostavěn až koncem 15. století, ale v 17. století již byl pustý. Tehdy zde vznikl úřední dům, kterému se říkalo horský zámek. V něm je dnes hostinec. Návštěvu J. W. Goetha připomíná pomníček nedaleko věže, od níž je nádherný rozhled. Z Krupky přejdeme do Bohosudova, v jehož klášteře pobývala sovětská vojska od okupace 1968 do roku 1991. Stavebním jádrem je poutní kostel Bolestné P. Marie. Nad městem si ještě povšimneme Kalvárie s křížovou cestou, tvořenou 14 kaplemi. Ovšem jen máme-li ještě čas. Jsme v cíli.Jan StráskýAutor je místopředsedou Klubu českých turistů, bývalý ministr a premiérMapa: Krušné hory - Teplicko, 1:50 000, edice KČT č. 6Trasa1. Telnice - po Z: 2. Zadní Telnice (4) - 3. Adolfov (6) - po Č: 4. Habartice (9) - 5. Komáří hůrka (13) - 6. pod Cínoveckým hřbetem (17) - po M: 7. Krupka (24) - 8. žst. Bohosudov (26)