MYSLIVCI A VEŘEJNOST

Milan CIHELKA

Pánové a dámy, přátelé myslivci, dostal jsem se bohužel do situace laické veřejnosti a bylo to jako bych dostal facku. Už chápu, proč nás myslivce veřejnost nemá ráda, a můžeme si za to sami.

Máme hájovnu na samotě, na hranici okresů Beroun - Rakovník, a fenu malého münsterlandského ohaře Aretu (s předběžnými barvářskými zkouškami, podzimními zkouškami a plně ovladatelného - mj. běhá vedle kola bez vodítka, atd.).

Začátkem srpna rostly houby. Před polednem si moje žena vyšla s Aretou do lesa. Asi 200 m od našich vrat byla zaparkována bílá škodovka, ze které vylezl jakýsi houbař v montérkách, ženu seřval, že jí psa zastřelí, protože běhá po lese bez vodítka. Ironií příběhu je, že předtím žena potkala v lese houbařovu manželku, která obdivovala, jak je Areta poslušná a litovala, že jejich pes tak neposlouchá. Protože to bylo u silnice, Areta šla bez vodítka, u nohy, a pak “nakrátko", tak do deseti metrů od ženy. A protože chlap vyhrožoval, že jí psa zastřelí, otočila se, v mžiku byla zpátky doma s tím, abych celou situaci vyřešil. Šel jsem se tedy za "pánem" podívat. Abych poznal o co jde, vzal jsem Aretu s sebou. Také jsem byl v montérkách, a byl jsem ihned poučen, že on je dlouholetý nimrod, a že pes bez vodítka v lese nemá co dělat. Námitka, že je to lovecký pes, a jde u nohy, ho celkem nezajímala. Navíc onen nimrod byl od své honitby vzdušnou čarou tak 15 km, jak se přiznal. Když jsem se ho zkusil zeptat, proč chce takto ovladatelného loveckého psa u nohy zastřelit - navíc jakým právem, když není ve své honitbě? Odpověděl mi, že jakýkoliv pes, který je v lese bez vodítka, může být zastřelen. Údivem mi klesla spodní čelist, jenom jsem se stačil představit - i já jsem dlouholetý myslivec a pro propagaci myslivosti na veřejnosti, myslím, se snažím dělat dost. Ale pán se ani nesnažil svoje jednání omluvit. Pak tento "horlivý myslivec" zakoktal, že to zná - on má doma také psa, je to vlčák! S tím jsme se rozešli. Nechci jmenovat, kde se tahle příhoda přesně udála a jména. To není účelem proč to píšu. Tímto chci říct, že chápu, když se podobná příhoda stane nemyslivci, že vidí vraha pak v každém myslivci a při vyslovení myslivost skřípe zuby. Teď dostala myslivecká stráž velké pravomoce. A já chci tímto článkem apelovat na nás myslivce, abychom zabránili takovému chování některých našich členů. Tím je kaženo vůbec celé jméno myslivosti na veřejnosti. A je velice smutné, že to dělají právě takoví myslivci. A když se navíc ustanoví tento "monument" mysliveckou stráží, tak to je přímo myslivecká sabotáž. Asi by se mělo při výběru členů stráže postupovat hodně přísně, aby tato funkce nenadělala pro myslivost náhodou více škody než užitku. A chování myslivců k veřejnosti zařadit do učební látky adeptům a vložit do příruček, protože jestli takto budeme k veřejnosti vystupovat, tak nastane nikoliv soumrak myslivosti, ale spíš konec.