Úředníci z Vysočiny studovali život vydry říční

Úředníci z kraje Vysočina, kteří mají na starost náhrady škod způsobených chráněnými druhy zvířat, dnes ve stanici ochrany fauny v Pavlově na Havlíčkobrodsku studovali život vydry říční. V řadě zemí byla kvůli kožešině úplně vyhubena, proto na počátku 90. let vznikl i v České republice program její záchrany. Stovky vyder při migraci zahynuly pod koly aut a v pastích rybářů. Zákon o náhradě škod platí více než tři roky, poškození chovatelé ryb zatím této možnosti příliš nevyužívají. Norma má eliminovat konflikt mezi člověkem a chráněnými zvířaty. Úředníci by tedy měli bez průtahů a zbytečné byrokracie vycházet žadatelům o náhradu škod vstříc, aby vydry mohly v klidu žít, řekl ČTK vedoucí stanice Aleš Toman. Dopoledne se účastníci semináře seznamovali s platnou legislativou, aby mohli žadatelům poradit, jakým způsobem postupovat. V terénu by pak měli umět prokázat, že škodu na rybí osádce skutečně způsobila vydra. Ta za den zkonzumuje půl až tři čtvrtě kilogramu ryb. Zbytek její potravy tvoří například drobní obojživelníci a hlodavci. Náhradu škod pak na základě posudku zpracují znalci z oboru. "Spíše než znalosti o vydře mě překvapil zájem úřednic," zhodnotil průběh školení Toman. Úřednice totiž měly připraveny krabičky a sáčky na vydří trus, aby ho následně mohly prostudovat. Vydří trus tvoří v podstatě šupiny a rybí kosti. Podle stop a trusu se dá v terénu určit počet vyder, jejich stáří i pohlaví a délka pobytu na místě. Až na výjimky většina z úředníků živou vydru nikdy neviděla. Hravá, inteligentní zvířata jezdí do stanice v Pavlově obdivovat stovky návštěvníků i řada rybářů. Hlavní roli si zahrála i v několika filmech. Úředníci za vydrami odpoledne vyjeli i do terénu, k rybníkům u Mstislavic a Koutů pod Melechovským vrchem.