Putinův poradce tvrdí, že Kjótský protokol je pro Rusko nevýhodný

Text Kjótského protokolu je pro Rusko nevýhodný, neboť musí snížit emise oxidu uhličitého, i když se na jeho produkci podílí v rámci světa jen šesti procenty. Mnohem větší producenti jako Čína a USA ale nejsou nijak omezovány. Na světové konferenci o klimatických změnách to dnes v Moskvě prohlásil ekonomický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Andrej Ilarionov. Připomněl, že když americký prezident George Bush v roce 2001 ohlásil, že USA od protokolu odstupují, zdůvodnil to neúměrnými limity, které jsou při ekonomickém rozvoji nepřijatelné. Putin v pondělí, v úvodu pětidenní konference, zklamal očekávání, když řekl, že Moskva se zatím nerozhodla protokol ratifikovat. Při odstoupení USA je Rusko klíčovým hráčem uvedení protokolu v život, protože jednou z podmínek je účast zemí, které produkují nejméně 55 procent škodlivých plynů. Dokument zatím ratifikovalo 119 států, na něž připadá 44 procent škodlivin. Přistoupení Ruska se očekávalo zejména kvůli loňskému slibu předsedy ruské vlády Michaila Kasjanova, který slíbil účast Moskvy do roka. Ilarionov dnes prohlásil, že premiér dal slib "bez znalosti detailní analýzy důsledků" ratifikace pro Rusko. Poradce dnes podobně jako v pondělí Putin sdělil, že Rusko může z oteplování planety, za nímž jsou právě emise škodlivin, vytěžit. "V Rusku se v posledních letech zvýšila úroda obilí... Jsme severní stát a utrácíme desítky miliard dolarů za topení, osvětlení a teplé oblečení. Zvýšení teploty o půl či jeden stupeň pro nás má nesmírné ekonomické důsledky," prohlásil Putinův poradce. Prezident sám hovořil spíš v lehčím tónu, když řekl, že se Rusové nebudou zlobit, když budou moci kupovat míň kožichů. Börge Brende, který vede Komisi OSN pro udržitelný rozvoj, dnes v Moskvě prohlásil, že ruské veto protokolu z Kjóta zásadním způsobem poškodí celosvětové úsilí o záchranu životního prostředí. "Změny klimatu jsou největší výzvou, jíž čelíme," řekl. Vědci ze Světové zdravotnické organizace v příspěvku ale připomenuli, že vedlejším účinkem oteplování jsou zdravotní problémy od malárie po podvýživu. Ročně na ně umírá 160.000 lidí. Podle profesora Andrewa Hainese z londýnské Školy pro hygienu a tropické lékařství se do roku 2020 počet úmrtí spojených s oteplování zdvojnásobí, a to bez ohledu na zkvalitnění zdravotní péče. Nejohroženější skupinou jsou děti; podvýživa, malárie a průjmová onemocnění, zaviněná vysokými teplotami, záplavami a suchem postihnou zejména obyvatele Afriky, Latinské Ameriky a jihovýchodní Asie. Bilanci údajně nezmění ani fakt, že vlivem mírnějších zim ubude nemocí spojených s nachlazením. Kjótský protokol zformulovaný v roce 1997 počítá s celosvětovým snížením emisí škodlivin o 5,2 procenta ve srovnání s rokem 1990. Rusko už svůj limit splňuje nyní, protože od roku 1990 zaniklo mnoho jeho těžkého průmyslu a podle některých odborníků se na úroveň roku 1990 v emisích dostane tak za 20 let. Moskva ale počítala s výhodou, kterou poskytuje možnost odprodat nevyužité závazky ke snižování. Podle mnohých zdrojů Rusko otálí s připojením k protokolu z obchodních důvodů a žádá záruku příjmů. Další specialisté poukazují na to, že USA zřejmě na Moskvu vyvíjejí podobný tlak, jako například na Kanadu, kterou se Washington snažil odradit od přistoupení k protokolu. Kanada nakonec protokol ratifikovala loni.